ECLI: ECLI:CZ:OSLI:2026:24.C.133.2026.1 Datum: 2026-07-09 Předmět: zaplacení 31 386 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 17 z. č. 300/2008 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 1880 z. č. 89/2012 Sb., § 1882 z. č. 89/2012 Sb., § 526 z. č. 89/2012 S náklady řízenísmlouva o úvěrunáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: zaplacení 31 386 Kč s příslušenstvím (§ 101 z. č. 99/1963 Sb., § 118a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 17 z. č. 300/2008 Sb., § 1879 z. č. 89/2012 Sb., § 1880 z. č. 89/2012 Sb., § 1882 )
1. Žalobou podanou ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu u soudu dne 16. 2. 2026 žalobkyně nárokovala vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené její právní předchůdkyní společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaným dne 30. 1. 2025 zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 23 100 Kč a smluvního úroku ve výši 8 286 Kč, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 9. 6. 2025 do zaplacení. Uvedla, že smlouva byla uzavřena o poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč, žalovaný využil práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 23 100 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 8. 6. 2025, zavázal se rovněž k zaplacení smluvního úroku ve výši 8 286 Kč. Žalovaný úvěr nevrátil, dnem následujícím po splatnosti se dostal do prodlení. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla od společnosti , právnická osoba, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, jeho stanovisko k žalobou uplatněnému nároku nebylo zjištěno.3. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vycházeje z obsahu spisu a z provedených důkazů, když žalobkyně, která svoji neúčast při jednání omluvila, s tímto postupem souhlasila a žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil. Předvolání k jednání bylo žalovanému spolu se žalobou doručeno do datové schránky s tím, že písemnosti se považují za doručené tzv. fikcí dnem 5. 6. 2026 (§ 17 odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, osobních číslech a autorizované konverzi dokumentů).4. Žalobkyně v dané věci žalobou uplatňuje k zaplacení pohledávku vůči žalovanému, kterou měla od původní věřitelky , právnická osoba, nabýt postoupením. Zabýval se tudíž soud nejprve tím, že žalobkyně je oprávněna k uplatnění pohledávky u soudu, tj. její aktivní věcnou legitimací.5. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).6. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.8. Nejvyšší soud ve svém rozhodování k dnes již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), vycházel z toho, že smlouvou o postoupení pohledávky dochází ke změně v osobě věřitele, tj. do právního vztahu mezi věřitelem a dlužníkem nastoupí na místo původního věřitele (postupitele) věřitel nový (postupník), aniž by došlo ke změně v obsahu závazku. Není-li ve smlouvě o postoupení pohledávky dohodnuto jinak, dochází ke změně osoby věřitele již uzavřením smlouvy, bez ohledu na to, zda postupitel postoupení pohledávky dlužníkovi oznámil, popř. postupník postoupení pohledávky dlužníkovi prokázal; možnost dlužníka přivodit zánik svého dluhu vůči dosavadnímu věřiteli (§ 526 odst. 1 věta druhá obč. zák.) tím není dotčena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/2010, či v něm citovaný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2007, sp. zn. 29 Odo 360/2005). Tamtéž Nejvyšší soud uzavřel, že ke změně v osobě věřitele přitom může dojít jen na základě platné smlouvy o postoupení pohledávky, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Naproti tomu je otázka platnosti smlouvy o postoupení pohledávky nerozhodná z hlediska účinku splnění dluhu postupníkovi, oznámí-li dlužníku postoupení pohledávky postupitel. Z těchto závěrů Nejvyšší soud vychází i nadále za stávající právní úpravy, viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. 23 Cdo 712/2024.9. Z uvedeného plyne, že v případě, kdy postupitel dlužníka o postoupení pohledávky řádně nevyrozumí, musí soud ve sporu o zaplacení takové pohledávky posuzovat platnost postupní smlouvy, neboť postupník prokazuje svoji aktivní legitimaci pouze smlouvou.10. V dané věci žalobkyně ničeho o tom, kdy, kým, jakým způsobem a zda vůbec byl žalovaný o postoupení pohledávky původní věřitelkou společností , právnická osoba, žalobkyni vyrozuměn, neuvedla. Součástí příloh žaloby pak byla listina datovaná 16. 10. 2025 označená „Věc: Oznámení postoupení pohledávky“, adresovaná žalovanému a podepsaná za společnost , právnická osoba, , tedy postupitele, oznamující žalovanému, že pohledávka ze smlouvy: , Anonymizováno, ve výši 25 765,38 Kč, sestávající z neuhrazené jistiny, poplatku, penále a úroku, byla postoupena žalobkyni. Připojen bylo potvrzení o podání zásilky dne 20. 10. 2025 odesílatelem , Jméno advokátky, , advokátkou. Potvrzení o podání však svědčí pouze o tom, že listina byla žalovanému prostřednictvím pošty odeslána, nevypovídá však již ničeho o tom, zda doručovaná zásilka se také dostala do sféry dispozice žalovaného. Vyrozumění (oznámení) o postoupení pohledávky je jednostranným hmotněprávním jednáním postupitele, které ke své účinnosti vůči nepřítomné osobě vyžaduje, aby projev vůle došel do sféry dispozice takové osoby (§ 570 odst. 1 o. z.). Sférou dispozice je přitom třeba rozumět konkrétní možnost nepřítomné osoby seznámit se s jí adresovaným právním jednáním. Právní teorie i soudní praxe takovou možností chápe nejen samotné převzetí písemného hmotněprávního jednání adresátem, ale i ty případy, jestliže doručením dopisu, obsahujícího projev vůle, do bytu adresáta či do jeho poštovní schránky, popřípadě i vhozením oznámení do poštovní schránky o uložení takové zásilky, nabyl adresát hmotněprávního jednání objektivní příležitost seznámit se s obsahem zásilky. Přitom není nezbytné, aby se adresát skutečně seznámil s obsahem hmotněprávního jednání, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2005, sp. zn. 26 Cdo 864/2004). V daném případě žádná z k žalobě připojených listin nesvědčila o tom, že oznámení postupitele o postoupení pohledávky ze dne 16. 10. 2025 bylo žalovanému doručeno, tedy že jej převzal či že se jinak dostalo do sféry jeho dispozice. Vedle toho je však podstatné i to, že číslo smlouvy, jímž je identifikována pohledávka v oznámení o postoupení pohledávky, neodpovídá číslu , hodnota, uvedenému žalobkyní v žalobě, jakož i ve smlouvě samotné. Nebylo tak prokázáno, že postupitel vyrozuměl žalovaného (dlužníka) o postoupení pohledávky, jež je předmětem tohoto řízení, žalobkyni, a tudíž se soud zabýval dále tím, zda žalobkyně, jakožto postupník, příslušnou smlouvou postoupení pohledávky prokázala.11. Žalobkyně k žalobě připojila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi společností , právnická osoba, jakožto postupitelem a žalobkyní jakožto postupníkem. Z obsahu smlouvy vyplývá, že jde o rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek, tato byla uzavřena ještě v době předcházející uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Podle bodu 3.1 smlouvy k postupování pohledávek bude docházet na základě dílčích smluv o postoupení pohledávek a následně je popsán postup, jakým budou tyto dílčí smlouvy uzavřeny s tím, že rámcová smlouva představuje návrh postupníka na uzavření dílčích smluv a dílčí smlouva o postoupení pohledávek bude uzavřena okamžikem doručení datové pásky (datového souboru, jehož obsahem je soubor jednotlivých pohledávek, které mají být předmětem postoupení podle dílčí smlouvy) postupníkovi na uvedenou e-mailovou adresu (v bodě 9.2) Podle bodu 4.1 postupitel okamžikem uzavření dílčí smlouvy postupuje na postupníka pohledávky uvedené v datové pásce jako celek a postupník postoupené pohledávky přijímá jako celek a stává se jejich věřitelem.12. Předložena byla dále listina označená jako „seznam“, jde o tabulku s identifikací jednotlivých pohledávek, jehož součástí je i pohledávka vůči žalovanému uplatněná žalobou. K tomu, kdy a jakým způsobem byl tento seznam, resp. příslušná datová páska takový seznam obsahující doručena žalobkyni, zda vůbec či zda se tak stalo způsobem sjednaným v rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, žalobkyně ničeho netvrdila a žádná z k žalobě připojených listin o těchto skutečnostech ničeho nevypovídala. Nebylo tudíž zjištěno, zda došlo uzavření dílčí smlouvy, na jejímž základě byla žalobkyni sjednaným způsobem postoupena právě pohledávka za žalovaným, tj. k jakému okamžiku byla na e-mailovou adresu žalobkyně doručena příslušná datové páska (seznam pohledávek). Jelikož nebylo možné učinit závěr o tom, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným a je tedy aktivně legitimována k jejímu uplatnění u soudu, soud žalobu zamítl, neboť nedostatek aktivní věcné legitimac