Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, pro odběrné místo na adrese , adresa, , , adresa, . V souladu s touto smlouvou byla žalovanému dodávána elektřina. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodanou elektřinu za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, . Dále žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne , datum, Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, pro odběrné místo na adrese , adresa, , , adresa, . V souladu s touto smlouvou byl žalovanému dodáván plyn. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodaný plyn za období od , datum, do , datum, fakturou č. , hodnota, na částku , částka, , která byla splatná dne , datum, . Na tyto vyfakturované částky žalovaný ničeho neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní upomínky.2. Žalovaný zůstal v řízení nečinný, na svoji obranu proti žalobou uplatněnému nároku netvrdil ani neprokazoval žádné skutečnosti.3. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila. Žalovaný se k výzvě soudu rozhodnout ve věci bez nařízení jednání nevyjádřil, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. Žalovanému byla tato výzva spolu se žalobou doručena náhradním způsobem (§ 49 odst. 4 o. s. ř.).4. Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese , adresa, , , adresa, . Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky, na něž smlouva odkazovala. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek za elektřinu dodanou v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, za , Anonymizováno, MWh odebrané elektřiny. Ze Smlouvy o poskytování služeb ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně jako obchodník a žalovaný jako zákazník uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky plynu pro odběrné místo na adrese , adresa, , , adresa, . Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky, na něž smlouva odkazovala. Z faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nedoplatek za plyn dodaný v období od , datum, do , datum, ve výši , částka, za , Anonymizováno, MWh odebraného plynu. Doloženy byly i předžalobní upomínky ze dne , datum, a , datum, .5. Po právní stránce soud posoudil věc podle § 50 odst. 2 věty prvé a § 72 odst. 2 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Podle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.6. V dané věci soud dospěl k závěru, že mezi stranami byly uzavřeny smlouvy dle § 50 odst. 2 věty prvé energetického zákona, co se týká elektřiny, a § 72 odst. 2 věty prvé energetického zákona ohledně plynu. Žalovaný své povinnosti vyplývající z těchto smluv řádně a včas nesplnil, protože neuhradil výše uvedené vyfakturované částky za odebrané energie. Soud proto žalobkyni přiznal právo na zaplacení dlužné vyfakturované částky za spotřebovanou elektřinu a plyn. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by vzniklé nedoplatky uhradil, že mu povinnost k úhradě těchto částek nevznikla nebo že by zanikla na základě jiné skutečnosti.7. Vzhledem k výše uvedenému soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v plném rozsahu. Povinnost zaplatit úrok z prodlení soud vyslovil s ohledem na ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jelikož žalovaný se ocitl v prodlení se zaplacením svého peněžitého dluhu.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .