92 C 127/2025-97 — Okresní soud v Liberci

1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalované poskytla finanční prostředky ve výši , částka, , s tím, že výše úvěru byla následně navýšena na , částka, . Žalovaná měla úvěr splatit společně se smluvním úrokem ve výši , částka, nejpozději do , datum, , což však neučinila. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu co do částky , částka, s úrokem z prodlení žalobu zpět, když uvedla, že žalovaná tuto částku uhradila ještě před podáním žaloby. Řízení proto bylo v rozsahu zpětvzetí zastaveno.2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Na svou obranu zejména uvedla, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. Neplatnost smlouvy dovozovala z toho, že sjednaný úrok je v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoký, a dále z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované, když vycházela pouze z ničím nepodložených prohlášení spotřebitele (žalované). Nad to žalovaná zpochybnila samotný proces uzavírání smlouvy, neboť tato byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, přičemž tento mechanismus nezajišťuje, že dochází k podpisu zcela totožné smlouvy ve znění následně zaslané dokumentace. Samotná smlouva ani není opatřena podpisy účastníků. Navrhovala proto, aby jí bylo uloženo zaplatit pouze bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), a to ve splátkách po , částka, , když její majetková situace jí neumožňuje vyšší splátky. Zároveň navrhla, aby žádnému z účastníků nebyla přiznána náhrada nákladů řízení.3. K nařízenému jednání se účastníci nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila, žalovaná nikoli. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků.4. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaná se pak zavázala tyto finanční prostředky společně s úrokem ve výši , částka, vrátit nejpozději do , datum, . Dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, si právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou ujednala změnu uzavřené smlouvy, a to tak, že žalované budou poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, za úrok ve výši , částka, .5. Z výpisu z účtu ve spojení se zprávou , právnická osoba, . bylo zjištěno, že na účet č. , č. účtu, , vedený na jméno žalované, byla dne , datum, vyplacena částka , částka, a dne , datum, částka , částka, .6. Žalované tak byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , které se žalovaná zavázala spolu se sjednaným úrokem vrátit, což neučinila, když vrátila pouze částku , částka, .7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.8. Žalobkyně je věřitelem pohledávek uplatněných v tomto řízení, přičemž pohledávky nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).9. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. o. z., zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava z. s. ú., neboť žalovaná při uzavírání smlouvy měla postavení spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Na základě výše uvedeného zákonného ustanovení žalobkyni tíží důkazní břemeno v tom smyslu, že důkladně posoudila úvěruschopnost žalované (resp. její právní předchůdkyně). Z provedených listinných důkazů nebylo prokázáno, že by se právní předchůdkyně žalobkyně majetkovými poměry žalované jakkoli zabývala. Protože se žalobkyně k nařízenému jednání nedostavila, soud ji nemohl podle § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzvat, aby předložila důkazy prokazující, že by její právní předchůdkyně před právním jednáním směřujícím k uzavření smlouvy (a jejího dodatku) se žalovanou řádně posoudila úvěruschopnost žalované.14. Protože právní předchůdkyně žalobkyně zcela rezignovala na své povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru, stanovené v § 86 odst. 1 z. s. ú., soud hodnotí uzavřenou smlouvu o úvěru jako neplatnou ve smyslu § 87 odst. 1 z. s. ú.15. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, ). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaná v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.16. V řízení bylo prokázáno vyplacení částky , částka, , přičemž žalobkyně tvrdila, že uhrazeno bylo , částka, . Co do částky , částka, proto bylo žalobě vyhověno a ve zbylém rozsahu byla žaloba s odkazem na výše uvedené důvody zamítnuta.17. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú., když žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě navrhovala, aby jí bylo umožněno splácet dlužnou částku v měsíčních splátkách po , částka, . Návrh odůvodnila tím, že její majetkové poměry jí neumožňují splácet dlužnou částku vyššími splátkami, přičemž uvedla, že dosahuje příjmu , částka, , za bydlení platí , částka, a další výdaje na jídlo a osobní potřebu činí částku , částka, . Své majetkové poměry však nijak nedoložila a k nařízenému jednání se nedostavila, soud ji proto nemohl vyzvat, aby označila důkazy k prokázání své majetkové situace. Žalobkyně již před jednáním souhlasila se splátkami ve výši , částka, . Soud proto rozhodl o úhradě ve splátkách ve výši , částka, , neboť žalovaná na podporu svých tvrzení ohledně příjmů a výdajů neoznačila ničeho, nad to i v případě tvrzeného příjmu ve výši , částka, a tvrzených výdajů ve výši , částka, lze uzavřít, že je v možnostech žalované splácet dlužnou částku ve splátkách po , částka, .18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o. s. ř., podle nichž žalobkyně, která měla ve věci částečný úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení v poměru svého úspěchu, přičemž v rozsahu zpětvzetí částky , částka, jde o neúspěch žalobkyně. Při posouzení úspěchu je třeba přihlížet k celému předmětu řízení včetně příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení tohoto rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do 61 %, v rozsahu 39 % jde o úspěch žalované. Žalobkyni proto náleží náhrada nákladů řízení v rozsahu 22 %.19. Náklady jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši , čás