10 C 98/2012-1743 — Okresní soud v Lounech

1. V původním řízení (před zrušením dovolacím soudem) se žalobce svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že je vlastníkem pozemků, které slouží jako přístup po nezpevněné komunikaci, která spojuje místní komunikaci s bývalou zemědělskou usedlostí s obytnou částí – s domem [adresa], katastrální území Veletice, který je ve znaleckém posudku [číslo] [rok], v části stavební pozemky – parcela [číslo] zahrnut a oceněn soudním znalcem jako přístup po nezpevněné komunikaci, a který je i zakreslen v grafickém přídělovém plánu parcely [číslo] že je vlastníkem té části pozemku, parcela [číslo] – dříve pozemek, parcela [číslo] – zahrada (poznámka parcela č. podle znaleckého posudku vyžádaného soudem), která svou vlastnickou hranicí, a to svou velmi nepatrnou částí (poznámka označené na mapě bývalého pozemkového katastru oranžovou barvou) – zasahuje do pozemku, který slouží jako přístup po nezpevněné komunikaci, a který spojuje místní komunikaci a bývalou zemědělskou usedlost s domem [adresa], katastrální území Veletice, který je ve znaleckém posudku [číslo] [rok], v části stavební pozemky – parcela [číslo] zahrnut a oceněn soudním znalcem jako přístup po nezpevněné komunikaci, a který je i zakreslen v grafickém přídělovém plánu parcely [číslo]. V žalobním petitu pozemky přesně neoznačil tak, aby byly určité a identifikovatelné v katastru nemovitostí, odkazoval na znalecký posudek a zákres v katastrální mapě. Identifikaci pozemků, tak aby byla určité, aby mohly být součástí výroku soudu navrhoval učinit na základě vytvoření nového geometrického plánu na základě zadání soudu a získání označení těchto pozemků. V podstatě se jednalo o tři části pozemků jak jsou označeny žalobcem v katastrální mapě: 1) část [číslo], 2) část [anonymizováno] 3) část [číslo], katastrální území Veletice, všechny součástí cesty spojující zemědělskou usedlost [adresa] s hlavní asfaltovou komunikací. 2.Vzhledem k možnosti dohledání a identifikaci těchto pozemků na základě označení v katastrální mapě soud žalobu projednal s tím, že teprve v případě úspěšnosti žalobních tvrzení o vlastnictví žalobcem by byl vyhotoven geometrický plán s přesným označením pozemků, tak aby mohly být převzaty do výroku soudního rozhodnutí. 3 Svoji žalobu žalobce odůvodňoval tím, že specifikované pozemky jsou součástí cesty k jeho zemědělské usedlosti [adresa] a jeho otec- přídělce v 50. letech, nabyl cestu a tady předmětné pozemky v rámci přídělu dle Dekretu prezidenta [jméno] [číslo]. V průběhu sporu žalobní tvrzení o vlastnictví specifikoval tak, že cesta jejíž součástí jsou specifikované pozemky byla jedinou možnou přístupovou cestou do zemědělské usedlosti, a proto byla součástí přídělu jeho otce, tedy jeho vlastnictvím. To, že český stát následně neprovedl detailní zaměření přídělu dle z. č. 90/1947 Sb. nemění nic na tom, že cesta byla součástí přídělu. Současně žalobní tvrzení modifikoval a v případě neprokázání vlastnictví tvrdil, že i kdyby cesta nebyla součástí přídělu jeho otec a následně i on (nemovitosti nabyl od otce darovací smlouvou v roce [rok]) cestu a tedy sporné pozemky vydrželi. Žalovaní část [číslo] a [anonymizováno] nikdy nenabyli, z důvodu absence nabývacího titulu. 3 10 C 98/2012 4.V roce 2010 žalobce zjistil, že jako vlastník jsou ohledně předmětných nemovitostí zapsáni žalovaní. To doložil dopisem řediteli katastrálního úřadu z [datum], sdělením katastrálního úřadu z [datum]. 5.Z tohoto důvodu mu nezbylo než podat určovací žalobu na určení vlastnictví k těmto nemovitostem (naléhavý právní zájem dle ust. § 80, písm. c) o. s. ř. tímto dostatečně doložil- stav zapsaný v katastru nemovitostí neodpovídá skutečnému stavu). 6.Žalovaní s žalobou nesouhlasili, když argumentovali ohledně částí pozemků [číslo] a [anonymizováno] (2,3 dle označení shora), že tyto řádně nabyli dle kupní smlouvy v roce [rok] Tyto části pozemků zasahující do cesty nabyli dle jejich tvrzení kupní smlouvou. Část pozemků označená žalobcem v katastrální mapě (v mapě část [číslo] oddělena bez označení, zakreslena slučka k pozemku [číslo]) je jejich vlastnictvím. Odkazovali na porovnání výměr pozemků provedených na stránkách Katastrálního úřadu. Když v roce [rok] nabyli celkem 234 m2 výměry pozemků [číslo] a [anonymizováno] a tento stav je i současný- to znamená výměra je shodná se současnou výměrou změřenou na stránkách Katastrálního úřadu včetně sporné části pozemku [anonymizováno] a [číslo] (slučka) - 234 m2. Dále uváděli, že na sporné části pozemku [číslo] se nachází téměř na polovině pozemku jejich kolna, která na místě stojí„ odjakživa“, tzn. z předválečných let. I kdyby předmětné sporné části pozemků nenabyli, užívají je téměř 40 let v dobré víře, že jsou jejich a dle jejich názoru by došlo k vydržení. 7.Žalobce podal žalobu za situace, kdy mu není přístup k jeho nemovitosti žalovanými nijak odepírán, což zjistil soud z vyjádření účastníků sporu. Užívání cesty není nijak problematické. Z tohoto důvodu byli účastníci opakovaně vyzváni ke smírnému řešení. Žalovaní dokonce vstřícně část sporné cesty upravili posypem, aby žalobce měl usnadněný přístup. Ten však trval na určení vlastnictví. 8.Nejdříve se tak soud zabýval žalobním tvrzením, že sporné pozemky byly součástí přídělu otce žalobce – [jméno] [celé jméno žalobce] a ten tak byl jejich vlastníkem. 9.Podle § 123,124 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. Všichni vlastníci mají stejná práva a povinnosti a poskytuje se jim stejná právní ochrana. Podle § 126, odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. vlastník má právo na ochranu proti tomu, kdo do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje; zejména se může domáhat vydání věci na tom, kdo mu ji neprávem zadržuje. 10.Ohledáním na místě soud zjistil, že cesta, jejíž součástí jsou sporné pozemky, je jedinou přístupovou cestou do zemědělské usedlosti žalobce. Skutkové tvrzení žalobce o nabytí vlastnictví k cestě v rámci přídělu (dle Dekretu prezidenta Beneše č. 28/1945) jeho otcem je racionální a v řízení možné prokázat a v případě prokázání zasluhující právní ochranu dle § 123 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. 11.Z dekretu o vlastnictví půdy na usedlost [adresa] soud zjistil, že otec žalobce – [jméno] [celé jméno žalobce], nabyl na základě Dekretu o vlastnictví půdy rozhodnutím ministra zemědělství dne 15.12.1945 zemědělskou usedlost [číslo] ve [část obce]. Ze soupisu zkonfiskovaného majetku k [adresa] bývalého vlastníka – manželů [příjmení] soud zjistil, že do usedlosti náležel dům 4 10 C 98/2012 [adresa] na parcele [číslo], stodola [číslo] a podrobně specifikované zemědělské pozemky. V seznamu pozemků však předmětná cesta není zahrnuta. Z přídělové listinny [spisová značka] z [datum rozhodnutí], usnesení Okresního soudu v Žatci z [datum], souhlasu uchazečů s navrženým přídělem z [datum], zápisu o odevzdání usedlosti z [datum] včetně evidenčního listu soud zjistil, že přidělení zemědělské usedlosti [adresa] [část obce] bylo následně knihováno ve prospěch přídělce s tím, že přídělce byl s náplní přídělu podrobně seznámen. Z těchto listin vycházela i náplň přídělu z [datum] vyhotovená Okresním úřadem v [obec] a odrážela původní přídělové řízení. To potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí z [datum], z [datum], kopie katastrálních map, kopie pozemkové mapy. 12.Z provedených důkazů, zejména náplně přídělu soud uzavírá na rozdíl od názoru žalobce, že sporné části pozemků, respektive cesta nebyly součástí přídělu [jméno] [celé jméno žalobce]. Skutečnost, že přídělce cestu užíval jako jedinou možnou přístupovou cestu do zemědělské usedlosti [adresa] neprokazuje, že ta byla součástí přídělu, a že [jméno] [celé jméno žalobce] na základě přídělového řízení nabyl k ní vlastnictví. Z podrobné náplně přídělu a detailního zakreslení přídělu v grafickém přídělovém plánu lze jednoznačně identifikovat příděl [jméno] [celé jméno žalobce] označený v mapě písmenem C. Sporná část pozemků (cesta) nenáleží do přídělu. Z mapy je tato situace patrná. 13.Soud přesto z vlastní iniciativy k doplnění dokazování dle ust. § 120, odst. 3 o.s.ř. vyžádal další listiny a stanovisko Katastrálního úřadu a Pozemkového úřadu. 14.Z odborného vyjádření Katastrálního úřadu vypracovaného na základě zadání soudu však nebyly zjištěny žádné skutečnosti, když závěry jsou pouze obecné, nekonkrétní a alibistické. 15.Zásadní je však listina zaslaná Katastrálním úřadem- situační plán stavební parcely [číslo] pozemek [číslo] z roku [číslo], ze které soud zjistil, že obsahuje i zákres usedlosti [adresa] (nemovitost žalovaných, původní přídělce [jméno] [příjmení]), v původním stavu k roku [číslo] tj. včetně sporných částí pozemků. Pozemky [číslo] a [anonymizováno] jsou zakresleny ve tvaru a velikosti tak, jak v současnosti - zasahují do cesty a podporují tvrzení žalovaných, že předmětné sporné části pozemků byly součástí nemovitosti [adresa] – zjištěno soudem současně z přídělových listin k [adresa] včetn