12 C 239/2020-35 — Okresní soud v Lounech

1. Vzhledem k tomu, že se jedná o věc, ve které není přípustné odvolání ve smyslu § 202 odst. 2 o. s. ř., tento rozsudek obsahuje zkrácené odůvodnění ve smyslu § 157 odst. 4 o. s. ř., podle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 2. Soud ve věci rozhodl ve smyslu ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci souhlasili s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. 3. Žalobkyně podala proti žalované návrh na zaplacení částky 2 830 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 11. 3. 2016 smlouvu o zápůjčce [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně půjčil žalované dne 11. 3. 2016 částku 6 000 Kč. Tuto částku si žalovaná převzala při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 6 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, celkem částku 11 016 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč. Na svůj dluh žalovaná naposledy uhradila splátku dne 17. 1. 2018. Poté se žalovaná dostala do prodlení se splácením, nehradila řádně a včas sjednané splátky a právnímu předchůdci žalobkyně dle smluvních podmínek vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která ke dni 12. 3. 2018 činila na dlužné zápůjčce částku ve výši 1 924,71 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši 905,29 Kč, celkem 2 830 Kč. Žalobkyně pak se svým právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 20. 1. 2020 smlouvu o postoupení pohledávek, kde mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou. Tato skutečnost byla oznámena žalované dopisem ze dne 20. 1. 2020. Z tohoto důvodu žalobkyně požaduje uhradit částku 2 830 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 329,93 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 924,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, s úrokem kapitalizovaným částkou 1 085,06 Kč, s úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 1 924,71 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 23. 4. 2020, ani na tuto nijak nereagovala, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila k soudu. 4. Z provedených důkazů pak bylo zjištěno a prokázáno, že dne 11. 3. 2016 na základě žádosti žalované o zápůjčku, jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala zaplatit též souhrnný poplatek ve výši 5 016 Kč, celkovou částku 11 016 Kč, kterou se zavázala splácet v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč. Dále bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a jejím právním předchůdcem [právnická osoba], [IČO], byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, kdy mezi jinými byla postoupena i pohledávka za žalovanou a tato skutečnost pak byla žalované oznámena dopisem ze dne 20. 1. 2020. Dále bylo prokázáno, že žalované byla zaslána předžalobní výzva dle § 142 o. s. ř. ze dne 23. 4. 2020. 5. Výše zjištěný skutkový stav posoudil soud po stránce právní a dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný, neboť mezi účastníky byla ve smyslu § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. uzavřena dne 11. 3. 2016 smlouva o zápůjčce. Ve smlouvě o zápůjčce byl pak ve smyslu § 2392 zákona č. 89/2012 Sb. sjednán úrok se sazbou 20,50 % ročně. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce pak právní předchůdce žalobkyně předal žalované částku 6 000 Kč, částka 5 016 Kč byla sjednána jako souhrnný poplatek za poskytnutí zápůjčky. Dále bylo dohodnuto, že žalovaná zápůjčku bude splácet v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 184 Kč. Žalovaná naposledy uhradila splátku dne 17. 1. 2018, zbývá nezaplacena na dlužné zápůjčce částka ve výši 1 924,71 Kč a na dlužném souhrnném poplatku částku ve výši 905,29 Kč, celkem 2 830 Kč Nebylo prokázáno, že by tuto žalovaná uhradila a soud proto dospěl k závěru, že v tomto směru je nárok žalobkyně důvodný. 6. Dospěl k závěru, že je důvodný též nárok ohledně požadovaného příslušenství, tedy smluvních úroků a úroků z prodlení, když výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 830 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení uložil soud žalované ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).