7 C 144/2020-87 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalované soud uložil povinnost zaplatit jí částku 75 000 Kč s příslušenstvím specifikovaným v petitu žaloby. Žalobu odůvodnila tím, že smlouvou o nájmu prostoru nesloužícího k podnikání/skladu ze dne [datum] žalobkyně pronajala žalované prostory o ploše 320 m2 v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec] za 5 000 Kč měsíčně od uvedeného data. Nájem byl sjednán na dobu jednoho roku, ze zákona byl prodloužen do [datum]. Žalovaná před podpisem smlouvy zaplatila nájemné za leden a únor 2017 ve výši 10 000 Kč. Účastníky bylo dohodnuto, že nájemné za březen až srpen 2017 ve výši 30 000Kč zaplatí žalovaná do 30. 6. 2017. Nájemné za září až prosinec 2017 měla zaplatit do 30. 11. 2017. Dle dohody účastníků, pokud se žalovaná zdrží s platbou nájemného za měsíce březen až srpen 2017, bude povinná platit od 1. 7. 2017 nájemné 5 000 Kč za měsíc. Žalovaná kromě částky 10 000 Kč před podpisem smlouvy uhradila v únoru 2018 částku 30 000 Kč, v květnu 2018 částku 5 000 Kč a v březnu 2019 částku 50 000 Kč, v říjnu 2020 částku 60 000 Kč. Podáním ze dne 15. 9. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila částku 75 000 Kč, což představuje žalovanou jistinu a dále bezdůvodné obohacení odpovídající dohodnutému nájemnému za dalších 10 měsíců. Při jednání soudu dne [datum] žalobkyně k úroku z prodlení doplnila, že tento nebyl žalovanou uhrazen, když žalovaná prostřednictvím právního zástupce sdělila, že uhrazená částka 75 000 Kč odpovídá nájemnému do konce srpna 2021 za užívání prostor, žalobkyně vychází z tohoto tvrzení, že uvedená částka je plněním ve výši 5 000 Kč měsíčně za období od října 2020 do srpna 2021. 2. Žalovaná podala proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, který následně odůvodnila a potvrdila, že účastníci uzavřeli nájemní smlouvu, pronajatý prostor užívá za účelem skladování vzácných předmětů, namítala neurčitost předmětu nájmu, opakované odmítnutí přístupu do pronajatého prostoru ze strany žalobkyně, z něhož žalovaná plánuje nejpozději na podzim roku 2021 uskladněné předměty přemístit do jiných prostor. Podáním ze dne 6. 9. 2021 sdělila, že uhradila žalobkyni 75 000 Kč, což spolu s platbou ve výši 50 000Kč je více, než žalobkyně žalobou požaduje. Žalovaná ve vyjádření ze dne 22. 9. 2021 a ze dne 7. 1. 2022 k platbě ve výši 75 000 Kč doplnila, že plněním je zcela uhrazen celý žalovaný nárok, a to včetně úroků z prodlení. Namítala, že žalobkyně si nemůže sama určovat, že přijatou platbu započte na úhradu bezdůvodného obohacení za dalších 10 měsíců, právo určit, na co má být poskytnuté plnění započteno, má dlužník, v daném případě žalovaná. Pokud se měla žalovaná poprvé dostat do prodlení dne 1. 7. 2017, pak v tento den platila repo sazba ve výši ve výši 8,05 % ročně, kromě zůstatku jistiny ve výši 25 000 Kč zaplatila žalobkyni dalších 50 000 Kč, což pokryje celý požadovaný úrok z prodlení. 3. Usnesením ze dne 6. září 2021 č. j. 7 C 144/2020-57, které nabylo právní moci dne [datum], bylo částečně zastaveno řízení o částku 50 000 Kč a o úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 50 000 od 24. 2. 2021 do zaplacení, když uvedená částka byla připsána po podání žaloby na účet žalobkyně dne 24. 2. 2021, tedy dříve než začalo jednání ve věci. Usnesením ze dne 29. září 2021 č. j. 7 C 144/2020-69, které nabylo právní moci dne [datum], bylo částečně zastaveno řízení o částku 25 000 Kč a o úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 25 000 od 6. 9. 2021 do zaplacení, když uvedená částka byla uhrazena na účet žalobkyně dne 6. 9. 2021. Žalobkyně setrvala na zaplacení úroku z prodlení, jak jej vyčíslila při částečném zpětvzetí žaloby dne [datum] v nezměněné podobě až do úroku 8,5% ročně z částky 25 000 Kč od 24. 2. 2021 do 5. 9. 2021, zohlednila žalovanou uhrazenou částku 75 000 Kč dne 6. 9. 2021 a již nepožaduje zaplacení úroku z prodlení od 6. 9. 2021 zaplacení z částky 25 000 Kč. 4. Ze smlouvy o nájmu prostoru nesloužícího k podnikání/skladu podle ustanovení § 2302 odst. 2 občanského zákoníku se podává, že dle této smlouvy ze dne 1. 1. 2017 žalobkyně přenechala žalované jako nájemkyni do nájmu prostory o ploše 320 m2 v nemovitosti - budově [adresa] ulice [ulice] v [obec] za účelem skladování nábytku, na dobu určitou od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017. Nájemkyně se zavázala platit nájemné ve výši 5 000 Kč za každý kalendářní měsíc. Před podpisem smlouvy nájemkyně zaplatila nájemné za měsíce leden a únor 2017, dle dohody další nájemné za 6 měsíců (březen-srpen 2017) ve výši 30 000 Kč bylo splatné k 30. 6. 2017 a nájemné za září – prosinec 2017 bylo splatné do k 30. 11. 2017, pokud by byla nájemkyně se zpožděním s platbou nájemného za měsíce březen - srpen 2017, byly nájemkyně povinna od 1. 7. 2017 hradit nájemné v měsíčních částkách 5 000 Kč/měsíc. 5. Z emailové korespondence zástupců účastníků a potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že 28. 7. 2021 právní zástupce žalované informoval právního zástupce žalobkyně, že žalobkyně je ochotna zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč, která odpovídá nájemnému do konce srpna 2021 s tím, že po zaplacení této částky vezme zpět žalobu o zaplacení a po předání prostor vezme zpět žalobu na vyklizení. Právní zástupce žalobkyně v reakci ze dne 29. 7. 2021 souhlasil s tím, že žalovaná uhradí částku 75 000 Kč a prostory vyklidí bez jakékoli dohody. Potvrzení o provedení platby ve výši 75 000 Kč realizované dne 6. 9. 2021 zprávu pro příjemce, že se jedná o pronájem nebytového prostoru/sklad. Ze systému ISAS zdejšího soudu bylo zjištěno, že pod sp. zn. [spisová značka] bylo vedeno řízení o vyklizení předmětné nemovitosti a usnesením [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud schválil smír účastníků, dle kterého se žalovaná se zavázala vyklidit a vyklizený předat žalobkyni prostor nesloužící k podnikání – sklad o výměře 320 m2 situovaný v suterénu budovy [adresa] v ulici [ulice] v [obec] zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem Ústeckého kraje, [stát. instituce], do 60 dnů od právní moci usnesení soudu o schválení smíru. 6. Podle ustanovení § 2302 z. č. 89/2012Sb. občanského zákoníku (dále o. z.) ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu (odst. 1). Jedná-li se o nájem prostoru nebo místnosti, jehož účelem není ani bydlení, ani provozování podnikatelské činnosti ve smyslu odstavce 1, použijí se obecná ustanovení o nájmu (odst. 2). Podle ustanovení § 2230 o. z. užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla (odst. 2). Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 1932 odst. 1 o. z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Podle ustanovení § 1933 odst. 1 o. z. je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. 7. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně je vlastníkem budovy [adresa] v [obec] zapsané na [list vlastnictví], existence uzavřené nájemní smlouvy, nájem, který byl sjednán na dobu určitou, byl ze zákona prodloužen, žalovaná předmětné prostory užívala, což koresponduje s emailovou zprávou z 28. 7. 2021, z níž vyplývá, že žalovaná prostory užívá a zaplatí nájemné za dobu konce srpna 2021. Žalobkyně žalobou podanou [datum] požadovala uhrazení částky 75 000 Kč s úrokem z prolení s tím, že žalovaná před podáním žaloby uhradila 155 000 Kč, což odpovídá době 31 měsíců při výši nájmu 5 000 Kč měsíčně tedy od 1. 1. 2017 do č