1 C 422/2022-51 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalovanému zaplatit částku 11 040 Kč s přísl., s tím, že žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené prostřednictvím webových stránek, provozovaných právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], byla poskytnuta tímto právním předchůdcem žalobkyně žalovanému bezúročná zápůjčka ve výši 8 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky měly být vráceny žalovaným společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč do 20. 5. 2020. Žalobkyně v žalobě specifikovala, jakým způsobem je postupováno při uzavření úvěrové smlouvy a uvedla, že žalovaný nezaplatil ve prospěch pohledávek z výše uvedené smlouvy ničeho. Svoji aktivní legitimaci v tomto řízení žalobkyně odvozuje ze smlouvy postupní, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum]. 2. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 3. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se nepodařilo doručit žalovanému do vlastních rukou a byl proto zrušen. Ve věci bylo poté nařízeno jednání na den [datum]. K tomuto jednání se nedostavil žádný z účastníků, když žalobkyně prostřednictvím právního zástupce omluvila svoji nepřítomnost při jednání a souhlasila s tím, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti. Žalovaný, které bylo předvolání k jednání doručeno na adresu jeho trvalého bydliště uvedené v evidenci obyvatel dne [datum], se rovněž nedostavil a svoji nepřítomnost nijak neomluvil. Soud proto ve věci postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z listinných důkazů založených ve spise. 4. Z potvrzení o provedené platbě vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] poukázal dne [datum] na účet vedený u peněžního ústavu [právnická osoba] č. účtu [bankovní účet] v tento den částku 8 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne 5.1.2023 soud zjistil, že vlastníkem tohoto účtu je žalovaný. Z písemné předžalobní výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 17.3.2022 bylo zjištěno, že touto předžalobní upomínkou vyzvala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 10 532 Kč do tří dnů od doručení výzvy. Dle podacího lístku byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka dne 17.3.2022 na adresu žalovaného. Z rámcové postupní smlouvy ze dne [datum] a realizační postupní smlouvy ze dne [datum], seznamu postoupených pohledávek, potvrzení postupitele o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky a oznámení postupitele ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným, která je předmětem tohoto řízení a je tak v řízení aktivně legitimována. 5. Na základě těchto skutkových zjištění soud vzal po skutkové stránce za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně vyplatil na účet žalovaného dne [datum] částku 8 000 Kč, když vycházel z potvrzení o provedené platbě z účtu právního předchůdce žalobkyně a zprávy peněžního ústavu, z něhož uzavřel, že vlastníkem účtu č. [bankovní účet], na který byla částka 8 000 Kč zaplacena, byl žalovaný. Pokud jde o právní důvod poskytnutí tohoto plnění, tvrdila žalobkyně, že se tak stalo na základě smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným pod [číslo] jako důkaz o tomto svém tvrzení předložila listinu označenou jako smlouva o zápůjčce z [datum]. Z této listiny soud zjistil, že obsahuje podmínky pro poskytnutí zápůjčky žadateli a není opatřena podpisem dlužníka, když v místě podpisu je odkazováno na [číslo]. Soud má za to, že na základě těchto listin nelze dospět k přesvědčivému závěru, že obě strany uskutečnily projev vůle vedoucí k uzavření smlouvy, jež dle žalobkyně měla být podkladem pro zaplacení částky 8 000 Kč žalovanému. Aby nedocházelo k vydání nepředvídatelných rozhodnutí zákon ukládá soudu prvního stupně povinnost účastníky poučit při jednání ve smyslu ustanovení § 119a, § 118a o.s.ř. důsledkem těchto ustanovení je to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř.. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle § 118a, § 119a o.s.ř., proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání, přičemž není rozhodné, z jakého důvodu se účastníci či jejich zástupci jednání soudu nezúčastnili. Žalobkyně tak neprokázala, že mezi účastníky byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce ve výši 8 000 Kč, na jejímž základě měl žalovaný zaplatit částku 11 040 Kč, sestávající z jistiny 8 000 Kč a poplatku za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč právnímu předchůdci žalobkyně do 20.5.2020. 6. Protože předložené důkazy jsou však dostatečnou oporou pro závěr, že žalovaný částku 8 000 Kč od žalobkyně na svůj účet obdržel, aniž by byl prokázán právní důvod tohoto plnění, soud uplatněný nárok posoudil dle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 cit. ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Soud má za to, že vyplacením částky 8 000 Kč se žalovaný na úkor žalobkyně o tuto částku obohatil a v tomto rozsahu shledal nárok žalobkyně po právu a žalobě vyhověl, když z žádného důkazu nevyplynulo zjištění, že by žalovaný částku 8 000 Kč žalobkyni zaplatil. Soud mu proto uložil povinnost k zaplacení této částky. Ve zbývajícím rozsahu pak žalobu zamítl, neboť žalobkyni se nepodařilo prokázat, že se žalovaný smluvně zavázal k zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 040 Kč ani to, že by se žalovaný bezdůvodně obohatil na úkor žalobkyně v rozsahu přesahujícím částku 8 000 Kč a vzhledem k jeho neúčasti při jednání, mu soud nemohl poskytnout poučení ve smyslu ust. § 118a a 119a o.s.ř.. 7. Pokud jde o požadavek na zaplacení úroku z prodlení, soud shledal požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění) z částky 8 000 Kč po právu. Pokud jde o stanovení počátku prodlení žalovaného, vycházel soud z judikaturních závěrů vyšších soudů (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR čj. 23 Cdo 4835/2010 ze dne 19. března 2012), z nichž vyplývá, že pro počátek prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení nestačí povědomost dlužníka o tom, že se na úkor jiného obohatil. Pro určení počátku prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení proto soud vycházel z doručení žaloby soudem dne 25.8.2022 do vlastních rukou žalovaného a shledal, že pohledávka se stala splatnou dne 9. 9. 2022. Soud proto právo na zaplacení úroku z prodlení žalobkyni přiznal počínaje dnem 10. 9. 2022. V souladu s výše uvedenými skutkovými a právními závěry, když žalobkyně nepředložila žádný důkaz o tom, že by výzva k plnění byla žalovanému doručena před 25. 8. 2022, soud výrokem pod bodem II. rozsudku zamítl též nárok na zaplacení úroku z prodlení v rozsahu uvedeném ve výrokové části rozsudku, když vzhledem k její neúčasti při jednání, jí soud nemohl poskytnout poučení ve smyslu ust. § 118a a 119a o.s.ř. ani ve vztahu k těmto nárokům. 8. Žalobkyně měla ve věci úspěch částečný a požadovala náhradu nákladů řízení. Soud proto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 412,40 Kč, tj. v rozsahu 21,83 % z účelně vynaložených nákladů řízení po zohlednění částečného neúspěchu. Plná náhrada nákladů řízení v této věci činí 1 889 Kč a sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za tři úkony právní služby po 200 Kč a 3 paušální náhrady režijních výloh po 100 Kč stanovená podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) z tarifní hodnoty 8 000 Kč a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % stanovená ze základu ve výši 900 Kč částkou 189 Kč. S přihlédnutím k částečnému neúspěchu žalobkyně činí náhrada nákladů žalobkyně částku 412,40 Kč. 9. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a třídenní lhůtu k zaplacení nároku i náhrady nákladů řízení soud stanovil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když v řízení nevyšly najevo žádné okolnosti, odůvodňující stanovení jiné lhůty k plnění.