10 C 83/2022-140 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobce požadoval žalobou uložit žalovaným povinnost zaplatit mu částku 452.444 Kč spřísl. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] uzavřela zemřelá [jméno] [příjmení] jako vlastník nemovitosti- domu [adresa] na pozemku č.parc. [anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví], pro obec Praha a k.ú. [část obce], s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu této nemovitosti. Žalovaní se zavázali platit pronajímatelce nájemné ve výši 40.000 Kč čtvrtletně. Nájemní poměr byl sjednán na dobu 4 let. Dne [datum] [jméno] [příjmení] zemřela a usnesením OS pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne 24.4.2013 byl žalobce ustanoven správcem veškerého dědictví. Žalovaní užívali předmět nájmu i po skončení sjednané doby nájmu t.j. po 31.10.2013 a pronajímatel nepodal návrh na vyklizení došlo k obnovování nájmu vždy do 31.10 následujícího roku. Dne 30.11.2015 v důsledku výzvy žalobce zaslané žalovaným k obnovení nájemní smlouvy nedošlo a nájemní poměr zanikl k 31.10.2016. Žalovaní nemovitost nevyklidili a žalobce se domáhal vyklizení v řízení u OS Praha 5. Usnesením č.j. [číslo jednací] byl schválen smír, kterým se žalovaní zavázali nemovitost vyklidit do 31.12.2021. K vyklizení a předání však došlo až 28.1.2022. Protože žalovaní předmět nájmu nevyklidili tak počínaje dnem 1.1.2016 vznikalo na jejich straně bezdůvodné obohacení. Výše odpovídá dle ust. § 2295 obč. zákoníku č. 89/20212 Sb. původně ujednanému nájemnému, tedy 40.000 Kč za čtvrtletí. Žalobce tak požaduje touto žalobou vydání bezd. obohacení ve výši 452.444 Kč za období 1.4.2019 až 28.1.2022. Další období uplatnil v rámci jiných řízení. 2.Žalovaný č. 1 i jako obecný zmocněnec žalovaného č. 2 s žalobou ne zcela souhlasil. Tvrdil, že po uzavření původní nájemní smlouvy došlo ke změně nájemní smlouvy, kterou došlo k oddělení užívaných částí předmětu nájmu. Dodatkem bylo změněno užívání žalovaným č. 1 pouze bytu v nemovitosti a placení nájemného ve výši 7.000 měsíčně a užívání místnosti o velikosti 18 m2 jako kanceláře žalovaným č. 2 a platbou nájemného ve výši 6.333 Kč měsíčně. V průběhu sporu tak na základě svého tvrzení zaplatil částku 256.651 Kč, která odpovídá jeho platební povinnosti za žalované období, kdy se řídil dodatkem. Za žalovaného č. 2 jako obecný zmocněnec uváděl, že s žalobou nesouhlasí, když žalovaný č. 2 nebytové prostory v žalovaném období neužíval. Údajně je vyklidil. 3.V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Ze shodných tvrzení účastníků, smlouvy o nájmu z [datum] a výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že dne [datum] uzavřela zemřelá [jméno] [příjmení] jako vlastník nemovitosti- domu [adresa] na pozemku č.parc. [anonymizováno], zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hl. m. [část Prahy] na [list vlastnictví], pro obec Praha a k.ú. [část obce], s žalovanými jako společnými nájemci smlouvu o nájmu podle § 663 a násl. občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. této nemovitosti. Žalovaní se zavázali platit pronajímatelce nájemné ve výši 40.000 Kč čtvrtletně. Nájemní poměr byl sjednán na dobu 4 let. Žalovaní užívali předmět nájmu i po skončení sjednané doby nájmu t.j. po 31.10.2013 a pronajímatel nepodal návrh na vyklizení došlo k obnovování nájmu vždy do 31.10 následujícího roku. Z usnesení OS pro [část Prahy] [číslo jednací] ze dne 24.4.2013 soud zjistil,že [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřela a žalobce byl ustanoven správcem veškerého dědictví. Z výzvy k opuštění nemovitosti z 30. 11. 2015 a výzvy k opuštění nemovitosti z 26. 11. 2015 soud zjistil, že oba žalovaní byli žalobcem vyzývání k opuštění, vyklizení a předání nemovitosti. Z usnesení [příjmení] [obec a číslo] č. j. [číslo jednací] z 10. 11. 2021 soud zjistil, že oba žalovaní tohoto dne uzavřeli smír, kterým se zavázali nemovitosti vyklidit k 31.12.2021. Nemovitosti byly vyklizeny oběma žalovanými k 28.1.2022, což potvrzuje protokol o předání domu [adresa] z 28. 1. 2022. Z výzvy k zaplacení nájemného z 8. 3. 2022 včetně doručenek soud zjistil, že žalovaní byli následně vyzýváni k vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitosti bez právního důvodu po skončení nájmu ve výši původního sjednaného nájemného. Žalovaní svoji obranu o neužívání předmětu nájmu a změně nájemní smlouvy a s tím související změně způsobu plateb nájemného nikoliv společně a nerozdílně, ale žalovaný č. 1 ve výši 7.000 Kč měsíčně a žalovaný č. 2 6.333 Kč měsíčně, k výzvě soudu se snažili prokázat důkazy předloženými v průběhu sporu- dodatkem ke smlouvě z [datum] a smlouvou o nájmu (rozpisem nájemného) z [datum]. Soud z obsahu těchto listin a i ztvrzení žalovaných zjistil, že se jedná pouze o listiny vyhotovené pro účetní potřeby žalovaných nikoliv o změnu nájemní smlouvy. Byly pouze podkladem pro účetnictví žalovaných, což vyplývá i z formulace – interní předpis. Označení rozpis nájemného- interní předpis, není signováno [jméno] [příjmení], žalovaní si tento doklad zpracovali dle jejich sami pro účetní potřeby. Původní nájemní smlouva tímto nemohla být změněna. Výdajové pokladní doklady mají vypovídací hodnotu jen o formě účetní evidence nájemného žalovaných, nikoliv o sjednání změny způsobu užívání nemovitostí a platby nájemného. Z obsahu nájemní smlouvy a předložených dodatků vyplývá, že oba žalovaní (personálně propojeni osobou žalovaného č. 1- v té době zároveň jednatel žalovaného č. 2) si pronajali předmětné nemovitosti s hlavním cílem – bydlení žalovaného č. 1 a jeho rodiny a současně„ umístění sídla“ žalovaného č. 2, tedy jen formálně. Další kroky žalovaných tomu i odpovídaly, když se snažili patrně cíl svého jednání- přenesení svých nákladů na bydlení, přenést do účetnictví žalovaného č. 2, následně vyhotovenými dodatky. Ty byly žalovaným č. 2 zahrnuty do jeho účetnictví a celý model platby nájemného odděleně fakticky fungoval. V žádném případě však nebyla změněna původní nájemní smlouva a původní sjednané nájemné. Žalovaní předložili další důkazy, jejichž vypovídací hodnota pro předmět sporu není zásadní. Vyjádření žalovaných byla rozporuplná. Např. ze smlouvy o nájmu z [datum] soud zjistil pouze to, že nájemní smlouvy na předmětné nemovitosti byly stejné (formulářové) i u předchozích nájemců. Rovněž revizní znalecký posudek kriminalistického ústavu z [datum] nemá pro tento spor význam, když se nezabýval pravostí podpisů [jméno] [příjmení] na předkládaných dodatcích. Žalovaní ještě předložili daňový doklad z 18. 2. 2021 - [právnická osoba] [právnická osoba] za rok 2021, které také nemají pro předmět sporu významu. Soud z nich naopak zjistil, že platby za rok 2021 byly účtovány žalobci č. 1, týkají se předmětných nemovitostí a potvrzují, že nemovitosti nebyly vyklizeny. To, že nájemní smlouva zastírala svůj cíl, bydlení žalovaného č. 1 a jeho rodiny, soud odvodil i z nesrovnalostí dodatků. Již na dodatku z [datum] je uvedeno sídlo [část obce], [ulice], a to i na razítku, ač dle obchodního rejstříku bylo zapsáno až 3.6.2010. Další nesrovnalosti byly v datumech (např. smlouvu o nájmu z [datum] (přeškrtnuto a rukou napsáno 2009)) Následně žalovaní tvrdili v rámci své obrany, že firma v dalších letech změnila svoje sídlo v obchodním rejstříku a od toho odvíjeli svoji obranu, že nemovitost vyklidila. To však neznamená, že byla nemovitost, respektive nájemní prostor vyklizen a předán. Nájemní prostor je třeba pronajímateli protokolárně předat, což se nestalo, stalo se tak až v rámci uzavřeného smíru a následného předávacího protokolu. Tvrzená konstrukce o změně sídla a tím vyklizení je absurdní. K tomu žalovaní tvrdili, že i vyzývali ústně žalobce k předání části užívané žalovaným č. 2, byl u toho syn žalovaného č.1. I přes poučení soudu o důkazním břemenu, ale žalovaní důkaz svědeckou výpovědí syna ani další důkazy z neznámých důvodů nenavrhli. K přímému dotazu soudu následně žalovaný č. 1 i jako obecný zmocněnec žalovaného č. 2 potvrdil do protokolu, že smlouva měněna nebyla, pouze žalovaný č. 1 a č. 2 na základě interního předpisu platili nájemné v režimu 7.000 Kč a 6.333 Kč měsíčně. Smlouva změněna nebyla. To potvrzuje závěr soudu o cíli smlouvy, tj. účetně přenesení nákladů žal. č. 1 za bydlení na žal. č. 2, i když nájemní smlouva nebyla změněna. Soud tak dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva, na základě které oba žalovaní nemovitosti společně užívali, se solidární povinností žalovaných k platbě nájemného ve sjednané výši 40.000 Kč čtvrtletně. Smlouva nebyla změněna, původní povinnost solidárního závazku obou účastníků sporu na straně žalované platit 40.000 Kč čtvrtletně trvala. Po skončení nájemní smlouvy oba dva žalovaní užívali nadále nemovitosti, a to až do doby protokolárního předání, tj. [datum] a jejich povinnost zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši ušlého nájmu (40.000 Kč čtvrtletně) trvala solidárně. Konstrukce o změně smlouvy na platbu nájemného účastníky smlouvy každý zvlášť byla žalovanými nakonec opuštěna. Potvrdili, že smlouva nebyla změněna. Odkazovali pouze na„ interní předpisy“ vytvořené se