7 C 248/2022-94 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně podanou žalobou a doplněním žaloby se domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 518,35 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným prostřednictvím sítě internet webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval, po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, tj smlouvy o revolvingovém úvěru s navrhovanou výši úvěru, kterou žalovaný čerpal 19 518,35 Kč se splatností dne 10. 1. 2022. Registrace žalovaného proběhla zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla, emailové adresy a poté mu byl zřízen uživatelský účet. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti úvěr splácet mu byl zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum] a úvěr byl poskytnut bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí 3 410 Kč. Žalovaný do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný po dobu trvání úvěru celkem čerpal finanční prostředky ve výši 50 100 Kč a uhradil žalovaný celkem 71 685,35 Kč. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 14 593,01 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč (3x 250 Kč) dle čl. VI odst. 1 písm. a) úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 4 175,34 Kč dle čl. II odst. 4 úvěrové smlouvy. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum]. Dne 13. 2. 2022 mu byla zástupcem žalobkyně zaslána předžalobní upomínka a oznámení o postoupení pohledávky. 2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému a ve věci bylo nařízeno jednání na den [datum]. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán a ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u jednání nařízeného na uvedený den omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti. 3. Žalobkyně předložila smlouvu o revolvingovém úvěru z [datum], Standardní informace o spotřebitelském úvěru obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], výzvu ze dne 13. 2. 2022 k úhradě před podáním žaloby, podací lístek ze stejného data. Smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje písemný ani elektronický podpis žalovaného. Z textu vyplývá, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného limitu ve výši 35 000 Kč, čerpání úvěru bylo sjednáno na den 10. 3. 2017, celková částka k zaplacení byla ve výši 96 459,54 Kč, minimální splátka byla tvořená 12,510 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo byla ve výši 1000 Kč podle toho, která z těchto 2 částek je vyšší. Doba čerpání úvěru byla sjednána na dobu neurčitou. Dle potvrzení o provedených platbách, výpisů z účtu [banka] a. s a sdělení [banka] a platební historie žalovaný čerpal celkem částku ve výši 50 100 Kč, a to na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] dne 10. 3. 2017 částku 8 000 Kč, dne 4. 4. 2017 částku 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] a na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] dne 31. 5. 2018 částku 1 000 Kč, dne 5. 6. 2018 částku 1 500 Kč, dne 24. 9. 2018 částku 9 600 Kč, dne 24. 1. 2019 částku 5 000 Kč, dne 29. 10. 2020 částku 5 500 Kč, dne 30. 11. 2020 částku 2 500 Kč, dne 8. 12. 2020 částku 5 000 Kč, dne 6. 1. 2021 částku 10 000 Kč a uhradil celkem 71 685,35 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] podaným téhož dne k přepravě vyrozuměl žalovaného zástupce žalobkyně o tom, že pohledávku žalobkyně nabyla od původního věřitele postoupením, žalovaný byl vyzván zástupcem žalobkyně k vrácení žalované částky. 4. V posuzovaném případě se nárok opírá o tvrzení, že byla mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanském zákoníku a též v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, ve znění zákona č. 43/2013 Sb. (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 5. Dle ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, jinak je smlouva neplatná. dokladů, které žalobkyně předložila, nevyplývá, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud provádí dokazování při jednání, řízení je ovládáno zásadou projednací, tedy tvrzení skutečností a navrhování důkazů tyto prokazujících je zásadně věcí účastníků řízení. Aby nedocházelo k vydání nepředvídatelných rozhodnutí, zákon ukládá soudu I. stupně povinnost účastníky poučit ve smyslu ustanovení § 118a, § 119a o. s. ř. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl uvedené poučení, jestliže soud věc projednal v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a odst. 3 o.s.ř. poskytuje poučení soud zásadně při jednání. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohl soud poskytnout nepřítomné žalobkyni poučení, aby označila důkazy k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, tedy že žalovaný odsouhlasil žalobou tvrzené znění smlouvy o úvěru. Ve věci bylo prokázáno, že částka 50 100 Kč byla připsána na účet žalovaného. Žalovaný, který se také k jednání nedostavil, netvrdil jiný důvod poskytnutí této částky. Původní věřitel jako poskytovatel úvěru nedostál odborné péče náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Spotřebitelská smlouva odporující § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Soud není vázán právní kvalifikací nároku účastníky, ale skutková zjištění podřadí příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. V situaci, kdy prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se domáhá, nemůže soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Při aplikaci ustanovení o bezdůvodném obohacení pak důkazní břemeno ohledně titulu pro převzetí sporné částky tíží žalovaného. V projednávané věci bylo doloženo provedení plateb na účet žalovaného, aniž byl prokázán právní důvod, o nějž by se tato platba mohla opírat, je tak možné přiznání požadované částky žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Na platnost postoupení pohledávky nemá vliv jiná právní kvalifikace postoupeného nároku soudem. Žalovanému byla připsána na jeho účty celková částka 50 100 Kč a zaplatil celkem 71 685,35 Kč. Za této situace soud neshledal požadavek žalobkyně důvodným a žalobu zamítl. 6. V řízení tak byl převážně úspěšný žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.