17 C 110/2024-91 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 10. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 26 108,59 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které jí poskytla jistinu ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 36 % ročně ve výši celkem 552,33 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 857,14 Kč v jedné splátce ve výši 23 409,47 Kč splatné do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků, k čemuž došlo dne , datum, . Následně dne , datum, strany uzavřely dodatek o prodloužení splatnosti úvěru, kdy došlo k prodloužení splatnosti o dalších 28 ode dne schválení prodloužení, kdy současně došlo ke snížení poplatku za poskytnutí úvěru na částku 2 856,26 Kč. Jednorázová splátka úvěru tak měla činit 23 408,59 Kč. Žalovaná však dosud úvěr nesplatila. Krom výše uvedené částky 23 408,59 Kč žalobkyně požaduje dále uhradit částku 2 700 Kč představující sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny ve výši 20 000 Kč od 14. 6. 2023 do 26. 10. 2023. Příslušenství je pak tvořeno zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od 14. 6. 2023 do zaplacení.2. Žalovaná uplatněný nárok částečně uznala a to v rozsahu částky 14 203 Kč představující bezdůvodné obohacení žalobkyně. Žalovaná je toho názoru, že sjednaná smlouva je absolutně neplatná, neboť výše RPSN 678,29 % odporuje dobrým mravům, kdy průměrná výše RPSN činila u spotřebitelských úvěrů dle údajů ČNB 10 až 20 %. Žalobkyně dále nezkoumala řádně úvěruschopnost žalované. Žalovaná v minulosti opakovaně čerpala u žalobkyně spotřebitelské úvěry, avšak v předmětném období v roce , Anonymizováno, se dostala do obtížné finanční situace vlivem „zastavení“ realitního trhu. Žalobkyně v únoru a březnu , Anonymizováno, žádala o spotřebitelský úvěr u dalších 8 společností, které ji však žádost odmítly. Žalobkyně se pak před uzavřením smlouvy zajímala jen o příjmy žalované, a to když v březnu , Anonymizováno, schválila úvěr pouze na základě jednorázových příjmů žalované z měsíce listopadu , Anonymizováno, a začátku ledna , Anonymizováno, . Při sjednání prodloužení splatnosti dne , datum, pak již žalobkyně úvěruschopnost žalované nezkoumala zcela a nedotazovala se žalované ani na její příjmy. Žalovaná tvrdila, že na svůj dluh již žalobkyni platbou ze dne , datum, uhradila částku 5 797 Kč. Výše bezdůvodného obohacení tedy představuje částku 14 203 Kč, ohledně které žalovaná nárok žalobkyně uznala. Ve zbývajícím rozsahu pak žalovaná s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy považuje žalobní nárok za nedůvodný.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná s žalobkyní uzavřely dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , včetně smluvních podmínek a sazebníku. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované jistinu úvěru ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala jistinu vrátit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 36 % ročně ve výši celkem 552,33 Kč a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 857,14 Kč v jedné splátce ve výši 23 409,47 Kč splatné do 28 dnů ode dne odeslání finančních prostředků. RPSN činila 678,29 %. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení /viz smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 21-22, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 23-24, úvěrové podmínky včetně sazebníku na č. l. 25-29, kopie občanského průkazu na č. l. 63/. Jistina úvěru ve výši 20 000 Kč byla žalované vyplacena na bankovní účet dne , datum, /viz potvrzení o platbě na č. l. 65/. Žalobkyně poté s žalovanou dne 16. 5. 2023 uzavřely dodatek o prodloužení splatnosti úvěru, kdy došlo k prodloužení splatnosti o dalších 28 dní ode dne schválení prodloužení, kdy současně došlo ke snížení poplatku za poskytnutí úvěru na částku 2 856,26 Kč. Jednorázová splátka úvěru tak měla činit 23 408,59 Kč /viz dodatek o prodloužení splatnosti na č. l. 30/. Žalovaná žalobkyni dne , datum, uhradila částku 5 797 Kč, a to přesně dle platebních údajů uvedených ve smlouvě o úvěru, tedy na účet č. , č. účtu, s variabilním symbolem , var. symbol, /viz potvrzení o platbě na č. l. 31/. Nároky z předmětné smlouvy o úvěru byly již řešeny v řízení před finančním arbitrem č. j. , Anonymizováno, . Řízení však bylo zastaveno, a to s ohledem na probíhající soudní řízení /viz oznámení o zahájení řízení před finančním arbitrem na č. l. 17-18, usnesení finančního arbitra ze dne , datum, na č. l. 19-20/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz výzva k úhradě na č. l. 64 a 56/.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Žalobkyně předložila formulář nazvaný profil klienta, v kterém žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři žalovaná žila v domácnosti sama a pracovala jako OSVČ v oboru , Anonymizováno, s měsíčním příjmem 110 226 Kč. Výše měsíčních závazků činila 36 000 Kč, z čehož částku 19 000 Kč představovaly splátky úvěrů, částku 11 000 Kč představovala splátka hypotéky, částku 3 000 Kč činily náklady na bydlení a ostatní výdaje (telefon, jízdenky apod.) činily 3 000 Kč. Žalobkyně dále předložila výpis z Registru platebních informací (REPI), podle něhož v době uzavření smlouvy žalovaná splácela 2 spotřebitelské úvěry, přičemž v jednom případě zbývalo k úhradě 43 435 Kč a v druhém případě 16 042 Kč. Ani v jednom tomto případě nebyla žalovaná v prodlení s úhradou závazku po splatnosti. Žalobkyně měla dále k dispozici 2 výpisy z bankovních účtů žalované. Z těchto výpisu se podává, že žalované byla dne , datum, připsána na účet částka ve výši 200 000 Kč s popisem, že se jedná o , Anonymizováno, . Dále dne , datum, byla žalované připsána na účet částka ve výši 130 000 Kč opět s popisem, že jde o , Anonymizováno, /viz profil klienta na č. l. 46-44, výpis z REPI na č. l. 57-59, výpisy z účtu na č. l. 60-62/. Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovanou navíc vyplývá, že žalobkyně se dotazovala žalované pouze na její příjmy, nikoli též výdaje /viz emailová komunikace účastníků na č. l. 80-87/. Z výpisu z Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, který si žalovaný nechala zpracovat dne , datum, , bylo dále zjištěno, že žalovaná v únoru a březnu , Anonymizováno, žádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru minimálně u dalších 8 společností, z nichž všechny žádost o úvěr odmítly /viz výpis z NRKI ze dne , datum, na č. l. 79/.6. Rozhodnutím České národní banky ze dne 31. 10. 2022, č. j. 2022/110707/570, byla žalobkyni uložena pokuta ve výši , právnická osoba, 000 Kč, neboť byla na základě prověření relevantního kontrolního vzorku shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 153 odst. 1 písm. e) a § 154 odst. 1 písm. e) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Předmětné jednání žalobkyně spočívalo v tom, že nepořizovala a neuchovávala záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitelů, neposuzovala řádně úvěruschopnost spotřebitelů, a to v období mezi roky 2018 a 2019 /viz rozhodnutí ČNB z 31. 10. 2022, sp. zn. Sp/2020/126/573 na č. l. 74-78/.7. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.8. Podle ust. § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spo