7 C 116/2021-282 — Okresní soud v Lounech

1. Rozsudkem č.j. 7 C 116/2021-182 ze dne 13. 10. 2022 uložil okresní soud žalovanému povinnost zaplatit žalobci 1 000 000 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 1. 12. 2020 do zaplacení a náklady řízení s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o částečném postoupení pohledávky ze smluv o zápůjčce, dle které žalovaný postoupil žalobci pohledávky ze zápůjček za dlužnicí , jméno FO, 1 800 000 Kč dne , datum, a 260 000 Kč dne , datum, , žalobce vypověděl smlouvu o zápůjčce a oznámil dlužnici vypovězení smlouvy o zápůjčkách a zesplatnění a vyzval ji k vrácení finančních prostředků, dlužnice reagovala odmítavě s tím, že částku 1 800 000 Kč nepřijala, byla připsána na účet bez jejího vědomí a žalobce vyzval společnost, která účet vede, k vrácení mylné platby, žalobce zaplatil za postoupení pohledávky úplatu 1 000 000 Kč. Žalovaný na účet u investiční společnosti poukázal 1 800 000 Kč a zaplatil kupní cenu motocyklu 260 000 Kč, aniž by , jméno FO, o tomto jednání věděla, žalovaný s dlužnicí , jméno FO, smlouvy o zápůjčkách neuzavřel, žalovaný postoupil žalobci neexistentní pohledávku z titulu zápůjčky, převzal úplatu 1 000 000 Kč, odstoupením od smlouvy o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávky zanikla a smluvním stranám vznikla povinnost vrátit si poskytnutí plnění.2. Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne , datum, čj. , sp.zn., zrušil rozsudek okresního soudu č.j. 7 C 116/2021-182 ze dne 13. 10. 2022 a věc vrátil k dalšímu řízení s odůvodněním, že v projednávané věci bylo na žalovaném, aby prokázal, že v době uzavření smlouvy o postoupení pohledávky , datum, pohledávka ve výši 1 800 000Kč existovala, že pohledávka vznikla a v uvedené době trvala, že nezanikla. Ohledně platby 260 000 Kč nebylo také prokázáno, že žalovaný poskytl svědkyni zápůjčku. Ohledně tvrzení žalovaného, že úplatu za postoupené pohledávky ve výši 1 000 000 Kč od žalobce neobdržel, nepřijal ji, spočívá důkazní břemeno na žalovaném. Žalovaného je třeba v řízení poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř., že dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vyzvat ho k označení důkazů.3. Námitku promlčení vznesenou žalovaným při posledním jednání před okresním soudem žalovaný specifikoval, že za situace, kdy žalobce tvrdí, že předal žalovanému úplatu ve výši 1 000 000 Kč před uzavřením smlouvy o postoupení pohledávky a že smlouvu o postoupení pohledávky s ním uzavřel dne , datum, a kdy teprve dne , datum, do protokolu u soudu uvedl, že žádné smlouvy o zápůjčce mezi ním a , jméno FO, uzavřeny nebyly, pak, pokud by tato jeho tvrzení byla pravdivá, by to znamenalo, že se přijetím částky 1 000 000 Kč, tj. nejpozději dne , datum, , na úkor žalobce bezdůvodně obohatil, neboť od něj přijal plnění jakožto úplatu za postoupení neexistujících pohledávek. Žalobce tvrzení o neexistenci smluv o zápůjčkách a o neexistenci postoupených pohledávek uplatnil u soudu až dne , datum, , učinil tak až po uplynutí 3 let od dne, kdy na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení. Z tohoto důvodu je nárok žalobce, pokud by byl po právu, nejpozději uplynutím dne , datum, promlčen.4. V podání ze dne 6. 2. 2024 žalovaný uvedl, že z opatrnosti (aniž by pohledávku žalobce uznával) dopisem ze dne 2. 2. 2024 odeslaným dne 2. 2. 2024 a doručeným žalobci dne , datum, učinil vůči žalobci zápočet své pohledávky ve výši 280 000 Kč z titulu náhrady škody proti části žalobcovy pohledávky uplatněné v řízení vedeném pod sp. zn. 7 C 116/2021 co do částky 280 000 Kč. Dle žalovaného v roce 2011 byl Pozemkovým fondem ČR nabízen k prodeji mj. pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , na kterém hospodařila na základě nájemní smlouvy s Pozemkovým fondem ČR společnost , právnická osoba, , jejímž společníkem a prokuristou byl žalovaný, který měl zájem tento pozemek v dražbě koupit, u Pozemkového fondu ČR měl však evidován dluh v řádu několik jednotek či desítek korun, pro který se nemohl dražby zúčastnit. Dohodl s žalobcem, že uvedený pozemek koupí žalobce, žalovaný mu zaplatí kupní cenu tak, že za něj zaplatí Pozemkovému fondu ČR kupní cenu a on mu po zániku zákonného předkupního práva pro Pozemkový fond ČR tento pozemek za stejnou kupní cenu, za níž pozemek koupí, prodá, dohodli se na uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní. Žalobce pozemek vydražil, žalovaný zaplatil dne , datum, za žalobce přímo na účet Pozemkového fondu ČR č. , č. účtu, z vlastního účtu č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, kupní cenu na koupi tohoto pozemku ve výši 280 000 Kč. Žalobce dne , datum, uzavřel s Pozemkovým fondem ČR kupní smlouvu č. , hodnota, , kterou koupil mj. pozemek p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , právní účinky vkladu kupní smlouvy nastaly dne , datum, . K zániku předkupního práva k uvedenému pozemku došlo uplynutím 5 let ode dne vkladu vlastnického práva k pozemku do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce, povinnost uzavřít kupní smlouvu mezi žalobcem jako prodávajícím a žalovaným jako kupujícím nastala dne , datum, a byla soudně vynutitelná do , datum, . Žalobce, kterého opakovaně ústně vyzýval k uzavření kupní smlouvy k předmětnému pozemku, uzavření kupní smlouvy oddaloval a smlouva uzavřena nebyla, žalovanému nevrátil ani kupní cenu ve výši 280 000 Kč, kterou za něj Pozemkovému fondu ČR zaplatil. Žalobce tak způsobil žalovanému škodu ve výši 280 000 Kč, jež vznikla uplynutím lhůty, v níž se bylo lze u soudu domáhat nahrazení projevu vůle žalobce uzavřít s ním kupní smlouvu. Dopisem ze dne 30. 1. 2024, odeslaným dne 30. 1. 2024 a doručeným žalobci dne , datum, vyzval žalobce k náhradě škody ve výši 280 000 Kč do 1 dne od doručení této výzvy, žalovaný ničeho nezaplatil, proto tuto pohledávku započetl proti tvrzené pohledávce žalobce, resp. její části co do výše 280 000 Kč. Pokud by pohledávka uplatněná žalobcem existovala a nebyla promlčená, což žalovaný neuznává, pak co do částky 280 000 Kč zanikla započtením, a to nejpozději k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , neboť žalobce tvrdí, že již před uzavřením této smlouvy úplatu za postoupení pohledávky uhradil a již v tom okamžiku by při neexistenci postoupených pohledávek vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení a v tom okamžiku se tedy střely pohledávky způsobilé k započtení, nejpozději však okamžikem odstoupení od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .5. Žalobce ve svém vyjádření se ohradil proti tvrzení žalovaného, že v původní žalobě nebyla jakákoliv zmínka o tom, že žalobce od smlouvy odstoupil, a že odstoupení od smlouvy ani nebylo navrženo jako důkaz, poukázal na obsah žaloby, předžalobní upomínky, dne , datum, pouze rekapituloval zjištěný skutkový stav vycházeje pouze z předmětné žaloby a jejích příloh a doplnil právní kvalifikaci dopadající na předmětný skutkový stav. Změna právní kvalifikace nároku v průběhu řízení, jakož i rozhodnutí soudu o připuštění změny žaloby spočívající ve změněném skutkovém základě, nemají žádný vliv na běh (stavění) promlčecí doby. Žalobce po obdržení jednoznačného vyjádření ze dne 18. 11. 2020 od žalovaného, kdy mohl mít nepochybně za jistou vadu pohledávky, potvrzující sdělení dlužnice, že s žalovaným smlouvy o zápůjčkách neuzavřela, vytkl žalobce vadu pohledávky u žalovaného bez zbytečného odkladu, odstoupil od smlouvy o postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, předaným k poštovní přepravě dne , datum, , požádal v důsledku zrušení smlouvy o vrácení žalobcem poskytnutého plnění. Žalovaný postoupil žalobci neexistentní pohledávku z titulu zápůjčky za , jméno FO, , o její neexistenci musel vědět, za takové situace nemůže uplatnit námitku, že žalobce neoznámil vady včas. Žalovaný při jednání soudu dne , datum, se vyjádřil k námitce započtení tak, že započtení pohledávky považoval za nedůvodné. Žalovaný netvrdí, ani ničím neprokazuje, že by jím tvrzené uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní bylo v písemné formě, jestliže neexistovala písemná forma, takové jednání je stiženo absolutní neplatností a nezpůsobuje jakékoliv právní následky. Žalobce se vyjádřil, že smlouva o smlouvě budoucí kupní nevznikla ani vzniknout nemohla, z procesní opatrnosti se dovolává relativní neplatnosti započtení provedeného žalovaným. Z tvrzení žalovaného je zřejmé, že žalovaným tvrzená pohledávka byla splatná nejdříve po , datum, , uplatněním kompenzační námitky žalovaným po účincích koncentrace řízení nelze způsobit právní následky. Žalobce dovozuje, že žalovaný provedl hmotně právní úkon v podobě započtení jím tvrzené pohledávky proti pohledávce žalobce uplatněné v tomto řízení, žalovaný tak uznal skutkový základ pohledávky žalobce, uplatněná pohledávka má jeden skutkový základ, tak žalovaný tím uznal celou pohledávku žalobce. Žalobce dále potvrdil, že předmětný pozemek vysoutěžil. Žalovaný, který měl tento pozemek od Pozemkového fondu propachtován, požádal žalobce o možnost dále předmětný pozemek formou pachtu užívat. Účastníci se na tomto dohodli s tím, že žalovaný zaplatí zálohu na úhradu pachtovného tak, že pouk