Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 2. 2. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12 097 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný provozoval motorové vozidlo reg. značka , SPZ, , VIN: , VIN kód, , bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla v období od 5. 6. 2024 do 10. 2. 2025. Výše příspěvku činila za toto období 47 Kč, když vozidlo nebylo pojištěno 251 dní. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě žalované částky stejně tak, jako upomínka k úhradě a předžalobní upomínka.2. Soud věc rozhodl za splnění podmínek dle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě a žalovanému bylo doručeno uložením usnesení Okresního soudu v Lounech k postupu podle ustanovení § 115a o. s. ř. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a v průběhu řízení tak zůstal zcela pasivní.3. Ze spisu Okresního soudu v Lounech sp. zn. 14 C 146/2026 lze učinit závěr, že výše specifikované vozidlo, reg. zn. , SPZ, bylo po uvedenou dobu ve vlastnictví žalovaného, jak současně vyplynulo ze sdělení , právnická osoba, , adresa, , odboru dopravy ze dne 21. 5. 2026. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP byl žalovaný vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných v celkové výši 12 097 Kč za uvedené období, kdy shora uvedené vozidlo nebylo pojištěno po dobu specifikovanou výše, a když současně žalobkyně vymáhá poplatek ve výši 300 Kč za uplatnění práva vymáhání pohledávky. Upomínkou k úhradě a předžalobní upomínkou byl žalovaný žalobkyní vyzýván k zaplacení, avšak bezúspěšně, přičemž soud zdůrazňuje, že k výzvě soudu, doručené žalovanému uložením dne 27. 5. 2026 se žalovaný nijak nevyjádřil.4. Žalovaný jako provozovatel motorového vozidla bez pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem motorového vozidla ve shora uvedeném období je povinen žalobkyni uhradit dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění zákona č. 293/2017 Sb. Výše příspěvku byla určena dle § 4 odst. 5 zákona a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud proto návrhu vyhověl. Současně byly žalobkyni přiznány i úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 097 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Jejich zaplacení uložil soud žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 160 odst. 1 o. s. ř., § 149 odst. 1 o. s. ř.).