Manželka se návrhem doručeným soudu dne , datum, domáhal rozvodu manželství, z něhož se nenarodily žádné děti s tím, že soužití manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.2. Manžel se k návrhu manželky písemně připojil a též navrhl manželství rozvést.3. S ohledem na uvedené soud na základě subsidiární aplikace § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela, který se z jednání omluvil, vyslovil svůj souhlas s rozvodem manželství a požádal, aby soud věc projednal v jeho nepřítomnosti. Současně soud podle § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.”), upustil od výslechu manželů, neboť jejich souhlas s rozvodem manželství vyplývá z jejich písemných podání.4. V daném případě jde o řízení s cizím prvkem, neboť manžel je státním příslušníkem Slovenské republiky, manželka je státním příslušníkem České republiky. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého hmotného práva bude ve věci postupováno. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen „nařízení Brusel II bis“). Podle čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení Brusel II bis platí, že Ve věcech týkajících se rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území mají manželé obvyklé bydliště. Jelikož oba manželé mají obvyklé bydliště na území České republiky, jsou české soudy nadány pravomocí tuto věc projednat a rozhodnout. Otázku rozhodného práva pak soud zkoumal z hlediska zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“). Dle § 50 odst. 1 ZMPS rozvod manželství se řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Dle § 49 odst. 1 ZMPS se osobní poměry manželů řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany, jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Jelikož oba manželé mají pobyt v České republice, bude ve věci aplikováno hmotné právo České republiky.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu, odpovídajícím i skutkovému závěru. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne , datum, před , adresa, . Z manželství se nenarodily žádné děti. Pokud jde o majetkové poměry, manželé dne , datum, uzavřeli smlouvu o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, a to ve formě notářského zápisu s úředně ověřenými podpisy. Podle této smlouvy nebude součástí společného jmění manželů to, čeho nabude jeden z manželů nebo čeho nabudou oba manželé společně ze trvání manželství. Manželství ke dni podání návrhu na rozvod trvalo déle než 1 rok. Jak vyplývá ze shodných tvrzení účastníků, manželství je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat obnovu společného soužití.6. Soud ve věci jednal podle z. ř. s. a po právní stránce věc posoudil dle ustanovení § 755 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), o rozvodu manželství.7. Podle ust. § 755 odst. 1 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Dle odst. 2 přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem a) nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí, je-li to potřebné, i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti pro dobu po rozvodu, nebo b) v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.9. Dle odst. 3 soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, v době po rozvodu manželů.10. Dle ust. § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství. Příčiny rozvratu zjišťuje, jen je-li manželem, který návrh na rozvod nepodal, tvrzeno, že je dán důvod pro zamítnutí návrhu podle § 755 odst. 2 písm. b).11. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat, a že jsou splněny podmínky pro rozvod manželství dle ust. § 755 a násl. o. z., přičemž příčiny rozvratu manželství soud nezkoumal. Soud proto manželství účastníků rozvedl.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 23 z. ř. s., dle kterého ve statusových věcech manželských a partnerských zásadně nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.