Okresní soud v Lounech 17 C 28/2026-86 – Neplatnost právního jednání

Žalobkyně se obrátila dne 31. 12. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 027 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 30 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách s proměnlivou výší, kdy žalovaná byla povinna hradit do každého 14. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období a jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Úroková sazba činila 40 % měsíčně Žalovaná úvěr čerpala ve výši celkem 7 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni 15. 4. 2024. Pohledávka byla poté dvěma smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a , datum, postoupena až na žalobkyni. Žalovanou částku 13 027 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 7000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 800 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 3 227 Kč, příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 9 800 Kč od 16. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalobkyně výslovně žádala, aby soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení.4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně , právnická osoba, ., IČO , IČO, , dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek právní přechodně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet dle obchodních podmínek v pravidelných měsíčních splátkách s proměnlivou výší, kdy žalovaná byla povinna hradit do každého 14. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období a jistinu úvěru mohla žalovaná splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. Smluvní úroková sazba činila 40 % měsíčně, RPSN činila 5 536,06 %. Pro případ prodlení s úhradou si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně /viz, smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 75-76, všeobecné obchodní podmínky na č. l. 40-49, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 78-79/. Žalovaná úvěr čerpala, a to celkem ve výši 7 000 Kč /viz sdělení banky na č. l. 17, potvrzení o výplatě úvěru na č. l. 52/. Se splácením splátek se však žalovaná dostávala do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni 15. 4. 2024 splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 50/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, , jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na tuto společnost, následně tato společnost jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla předmětná pohledávka postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek na č. l. 53-63, smlouva o postoupení pohledávek včetně příloh na č. l. 64-74, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 80/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2025 /viz předžalobní upomínka na č. l. 80 p. v. včetně dokladu o odeslání na č. l. 51/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Při zkoumání úvěruschopnosti před uzavřením předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici formulář nazvaný žádost o spotřebitelský úvěr, kde byly zaznamenány jednotlivé údaje, včetně výše měsíčního příjmu žalované ve výši 24 877 Kč od zaměstnavatele , právnická osoba, a měsíčních výdajů ve výši celkem 15 000 Kč. Dále ve formuláři bylo uvedeno, že žalovaná žije s manželem, vyživuje 3 děti a bydlí v pronajatém bytě /viz žádost o spotřebitelský úvěr na č. l. 38 a 77/. Výše příjmů byla ověřena na základě mzdových lístků, z nichž bylo zjištěno, že žalované byla vyplacena čistá mzda v měsíci červenci 2023 ve výši 28 100 Kč, v měsíci srpnu 2023 ve výši 27 038 Kč, v měsíci září 2023 ve výši 27 158 Kč a v měsíci listopadu 2023 ve výši 25 151 Kč /viz mzdové lístky na č. l. 23-24/. Soud uzavřel, že z předložených důkazů není prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně jakkoli zkoumala o ověřovala výdaje žalované a případně též její úvěrovou historii. Výdaji se měla právní předchůdkyně žalobkyně věnovat o to pečlivěji, když z předloženého výpisu z účtu žalované vyplývá, že žalovaná před uzavřením předmětné smlouvy čerpala a splácena řadu dalších úvěrových produktů, kdy soud ve výpisech identifikoval 5 těchto produktů, dále žalovaná měla na účtu nepovolený debetní zůstatek. Výdaje uvedené ve formuláři žádosti o úvěr zjevně neodpovídají realitě, když ve výpisech z účtu je uvedena úhrada nájemného ve výši 25 900 Kč, tedy ve výši v zásadě odpovídající výši měsíčních příjmů ze mzdy. Také je třeba zmínit, že žalovaná dle výpisů z účtu podstatnou část svých příjmů utrácela v internetových sázkových kancelářích (zejm. , Anonymizováno, ). Z výpisů z účtu je zjevné, že úvěrové produkty byly čerpány na spotřebu a že žalovaná nedokázala své běžné výdaje pokrýt ze svých běžných příjmů /viz výpis z bankovního účtu žalované na č. l. 25-37/.6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.14. Jak již bylo předestřeno, soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalované. V tomto směru nelze než konstatovat s ohledem na výše uvedené, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 ZoSÚ nedostála. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z. Pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, nemá žalobkyně nárok na smluvně sjednané platby v podobě smluvního úroku, ani na smluvní pokutu či sjednané poplatky. Soud proto v rozsahu těchto částek žalobu zamítl.15. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 7 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Současně nebylo prokázáno, že by žalovaná na svůj dluh dosud cokoli uhradila. Pohledávka za žalovanou pak byla postoupena až na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 7 000 Kč odpovídající dosud nesplacené části poskytnuté jistiny z titulu bezdůvodného obohacení. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.16. Pokud jde o příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení soud uvádí, že nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení. Podle obecné úpravy splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka má však speciální úpravu přímo v § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ, která má přednost před úpravou obecnou upravenou v občanském zákoníku. Podle citovaného ustanovení je tak dlužník povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Lhůta k plnění tedy není odvozena od výzvy věřitele k plnění, ale je stanovena až v rozhodnutí soudu, a to za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti dluhu z titulu bezdůvodného obohacení (blíže srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Soud proto uplatněný nárok na zákonné úroky z prodlení zamítl, jelikož dosud s ohledem na shora uvedené nedošlo k prodlení na straně žalované.17. Lhůta k plnění pak byla stanovena podle § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ v délce tří dnů, neboť v řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že aktuální majetková situace žalované jí neumožňuje v této lhůtě dluh z titulu bezdůvodného obohacení uhradit.18. Pokud jde o odůvodnění výroku III. rozsudku ohledně doplatku soudního poplatku, v daném případě byl podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, soudní poplatek tak byl původně vypočítán podle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „sazebník“), a to v částce 800 Kč. V této částce byl také žalobkyní uhrazen. Avšak soud návrhu nevyhověl a ve věci elektronický platební rozkaz nevydal. Bylo tedy třeba žalobkyni doměřit soudní poplatek podle položky 2 odst. 2 sazebníku, a to podle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku, tzn. do výše 1 000 Kč. Jelikož žalobkyně na soudním poplatku již uhradila částku 800 Kč, činí výše doplatku soudního poplatku částku 200 Kč.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08. Pro účely tohoto poměřování byly nároky běžící do zaplacení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku.