5 C 305/2025-96 — Okresní soud v Lounech

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , se svým návrhem domáhá proti žalovanému zaplacení částky celkem 232 357,24 Kč s příslušenstvím z uzavřené Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (Expres půjčka) číslo , hodnota, ze dne , datum, na částku 100 000 Kč a ze Smlouvy o úvěru (Expres půjčka) číslo , hodnota, ze dne , datum, na částku 150 000 Kč. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před poskytnutím úvěrů řádně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. K postoupení pohledávky došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, s účinností ke dni , datum, .2. Žalovaný se, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.3. Soud na základě provedeného dokazování, a to listinných důkazů, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující zjistil ve věci následující skutkový stav:, právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet číslo , hodnota, na základě které získal žalovaný úvěr ve výši 100 000 Kč. První den čerpání úvěru nastal dne , datum, . Splatnost úvěru byla sjednána formou pravidelných měsíčních anuitních splátek, tj. měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků v celkovém počtu 40. Měsíční anuitní splátka činila 3 533,82 Kč, úhrada pojištění 350 Kč, celkem měsíční anuitní splátka a úhrada pojištění 3 883,82 Kč, poslední anuitní splátka při řádném splácení 2 806,14 Kč, poslední anuitní splátka a úhrada pojištění při řádném splacení 3 156,14 Kč. Splátky byly splatné k 18. dni v měsíci, počínaje dnem 18. 8. 2019, roční úroková sazba činí 21,70 %, RPSN činí 23,92 % p.a. Účastníci si sjednali celkovou splátku, kterou měl žalovaný zaplatit částkou 140 625,12 Kč. Čerpání úvěru bylo sjednáno na běžný účet číslo , č. účtu, , úvěr měl být splácen na účet číslo , č. účtu, . Žalovaný hradil splátky za dobu od 18. 8. 2019 pravidelně měsíčně až do 25. 3. 2021, celkem na úhradu úvěru zaplatil částku 37 378,38 Kč. Žalovaný požádal o odklad splátek za dobu od 18. 5. 2020 do 18. 10. 2020. Ani poté žádnou úhradu neprovedl, důsledně tomu banka dopisem ze dne 22. 3. 2021 ukončila poskytování úvěru a k témuž dni úvěr zesplatnila., právnická osoba, uzavřela s žalovaným dne , datum, Smlouvu o úvěru číslo , hodnota, na základě které získal žalovaný úvěr ve výši 150 000 Kč. První den čerpání úvěru nastal dne , datum, . Splatnost úvěru byla sjednána formou pravidelných měsíčních anuitních splátek, tj. měsíčních splátek jistiny úvěru a úroků v celkovém počtu 72. Měsíční anuitní splátka činila 2 971,68 Kč, poslední anuitní splátka při řádném splácení 4 493,14 Kč. Splátky byly splatné k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20. 5. 2020, roční úroková sazba činí 12,50 %, RPSN činí 13,23 % p.a. Účastníci si sjednali celkovou splátku, kterou měl žalovaný zaplatit částkou 215 482,42 Kč. Čerpání úvěru bylo sjednáno na běžný účet číslo , č. účtu, , úvěr měl být splácen na účet číslo , č. účtu, . Žalovaný hradil splátky za dobu od 20. 5. 2020 do 20. 8. 2020, následně uhradil splátku dne 29. 10. 2020, celkem na úhradu úvěru zaplatil částku 13 789,77 Kč. Banka dopisem ze dne 25. 1. 2021 ukončila poskytování úvěru a k témuž dni úvěr zesplatnila. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne , datum, uvedl, že jeho měsíční čistý příjem činí 22 408 Kč, jedná se o jeho jediný zdroj příjmů a dle záznamu banky byl ověřen z běžného účtu žalovaného. Žalovaný pracoval v pracovním poměru na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, jako dělník s tím, že průměrný měsíční příjem za poslední tři měsíce činil 19 894 Kč. Byl svobodný, bydlel u rodičů, nepodílel se na nákladech na bydlení. Byl bez vyživovacích povinností, dosavadní interní splátky činí 5 283,82 Kč, dosavadní externí splátky činí 2 508 Kč. Žalovaný uvedl, že celkový příjem domácnosti činí 42 000 Kč, aniž by bylo blíže specifikováno, kdo je dalším zdrojem těchto finančních prostředků. V žádosti o úvěr ze dne , datum, žalovaný uvedl, že jeho osobní poměry, příjmy i výdaje jsou totožné, průměrný měsíční čistý měsíční příjem aktuálně činí 22 408 Kč, který byl ověřen z běžného účtu žalovaného. Pro platební nekázeň žalovaného byl tento opakovanými upomínkami vyzýván k úhradě dlužných splátek. Dopisem ze dne 24. 3. 2021 pro opakované porušování smluvních podmínek oznámila banka žalovanému, že úvěr číslo , č. účtu, na částku 100 000 Kč zesplatňuje ke dni 22. 3. 2021 a vyzvala žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky 100 519,88 Kč nejpozději do 7. 4. 2021. Dopisem ze dne 27. 1. 2021 prohlásila pro porušování smluvních podmínek banka úvěr číslo , č. účtu, na částku 150 000 Kč za splatný ke dni 25. 1. 2021, vyzvala žalovaného zaplatit celkovou dlužnou částku ve výši 154 588,33 Kč nejpozději do 10. 2. 2021. Dne , datum, uzavřeli , právnická osoba, . na straně postupitele a žalobkyně na straně postupníka Smlouvu o postoupení pohledávek, podle které byla a přílohy číslo , hodnota, – Seznamu postoupených pohledávek na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným. Dne , datum, potvrdila postupitelka úhradu úplaty za postoupené pohledávky s tím, že tímto došlo k postoupení pohledávek. Tuto skutečnost oznámila žalobkyně žalovanému dopisem ze dne 30. 11. 2021 a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Dopis byl podán k poštovní přepravě dne 9. 12. 2021. Před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu dne 4. 4. 2023, která byla podána dne 5. 4. 2023 k poštovní přepravě pod podacím číslem , hodnota, .4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Soud při posouzení otázky úvěruschopnosti vycházel z aktuální judikatury, a to rozsudku NS ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, ze kterého cituje: „27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ukládá členským státům (při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů) přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Cílem je v rámci úvěrového trhu zabránit tomu, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti (odstavec 26 odůvodnění citované směrnice). Členské státy mají povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi (článek 8). Je na každém členském státu, aby stanovil pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice a přijal veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování s tím, že sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (článek 23). Směrnice následky za porušení uvedené povinnosti nestanoví a neupravuje ani otázky smluvního práva související s platností úvěrových smluv (srov. odstavec 30 odůvodnění směrnice).28. Úprava zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů povinnost