10 C 141/2014 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala určení, že smlouva o zajišťovacím převodu práva k nemovitostem specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku (dále jen„ předmětné nemovitosti“), kterou uzavřela se žalovanou dne [datum] je neplatná a určení, že je vlastníkem těchto nemovitostí. Žalobu odůvodnila jednak tím, že žalovaná v době uzavření smlouvy nebyla věřitelkou žalobkyně, neboť pohledávky, které byly předmětem zajištění, na ni [právnická osoba] [anonymizováno]. a [právnická osoba], postoupily až později a s ohledem na akcesorickou povahu závazku ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva nemohl tento závazek vzniknout, pokud neexistoval závazek hlavní. Dále žalobkyně uvedla, že při sjednávání smlouvy o zajišťovacím převodu práva byla uvedena v omyl. Původně si žalobkyně půjčila [částka] od pana [jméno] [příjmení], část půjčky splatila paní [jméno] [příjmení] a zbývající část měla být uhrazena z výtěžku prodeje pozemků v areálu [příjmení] s tím, že [jméno] [příjmení] si na koupi areálu půjčí, zaplatí dluhy, které na areálu váznou a současně žalobkyně poskytne zajištění na část pohledávky svým areálem ve [obec]. Následně se [jméno] [příjmení] měl uspokojit z výtěžku prodeje. Mezi účastníky bylo ujednáno, že zajišťovacím převodem práva budou pohledávky zajištěny pouze po dobu do vydražení a současně zastavení areálu [příjmení] [obec], přičemž tato transakce je popsána ve smlouvě mezi společností žalovanou a [právnická osoba]. Žalobkyně za účelem umožnění dražby areálu [příjmení] vzala zpět žalobu na určení vlastnictví vůči správci konkursní podstaty úpadce [právnická osoba] Stejně tak učinila společnost [právnická osoba] [právnická osoba] a [právnická osoba], personálně propojené se žalobkyní osobou [jméno] [příjmení], si ujednaly, že v případě koupě [příjmení] [příjmení] budou vypořádány veškeré závazky, které měla uskutečnit žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení], který jednal za žalovanou a dále za [právnická osoba] a.s. a manžele [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalovaná však odmítá plnit veškeré dohody, které za zúčastněné společnosti pan [příjmení] učinil. Splnění smlouvy mezi [právnická osoba] a žalovanou [jméno] [příjmení] znemožnil tím, že veškerá práva převedl na [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaná tak fakticky získala předmětné nemovitosti, aniž by poskytla jakékoliv protiplnění, které by alespoň rámcově odpovídalo ceně těchto nemovitostí. Smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum] je tedy neplatná, neboť žalobkyně neměla v úmyslu zajišťovat pohledávky svými nemovitostmi v případě neexistence dalších, shora popsaných dohod. Žalobkyně nebyla vyzvána k zaplacení dluhů, jak předvídá čl. I. 3 písm. a), b) smlouvy o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum] a nadto některé dluhy byly splatné později ([datum] a [datum]), na což žalobkyně žalovanou několikrát upozorňovala a dokonce prostřednictvím právních zástupců chtěla vyvolat jednání o narovnání. Žalovaná se však svým závazkům vždy vyhnula, na výzvy žalobkyně nereagovala a navíc zahájila řízení o vkladu vlastnického práva v době, která předchází splatnosti závazků. Dle názoru žalobkyně je jednání žalované neplatné dle § 580, § 583 a § 588 občanského zákoníku. Dalším důvodem neplatnosti je skutečnost, že smlouva o zajišťovacím převodu práva neobsahuje ujednání o tom, jak se smluvní strany vypořádají v případě, že žalobkyně zajištěnou pohledávku žalované řádně a včas neuhradí. Žalobkyně od smlouvy o zajišťovacím převodu práva odstoupila. K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že vytvoření návrhu smlouvy o zajišťovacím převodu práva iniciovala žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení], kdy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] smlouvu bez bližšího vysvětlení předal k podpisu tehdejšímu jednateli žalobkyně [jméno] [příjmení] a následně panu [jméno] [příjmení] (za žalovanou). Žádný další úkon vůči panu [jméno] [příjmení] učiněn nebyl. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že žalovaná smlouvu uzavřela dobrovolně, jedná o jasný projev vůle obou stran a je tedy platná. Namítala, že pokud je zajišťovaný dluh, respektive právní titul, ze kterého má tento dluh vzniknout, řádně označen, není nutné, aby existoval již v době uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva či aby v tomto okamžiku byl příjemce zajištění již zároveň věřitelem poskytovatele jistoty. Uvedla, že dle závěrů Nejvyššího soudu vyjádřených mimo jiné v rozsudku ze dne 4. 4. 2002, sp. zn. 21 Cdo 957/2001 týkající se zástavního práva, skutečnost, že zajišťovaný dluh vůbec nevznikne, nezpůsobuje neplatnost smlouvy o zajištění, ale toliko v jejím důsledku zajištění nevznikne. Tím spíše je smlouva platná, pokud zajišťovaný dluh v době jejího uzavření již existuje a příjemce jistoty se pouze věřitelem jejího poskytovatele teprve má stát. K těmto závěrům lze dle žalované dojít také analogickým výkladem k úpravě zástavního práva obsažené v § 1311 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“). Dále má za to, že u zajišťovacího převodu práva je jeho akcesorická povaha potlačena,„ protože věřiteli slouží k zajištění jeho vlastní věc“, vlastnické právo má samostatný charakter a povinnost vlastníka převést jej na dlužníka může vzniknout kdykoli a není tedy rozhodující, zda zajišťovaný dluh vznikl před nebo po uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva. Nadto si smluvní strany mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, není-li to zákonem výslovně zakázáno a nabytí zajištěné pohledávky po uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva zákonem zakázáno není. Pokud jde o postup při uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu práva, jednalo se o výsledek komplexního vyjednávání obou stran, kde z materiálního hlediska nelze jednoznačně určit, kdo byl navrhovatelem a kdo příjemcem nabídky. S ohledem na charakter předmětu smlouvy, jakož i na chronologii vyplývající z ověřovacích doložek, lze však říci, že v pozici navrhovatele vystupovala žalobkyně a v pozici příjemce žalovaná. 3. Usnesením ze dne 16. 5. 2016, č.j. 10 C 141/2014-267, které nabylo právní moci dne [datum] soud připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupila jako další účastník společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa vedlejší účastnice], [IČO]. 4. Soud rozsudkem ze dne 17. 8. 2016, č.j. 10 C 141/2014-283 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 15. 12. 2017, č.j. 10 C 141/2014-313 rozhodl pod výrokem I. že smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum] je neplatná a pod výrokem II. že vlastníkem předmětných pozemků je žalobkyně. Krajský soud v Ústí nad Labem k odvolání žalované rozsudkem ze dne 22. 2. 2018, č.j. 11 Co 931/2016-325 rozsudek okresního soudu ve výroku I. změnil tak, že žaloba na určení, že smlouva o zajišťovacím převodu práva ze dne [datum] je neplatná, se zamítá a ve výroku II. jej potvrdil. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 3. 4. 2019, č.j. 24 Cdo 2644/2018-356 rozsudek krajského soudu ve výroku, kterým potvrdil rozsudek okresního soudu ve výroku týkajícím se určení vlastnictví k předmětným pozemkům a ve výroku o náhradě nákladů a rozsudek okresního soudu vyjma výroku I. zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení. 5. Soud ve věci jednal dne [datum], [datum], [datum], [datum] (vyhlášení rozsudku) s [datum], za účasti obou účastníků, resp. jejich zástupců. 6. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti: 7. Ze smlouvy o zajišťovacím převodu práva soud zjistil, že jeho předmětem byly nemovitosti uvedené ve výroku rozsudku s tím, že žalobkyně, jako dlužník převedla na žalovanou jako věřitele dočasně své vlastnické právo k nemovitostem se všemi součástmi a příslušenstvím, a to k zajištění dluhu žalobkyně vůči žalované vzniklého„ na základě skutečnosti, že věřitel (pozn. soudu: tedy žalobkyně) nabyl pohledávky za žalovaným uvedené v č.l. I odst. 3 této smlouvy“, tj. dluh zajištěný zástavním právem zřízeným na předmětných nemovitostech ve prospěch [jméno] [příjmení] k zajištění dluhu ve výši [částka] s příslušenstvím a budoucích dluhů až do výše [částka] vzniklých do [datum] na základě společného jednání se žalobkyní a dluhu zajištěného zástavním právem zřízeným na předmětných nemovitostech ve prospěch [právnická osoba] k zajištění dluhu ve výši [částka] s příslušenstvím a budoucích dluhů až do výše [částka] vzniklých do [datum] na základě smlouvy o půjčce za žalobkyní. Podle Čl. VI. se smluvní strany zavázaly současně s podpisem smlouvy o zajišťovacím převodu práva podepsat návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve prospěch žalované. Dle čl. VIII. odst. 8 smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma stranami. Smluvní strany si ve smlouvě nesjednaly žádná. 8. Za žalobkyni jako dlužníka smlouvu podepsal její jednatel [jméno] [příjmení] v [obec] dne [datum] a za žalovanou jako věřitele ji v [obec] dne [datum] s úředním ověřením podepsal její jednatel [příjmení] [jméno] [příjmení], přičemž datum podpisu [jméno] [příjmení] je ve smlouvě předtištěno, datum podpisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] je uvedeno n