15 C 145/2021-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, v žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému standardní úvěr ve výši [částka], částku ve výši [částka] převedl na účet zákazníka dne [datum], zbytek částky [částka] převedl na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Celková cena úvěru byla sjednána v částce [částka], které měl žalovaný uhradit v pravidelných dvacetiměsíčních splátkách po [částka] splatných vždy do 20. dne každého měsíce na účet žalobkyně. První splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nesplácel řádně a včas dohodnuté měsíční splátky, ocitl se v prodlení, proto žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum]. Následně odeslala upomínky, dne 25. 9., 26. 10., [datum] a oznámení o zesplatnění ze smlouvy ze dne [datum], která představuje i předžalobní výzvu dle § 142a o. s. ř., účtuje tedy tuto náhradu těchto účelně vynaložených nákladů [částka] za každou upomínku, tedy [částka]. Žalovaný dle žalobkyně dluží částku [částka] skládající se z neuhrazených dlužných splátek ve výši [částka] a neuhrazené jistiny ve výši [částka]. Po zesplatnění zaslal žalovaný ještě částku [částka], dále žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši 21,55 % ročně s tím, že dále tvrdí, že zkoumá řádně úvěruschopnost žalovaného a dále požaduje částku [částka] představující neuhrazené splátky jistiny a dále požaduje smluvní pokutu za opožděné splátky ve výši [částka] za 4 měsíční splátky á po [částka], dále požaduje smluvní pokutu [částka] ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tedy z částky [částka] za období od [datum] do [datum]. 2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR 35825/2021-5 ze dne 12. března 2021, který však usnesením ze dne [datum] byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou. 3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, k tomuto jednání se zástupce žalobkyně nedostavil, ani se neomluvil, žalovaný se taktéž nedostavil, ani se neomluvil, ačkoliv oba byli řádně předvoláni v souladu s o. s. ř.. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených listinných důkazů. 4. Z potvrzeních o provedení transakce bylo zjištěno, že dne [datum] byly z účtu žalobkyně na účet č. [bankovní účet] provedena transakce převod částky [částka] a téhož dne byla převedena částka [částka] jako provize zprostředkovateli. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] vyplývá, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované částky, předložil také podací lístek o odeslání zásilky téhož dne. 5. Z listiny nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla sepsána Smlouva o úvěru, výše [částka] se sjednanými splátkami [částka] se splatností každé splátky, se sjednanou RPSN sazbou 35,2 %, zápůjční úrokovou sazbou 21,55 % ročně a Smlouva byla žalovaným podepsána s úředně ověřeným podpisem ze dne [datum]. Přílohou Smlouvy byly také všeobecné obchodní podmínky s podpisem žalovaného, s tím, že je uvedeno, že jsou nedílnou součástí Smlouvy, dále bylo žalovaným podepsáno čestné prohlášení o jeho závazcích a výdajích na bydlení a výši jeho mzdy. Dále bylo zjištěno, že byla žalovaným zaplacena částka celkem [částka]. Dále měl soud k dispozici přehled jednotlivých splátek a upomínky ze Smlouvy z dokladu o jejich odeslání. 6. Dle § 2395 občanského zákoníku Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžité prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením Smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové Smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 8 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku z neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy, spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 8. Dle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Soud se zabýval předloženou úvěrovou smlouvu a zaměřil se na zkoumání její platnosti v souladu s právem Evropské unie (článek 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne [datum] a rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo]. 10. Žalobce ve věci tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tedy žalovaného splácet úvěr ve výši [částka], a to ve sjednaných měsíčních splátkách, když navíc celková výše úvěru byla sjednána na [částka], které měl žalovaný uhradit 25 měsíčních splátkách po [částka] měsíčně. [příjmení] [částka] byla vyplacena na účet žalovaného, částka [částka] vyplacena zprostředkovateli za zprostředkování smlouvy. Soudu byl předložen pouze dokument, ve kterém žalovaný vyplnil své příjmy a výdaje na bydlení a ostatní výdaje. Listina označená posouzení úvěruschopnosti zákazníka je datována [datum] stejně jako podpis smlouvy, avšak s ověřením až dne [datum]. Je zřejmé, že nebyly dostatečným způsobem zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného. Nebyl doložen žádný konkrétní doklad o jeho příjmech za delší období, jeho výdaje a závazky. Zprostředkovatel smlouvy ani žalobkyně žádným způsobem neprověřovala tvrzení žadatele o úvěr. Pokud toto neučinila, nepostupovala v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a neplnila svou povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí řádně. Neanalyzovala podrobně jeho majetkové a výdělkové poměry. Zákon o spotřebitelském úvěru ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr - § 84 zákona o spotřebitelském úvěru, avšak tato povinnost není přesunem důkazního břemene za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele a nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Poskytovatel úvěru se nemůže informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát jako fakt naopak musí s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně prověřit. V daném případě soud odkazuje na dosavadní aktuální judikaturu, z níž je zřejmé, jakým konkrétním způsobem mají být prověřovány majetkové sociální výdělkové výdajové poměry žalobce a dostatečné informace pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V daném případě se však žalobkyně spokojila pouze s prohlášením spotřebitele, která nemohou být dle závěru soudu dostatečně kvalifikovaná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. 11. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by kvalifikovaně s odbornou péčí poskytovatel úvěru zjišťoval, ověřoval tzv. bonitu žalovaného a jeho schopnost splácet úvěr podle podmínek úvěrové smlouvy. Na okraj soud dodává, že dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru sice tzv. může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti, avšak ustanovení nelze vykládat tak, že pokud by dlužník námitku neplatnosti sám aktivně neuplatil, nemůže soud z moci úřední zabývat se úvěrovou smlouvu se zaměřením na zkoumání její platnosti. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, kde mimo jiné je uvedeno, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka tedy spotřebitele dotýkající se společnosti jako celku, neboť mají vliv na výsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence, a proto je na věřiteli, aby spotřebitelé náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost u dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, avšak neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná a ve shodě s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne [datum], III. US [číslo] pak je povinen soud prověřovat splnění povinností poskytovatele úvěrů při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. 12. V daném případě soud dospěl k závěru, že tvrzená sjednaná smlouva o úvě