19 C 194/2021-61 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky ve výši 109 117 Kč s příslušenstvím, spočívající v zákonném úroku z prodlení z částky 110 117 Kč od 1.11.2020 do 13.11.2020 ve výši 328,26 Kč a dále v zákonném úroku z prodlení z částky 109 117 Kč z částky 109 117 Kč od 14.11.2020 do zaplacení a dále v úroku ve výši 10 % z částky 87 390,73 Kč od 1.10.2020 do zaplacení (max. však do částky 344 520 Kč) a dále požadoval přiznání smluvní pokuty ve výši 24 674,12 Kč. Uvedl, že žalovaný uzavřel s žalobcem dne 5.9.2019 smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 36 měsíčních splátkách po 7 975 Kč, tedy s úrokem ve výši 162,38 % ročně. Žalovaný úvěr splácel, od 23.10.2019 do 23.9.2020 uhradil 5 splátek po 7 975 Kč a jednu splátku po 1 000 Kč, celkem tak uhradil 40 875 Kč. Žalovaný po uzavření smlouvy požádal o bezúplatná odklad splátek z důvodu své pracovní neschopnosti (ukončení pracovního poměru). Žádosti žalobce vyhověl a došlo tak k odkladu splatnosti splátek č. 6, kdy od 25.3.2020 do 24.4.2020 neběžel sjednaný úrok za poskytnutí úvěru. Provedení odkladu těchto splátek bylo žalovanému písemně oznámeno. Dále žalovaný v souladu se zákonem č. 177/2020 Sb. (o některých opatřeních v oblasti splácení úvěru v souvislosti s pandemii COVID 19) oznámil dne 20.4.2020, že využívá ochrannou dobu, která tak trvala od 1.5., 2020 do 31.7.2020. Za dobu trvání ochranné doby má žalobce právo na úrok za poskytnutí úvěru ve výši reposazby vyhlášené ČNB zvýšené o 8 %. Potvrzení o využití ochranné doby bylo žalovanému oznámeno. Následně se u splátky č. 7 ocitl v prodlení více než 65 dní, a proto byl úvěr ke dni 29.9.2020 zesplatněn. Po zesplantnění úvěru žalovaný ještě dne 13.11.2020 uhradil částku ve výši 1 000 Kč. Nárokovaná částka ve výši 109 117,13 Kč tvoří aktuální výši dlužné jistiny, přičemž ke dni zesplatnění úvěru činila výše dlužné jistiny částku 110 117,13 Kč, která se skládá ze součtu zbývající původní dlužné jistiny úvěru v částce 87 390,73 Kč a dlužného úroku z poskytnutého úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 22 726,40 Kč. Žalobce dále požaduje i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 110 117,13 Kč od 1.11.2020 do 13.11.2020 a dále smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 109 117,13 Kč od 14.11.2020 do zaplacení ve výši 24 674,12 Kč. Smluvní úrok ve výši 162,38 % ročně byl sjednán ve smlouvě o úvěru, avšak žalobce v žalobě požadoval pouze úrok ve výši 100,45 % ročně, a od 1.10.2020 do zaplacení žalobce požaduje úrok ve výši 10% ročně, tedy v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8%, tedy v sazbě 10% p.a. 2. Žalovaný se nařízeného soudního jednání účastnil, k žalobě se však nechtěl vyjadřovat. 3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze smlouvy o úvěru [číslo] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným dne 6.9.2019 má soud za prokázané, že žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 90 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v celkem 36i měsíčních splátkách po 7 975 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 162,38% ročně a ve stejné výši je uvedena i sazba RPSN. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že jestliže se žalovaný ocitne v prodlení s platbou splátky o více než 30 dní vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč a to za každou opožděnou splátku. V čl. 6 Smlouvy je uvedeno, že žalobce má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení více než 15 dní. V čl. 6 je pak uvedeno, že jestliže žalovaný v případě zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění, vznikne žalobci právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z nové jistiny úvěru. Zesplatnění úvěru má soud za prokázané z dopisu ze dne 25.9.2020 nazvaného jako Výzva k zaplacení a Upozornění na možnost zesplatnění úvěru a dále pak z dopisu ze dne 29.9.2020 nazvaného jako Oznámení. V tomto dopise je žalovaný informován, že se ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru a je vyzván k uhrazení dosud nesplacené části úvěru ve výši 110 117 Kč a to okamžitě. Zároveň je upozorněn na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z této dlužné částky za každý den prodlení. Výše nové dlužné jistiny úvěru ve výši 110 117,13 Kč vyplývá z Karty klienta ke smlouvě pod [číslo] z tohoto dokumentu vyplývá i celková výše dlužné částky 168 359,19 Kč. Samotná výplata úvěru na účet žalovaného je prokazována Dokladem o vyplacení úvěru-Otiskem dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu, který prokazuje vyplacení částky ve výši 90 000 Kč na účet žalovaného dne 6.9.2019. Z Oznámení ze dne 19.5.2020 má pak soud dále za prokázané, že žalobce žalovaného informoval, že dle zákona č. 177/2020 Sb. bude aplikována ochranná doba od 1.5.2020 do 31.7.2020, kdy po uvedenou dobu bude nárokován pouze úrok ve výši zákonného úroku z prodlení. Žalovanému byl rovněž zaslán nový splátkový kalendář. 4. Soud rovněž provedl důkaz znaleckým vyjádřením [titul] [příjmení], znalce v oboru ekonomika, který byl zpracován na žádost žalobce a kde znalec konstatuje, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná. 5. Soud dále provedl důkaz, který žalobce předložil na podporu svého tvrzení o tom, že řádně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z tzv. hodnocení klienta vyplývá, že žalovaný měl ze zaměstnání čistý měsíční příjem 17 879 Kč. Pokud jde o výdaje žalovaného, z uvedeného důkazu vyplývá, že jeho výdaje byly zohledněny v částce 3 410 Kč, kdy se má jednat o částku životního minima a dále v částce 1 000 Kč, kdy se jedná o částku nájemného. Dále je na výdajové stránce žalovaného uveden údaj o splátce spol. [právnická osoba] ve výši 4 573 Kč. Pokud jde o ověření příjmů žalovaného, žalobce soudu doložil, výpis z účtu žalovaného za duben 2019, z kterého vyplývá, že zůstatek na účtu žalovaného byl záporný- 56,27 Kč. 6. Projednávanou věc je nutno posuzovat, s ohledem na dobu uzavření smlouvy o úvěru, podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen "o. z.") a dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. <i>7. Podle ustanovení § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Podle ust. § 86 odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> 10. Důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je uvedena v ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. 11. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. <i>12. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>13. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> 14. Jelikož ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru upravuje tzv. relativní neplatnost, což odporuje znění čl. 8 směrnice o spotřebitelském úvěru, byla Soudnímu dvoru předložena předběžná otázka, o které Soudní dvůr rozhodl rozsudkem ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679