20 C 236/2020-59 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně na žalovaném svou žalobou domáhala zaplacení částky 17 172 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], PSČ: [PSČ], a žalovaný uzavřeli dne 25.04.2016 smlouvu, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalovanému poskytovat služby v rámci členství v programu [právnická osoba]. Poskytování těchto služeb spočívalo v předání zařízení žalovanému za účelem dočasného užívání bez nároku na následný odkup. Žalovaný se za to zavázal právnímu předchůdci žalobce hradit měsíční členský poplatek v rámci členství v programu [právnická osoba] a pojištění zařízení. Pro případ nevrácení předaného zařízení byl žalovaný povinen žalobci uhradit cenu zařízení. Nedílnou součástí Smlouvy jsou Podmínky členského programu [právnická osoba] a Rámcová pojistná smlouva. Žalovaný uhradil první dlužnou fakturu dne 26.04.2016. Právní předchůdce žalobce žalovanému předal zařízení Mobilní telefon iPhone 6s 16GB Space Gray. Zařízení bylo žalovanému přenecháno na dobu 104 týdnů. Ze strany žalovaného nedošlo k řádnému uhrazení následujících splatných faktur vztahujících se k předmětnému zařízení, a to Faktura - daňový doklad [číslo] vystavena dne 15.02.2017 na částku 990 Kč se splatností dne 25.02.2017, Faktura - daňový doklad [číslo] vystavena dne 15.03.2017 na částku 990 Kč se splatností dne 25.03.2017, Faktura - daňový doklad [číslo] vystavena dne 09.11.2017 na částku 15192 Kč se splatností dne 19.11.2017. Předchůdci žalobkyně tak vznikla pohledávka, kterou převedla smlouvou o poskytnutí pohledávek žalobkyni. Žalovaný ani přes předžalobní upomínku neuhradil žalobkyni ničeho. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne 20.1.2021, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně se rovněž nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. 3. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Fakturou [číslo] vyfakturoval předchůdce žalobce žalovanému částku 990,00 Kč. Fakturou [číslo] vyfakturoval předchůdce žalobce žalovanému částku 15.1920,00 Kč. Fakturou [číslo] vyfakturoval předchůdce žalobce žalovanému částku 990,00 Kč. Z rámcové pojistné smlouvy soud naznal bližší úpravu práv a povinností k pojištění předchůdce žalobkyně. Z předávacího protokolu v [číslo] [číslo] vyplývá, že dne 26.4.2016 převzal žalovaný v protokolu specifikovaný přístroj. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22.1.2020 převedl předchůdce žalobkyně ve smlouvě specifikované pohledávky na žalobkyni. Z podmínek programu Nový smartphone každý rok soud naznal bližší úpravu práv a povinností smluvních stran při poskytování zařízení členům programu. Z výpisu z Obchodního rejstříku soud ověřil právní subjektivitu žalobkyně. Z výzvy před podáním žaloby soud ověřil, že žalobkyně dne 24.1.2020 žalovanou vyzvala k úhradě celého dluhu před podáním žaloby. Z podacího archu ze dne 24.1.2020 soud ověřil, že žalovanému byla zaslána tohoto dne zásilka žalobkyní. <i>5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník, dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 7. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a proto jí v celém rozsahu vyhověl. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 1970 občanského zákoníku a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 9. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. 10. Jelikož žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná přiznal jí soud vůči žalovanému právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800,00 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby á 300,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., 3x režijní paušál á 100,00 Kč dle § 14b vyhl. 177/1996 Sb., (za přípravu a převzetí, za podání žaloby, výzvu k plnění), a dále 21% DPH dle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu ve výši 252 Kč, celkem je tedy žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů částku 2.252,00 Kč. 11. Řízení bylo, jak soud vyhodnotil v souladu s právním názorem Krajského soudu v Ústí nad Labem prezentovaném v rozhodnutí č.j. 17Co 666/2015-143, zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (a to ve věcech 19 C 253/2020, 9 C 252/2020 a 9 C 222/2020) a peněžité plnění nepřevyšuje částku 50.000,00 Kč a to z titulu pohledávky postoupení [právnická osoba], vyplývající z poskytování služeb v rámci členství v programu [právnická osoba]. 12. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když pro uložení lhůty jiné neshledal důvod. 13. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobce.