8 C 116/2021-50 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně v žalobě ze dne [datum] uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum] a na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši [částka]. Vyplacení úvěru žalovanému došlo dne [datum]. Žalovaný se zavázal uhradit úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 126,57 % ročně a splácet úvěr ve 36 měsíčních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok]. Žalobce uvedl, že žalovaný uhradil celkem [částka] do sesplatnění úvěru. Jelikož se dostal žalovaný do prodlení s úhradou, došlo k sesplatnění celého úvěru. Po sespaltnění úvěru uhradil žalovaný ještě částku [částka]. Žalobkyně kromě jistiny úvěru ve výši [částka] požaduje smluvní pokutu ve výši [částka] a dále neuhrazené penalizační faktury ve výši [částka] a dále zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek. Žalobkyně uvedla, že žalovaný svůj dluh neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobce sdělil, že dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného. 2. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 3. Z listinných důkazů a to zejména z listiny označené jako návrh smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že na žalovaný akceptoval (podepsal) návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Celková výše úvěru byla sjednána [částka] s úrokem ve výši 126,57 % ročně. Výše splátky byla sjednána [částka] měsíčně. 4. Z listiny označené jako předsmluvní formulář soud ověřil, že žalovaný listinu podepsal dne [datum], v této listině jsou uvedeny informace ohledně podmínek úvěru a rovněž sankce za neplnění smlouvy o úvěru. 5. Z listiny označené jako Hodnocení klienta je patrno, že žalobce před uzavřením smlouvy zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Z této listiny se podává, že žalovaný měl ke dni návrhu na uzavření smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem [částka]. Z této listiny, pak vyplývá, že má žalovaný celkové měsíční výdaje [částka]. Žalobkyně z daného vyhodnotila, že žalovaný má volné zdroje ve výši [částka]. 6. Z potvrzení zaměstnavatele ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru pracoval jako [anonymizována tři slova] s průměrným čistým měsíčním příjmem [částka]. 7. Z oznámení o schválení úvěru soud zjistil, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření úvěrové smlouvy. 8. Z potvrzení z banky je patrno, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku [částka] a to dne [datum]. 9. Z oznámení ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně sesplatnil celou úvěrovou částku a vyzvala žalovaného k její úhradě i se sankcemi. 10. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 11. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platném do [datum] je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. III. ÚS 4129/18 a II. ÚS 3194/18 řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují při porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele k aplikaci § 580 odst. l zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a § 588 téhož zákona (absolutní neplatnost právního jednání). <i>14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 18. Soud po provedení důkazů dospěl k závěru, že žalobkyně v rozporu se zákonem neprokázala, že řádně ověřovala při uzavření smlouvy úvěruschopnost žalovaného. Soud podotýká, že informace o majetkových poměrech žalovaného neměl možnost ověřit, vycházel pouze z údajů o uvedených v listině označené jako Hodnocení klienta, neboť žalobkyně i přes poučení podle § 118a o.s.ř. soudu jiné listinné důkazy nepředložila, ani nenavrhla (např. výpis z účtu žalovaného, nájemní smlouva apod.). Jelikož soud neměl k dispozici důkazy prokazující výdaje žalovaného, neměl ani možnost ověřit a posoudit jeho úvěruschopnost před uzavření smlouvy. K tomu soud dále podotýká, že pokud by měl žalovaný náhlé vyšší výdaje jako například nákup obuvi oblečení a léky, už by se dostal do problémů s hrazením sjednané splátky vzhledem k nízkému příjmu. Za této situace má soud za to, že ověřování úvěruschopnosti žalovaného bylo pouze formální a žalobkyně nedostála zákonné povinnosti. 19. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem nejen na příjmy, ale i na výdaje spotřebitele. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných a nezbytných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Bylo na žalobkyni, aby prokázala, že svou povinnost uloženou jí shora citovaným ust. § 9 odst. 1 splnila. Tato důkazní povinnost žalobkyně (dle § 120 o. s. ř.) je vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Je třeba zdůraznit, že pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, v daném případě žalobkyni, procesní újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí. 20. Jelikož žalobkyně neprokázala, že náležitě s odbornou péčí zjišťovala schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, je úvěrová smlouva, která odporuje § 580 o.z., neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.). Převzala-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení v tomto případě činí [částka], neboť žalovaný z částky, kterou mu zaslala žalobkyně, uhradil již celkem [částka]. Žalovaný je povinen uhradit rovněž zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení podle § 1970 o.s.ř. a příslušného