9 C 217/2021-25 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce podal dne 16. 12. 2020 k Okresnímu soudu v Litoměřicích žalobu proti žalované o zaplacení částky ve výši 5.675,33 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 30. 8. 2019 uzavřeli účastníci dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala dlužnou částku 10.175,33 Kč a zavázala se zaplatit ji ve 20ti pravidelných měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním dvou splátek, a to splátky č. 10 a 11. Žalobce jí tedy odeslal dne 3. 12. 2020 oznámení o zesplatnění dluhu spolu s předžalobní upomínkou. Žalovaná tedy žalobci dluží částku, která je předmětem tohoto řízení i s příslušenstvím. 2. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl elektronickým platebním rozkazem ze dne 8. 2. 2021, který se nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, takže byl usnesením soudu ze dne 28. 4. 2021 zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 3. Soud provedl důkaz výzvou právního zástupce žalobce před podáním žaloby, sdělením o zesplatnění dluhu ze dne 3. 12. 2020, výpisem z obchodního rejstříku žalobce, podacím archem žalobce a splátkovou dohodou ze dne 30. 8. 2019. 4. Při právním posouzení věci soud rozhodoval podle § 1721 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., dle něhož, ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo s plněním dluhu uspokojit. 5. Podle § 1722 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový. 6. Podle § 1723 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 7. Ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, se použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. 8. Podle § 1724 odst. 1 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. 9. Ustanovení o smlouvách se použijí přiměřeně i na projev vůle, kterým se jedna osoba obrací na osoby jiné, ledaže to vylučuje povaha projevu vůle nebo zákon. 10. Podle § 1725 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. 11. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, zákona č. 89/2012 Sb., strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 12. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 1973 občanského zákoníku dojde-li k dohodě, že dluh již splatný bude plněn ve splátkách a chce-li věřitel, aby dlužník ve splátkách platil i úroky z prodlení, musí to být výslovně dohodnuto. 15. Podle § 2 nařízení vlády České republiky č. 351/2013, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 16. Podle § 19 odst. 1 citovaného nařízení vlády České republiky výše úroku z prodlení, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení. 17. Po zhodnocení výsledků provedeného dokazování a jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 18. Soud prvého stupně vycházel při svém rozhodování ze skutkových zjištění spočívajících v tom, že účastníci řízení uzavřeli dne 30. 8. 2019 splátkou dohodu, ve které žalobce, jakožto věřitel, prohlásil, že nabyl od společnosti [právnická osoba], na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2019 peněžitou pohledávku vyplývající ze smlouvy č. [anonymizováno], když výše pohledávky činila ke dni uzavření této smlouvy částku ve výši 10.175,33 Kč. Žalovaná v této smlouvě výslovně uznala svůj dluh vůči žalobci, jak co do důvodu, tak co do výše. Účastníci se dohodli, že první splátka ve výši 500 Kč bude splatná dne 20. 9. 2019, splátky č. 2 - 19 po 500 Kč měsíčně, bude žalovaná splácet vždy 20. dne v měsíci a poslední 20. splátka ve výši 675,33 Kč se stane splatnou dne 20. 4. 2021. Celkový počet splátek tak byl dohodnut na 20 a žalovaná byla ve smlouvě písemně informována o tom, že v případě prodlení se zaplacením částky odpovídající nejméně dvěma plným splátkám, má žalobce právo učinit svým oznámením celý dluh okamžitě splatným. 19. Žalovaná zaplatila pouze 9 splátek a nezaplatila splátku č. 10 a splátku č. 11. Z tohoto důvodu byla dopisem žalobce ze dne 3. 12. 2020 vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 5.675,33 Kč, nejpozději do 11. 12. 2020 s upozorněním, že v opačném případě se žalobce s vymáháním dlužné částky obrátí na soud. 20. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 3. 12. 2020 vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky, ve kterém byla žalovaná rovněž upozorněna na to, že pokud nezaplatí dlužnou částku, žalobce se bude domáhat zaplacení u příslušného soudu. 21. Žalobce prokázal listinnými důkazy připojenými k žalobě oprávněnost svého žalobního nároku. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila a v průběhu celého řízení nevznesla žádné námitky proti žalobcem, shora specifikované, uplatněné pohledávce, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaná neprokázala, že žalobci zaplatila částku 5.675,33 Kč s příslušenstvím ve lhůtě její splatnosti, takže z tohoto důvodu soud žalobě v celém rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. 23. Žalobce měl ve věci plný úspěch, byl zastoupen advokátem, takže z tohoto důvodu mu soud přiznal odměnu advokáta podle § 14b), odst. 1, bod 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti České republiky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb. za 1 úkon právní služby z tarifní hodnoty do 10 000 Kč částku 200 Kč, tedy za 2,5 úkonu advokáta, a to za přípravu a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky), za písemný návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) citované vyhlášky), a za jednoduchou výzvu k plnění, polovinu úkonu (§ 11 odst. 2 písm. h) citované vyhlášky), celkem tedy částku 500 Kč. 24. Dále soud přiznal tři režijní paušály ke shora označeným úkonům právní služby po á 100 Kč podle § 14b) odst. 5, písm. a) advokátního tarifu, vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění, vyhlášky č. 120/2014 Sb. a to za přípravu a převzetí zastoupení, za písemný návrh ve věci samé a za jednoduchou výzvu k plnění, celkem tedy soud přiznal další částku ve výši 300 Kč Celkem tedy soud přiznal úspěšnému žalobci za odměnu advokáta a režijní paušály částku ve výši 800 Kč. 25. Právní zástupce žalobce prokázal, že je plátcem 21% sazby DPH dle zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, takže z tohoto důvodu soud přiznal žalobci další částku ve výši 168 Kč, za zaplacený soudní poplatek pak částku 400 Kč Celkem tedy soud přiznal na náhradě nákladů řízení žalobci částku 1.368 Kč.