10 C 309/2021-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by mu byla přiznána částka [částka] se zákonným úrokem z prodlení již od [datum], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo]. Na základě této smlouvy původní věřitel půjčil žalovanému částku [částka], které tento převzal hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli celkem částku ve výši [částka], která se skládala z půjčky [částka], souhrnného poplatku ve výši [částka]. Půjčka měla být splacena v hotovosti ve 40 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však své smluvní závazky nehradil řádně a včas a na dluh zaplatil pouze částku [částka] Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tzn. po uplynutí 40 týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a přechodným věřitelem [právnická osoba] S.á.r.l. došlo s účinností ke dni [datum] k postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne [datum]. Dále pak na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi přechodným věřitelem a žalobcem, pak došlo i k postoupení této předmětné pohledávky a žalovaný byl o změně věřitele informován přípisem ze dne [datum]. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 106001/2021-5 ze dne 27.05.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ač měl řádně vykázáno doručení, a proto bylo jednáno v jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi firmou [právnická osoba] a žalovaným bylo zjištěno, že žalovanému byla poskytnuta půjčka v částce [částka] s tím, že tento se zavázal vrátit věřiteli v souvislosti s půjčkou ještě souhrnný poplatek v částce [částka], tedy celkem částku [částka], a to ve 40 týdenních splátkách po [částka]. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že předmětná pohledávka byla nejprve postoupena [právnická osoba] S.á.r.l. a tato ji posléze postoupila firmě žalobce. 6. Po skutkové stránce má soud za prokázané to, že právní předchůdce žalobce jako věřitel, se žalovaným, jako dlužníkem, uzavřel smlouvu na základě které žalovanému poskytl peníze v dohodnuté výši ([částka]), kterou se žalovaný zavázal, včetně sjednaného navýšení ve výši [částka], tedy celkem na částku [částka] vrátit v 40 týdenních splátkách á [částka]. Žalovaný však uhradil pouze část, a to částku [částka]. <i>7. Podle § 3028, odstavec 3 zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen OZ) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností s porušením smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dosavadními právními předpisy.</i> 8. Soud tedy tuto věc posuzoval podle právních předpisů platných do [datum]. <i>9. Podle ustanovení § 657 a následující občanského zákoníku číslo 40/1964 Sb. účinného do 31.12.2013 smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> <i>10. Podle ustanovení § 658, odstavec 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.</i> <i>11. Podle § 3, odstavec 1 uvedeného zákona výkon práv a povinností vyplývající v občanskoprávním vztahu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.</i> <i>12. Podle § 39 zákona číslo 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 je absolutně neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, nebo se příčí dobrým mravům. K absolutní neplatnosti soud přihlíží z moci úřední i bez návrhu.</i> <i>13. Podle ustanovení § 41 téhož zákona vztahuje-li se důvod neplatnosti na část právního úkonu, je neplatnou tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu nebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tato část nelze oddělit od ostatního obsahu.</i> 14. Po právní stránce soud tedy věc posoudil tak, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a následujících a na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku [částka], když tuto půjčku také žalovaný převzal. Dále se žalovaný zavázal zaplatit spolu s půjčkou ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], tedy celkem [částka] ve 40 týdenních splátkách po [částka]. 15. Není v zásadním rozporu s dobrými mravy ujednání o tom, že věřitel, který má v předmětu podnikání poskytování finančních prostředků půjčit finanční prostředky za úplatu - nejen za smluvní úrok, ale i za souhrnný poplatek. Soud však dospěl k závěru, že v souladu s judikaturou (srovnej např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 101Vsph 14/2012), že výše navýšení ať již formou úroků či poplatku přesahující 30% jistiny půjčky za 40 týdnů je nemravná. V dané věci byla poskytnuta půjčka ve výši [částka], z toho 30% zisk za rok by byla pouze částka [částka], což tedy sečteno dohromady je částka, kterou by žalobce případně mohl vymáhat, což je [částka]. Soud se domnívá, že poplatek byl sjednán jak v rozporu s § 3, odstavec 1 zákona číslo 40/1964 Sb. v znění platném do [datum] v rozporu s dobrými mravy, tak v rozporu se zákonnými pravidly na ochranu spotřebitele a soudu proto nezbylo, než žalobu na zaplacení zamítnout pokud jde o částku [částka] s příslušenstvím včetně příslušenství z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Je tedy zřejmé, že žalovaný nezaplatil rozdíl [částka], což je částka, kterou také soud žalobci přiznal, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení. Soud postupoval v souladu s principem právní jistoty a v zájmu jednotného rozhodování soudu a veden zásadou, že žádné rozhodnutí soudu nesmí být protiústavní, tedy vedoucí k porušení základních práv a svobod, garantovaných listinou základních práv a svobod, které jsou součástí Ústavy České republiky. 16. V dané věci soud o nákladech řízení rozhodoval podle § 142 o.s.ř., a to podle úspěchu ve věci. Žalobce ve věci však byl úspěšný pouze v 55% a soud mu také tedy z původních nárokových nákladů řízení ve výši [částka] (3 úkony právní služby advokáta á [částka] (převzetí a příprava, podání žaloby podle § 11 odst. 1, předžalobní upomínka), 3 paušály po [částka], 21% DPH [částka], soudní poplatek ve výši [částka]) přiznal pouze z této částky 55%, což je [částka].