10 C 363/2021-34 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, kterým by soud mu přiznal proti žalovanému a) částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] a b) částku ve výši [částka] s tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na jejím základě [právnická osoba] žalovanému poskytla částku [částka], když žalovaný se zavázal žalobci vrátit [částka] spolu s příslušenstvím do [datum]. Vzhledem k elektronické podobě žalovaný projevil svoji vůli smlouvu uzavřít tzv. [anonymizováno] platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 – [částka] představující tzv. verifikační platbu ve smyslu ustanovení obchodních podmínek ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně. Věřitel pak před schválením půjčky provedl schvalovací proces, při němž zkoumal úvěruschopnost žalovaného, kdy prověřil zejména insolvenční rejstřík, bankovní registr klientských informací, nebankovní registr klientských informací a podobně. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas a tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti věřitele smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení podle smlouvy. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] byla předmětná pohledávka z firmy [anonymizováno] převedena na žalobce a postoupení bylo žalovanému oznámen dopisem ze dne [datum]. Žalobce tedy požaduje nesplacenou jistinu ve výši [částka], nesplacený úrok ve výši [částka], nesplacenou smluvní pokutu ve výši [částka] a paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši [částka]. Sjednaná úhrada za upomínku byla [částka] a žalovanému byly zaslány celkem 3 výzvy. Kromě této částky pak ještě žalobce požaduje kapitalizovaný úrok ve výši [částka], i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum]. Pokud jde o smluvní pokutu, tato je za období od [datum] do doby postoupení pohledávky. 2. Soud ve věci pod č.j. EPR 131415/2021-5 dne 20.07.2021 vydal elektronický platební rozkaz. Tento se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou, a proto byl usnesením zrušen a ve věci bylo nařízeno jednání. K jednání se zástupce žalobce nedostavil po omluvě, žalovaný bez omluvy, ačkoliv měl řádně vykázáno doručení, a proto soud jednal podle § 101, odstavec 3 o. s. ř. v jejich nepřítomnosti. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že je ji [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli jako smlouvu elektronickou, tedy bez podpisu účastníků. Předmětem byl spotřebitelský neúčelový úvěr ve výši [částka] s pevnou sazbou úroku 280,38%, RPSN 1343,9% a celkem ke splacení pak bylo [částka]. Dluh měl být splacen do 29 dní. Ve smlouvě pak byly stanoveny další poplatky za případné prodloužení splácení a byla zde uvedena i otázka smluvní pokuty. 5. Z výpisu z účtu právního předchůdce žalobce bylo zjištěno, že dne [datum] žalovaný uhradil částku [částka] a [datum] žalovanému byla zaslána částka [částka]. 6. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno [datum], upomínky pak [datum], [datum] a [datum], když těmto byly předloženy poštovní podací archy odesílatelů, předžalobní upomínku pak právní zástupce žalobce zaslal žalovanému [datum], což opět prokázal doručnou knihou. 7. Z dohody o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] bylo zjištěno, že mj. i předmětná pohledávka byla žalobci postoupena. 8. Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne [datum] uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru na částku [částka], když žalovaný se zavázal vrátit částku [částka], a to do [datum], tedy do 29 dní. Smlouva byla uzavřena elektronicky. Žalobce tvrdil, že právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to nahlížením do registrů, jako je insolvenční rejstřík, a podobně, toto však nebylo ničím doloženo. Ve smlouvě byla stanovena i možnost ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1% dlužné jistiny za každý den prodlení při dluhu a dále povinnost platit různé poplatky spojené zejména s upomínkami. Též bylo prokázáno, že postupní smlouvou ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] žalobce získal předmětnou pohledávku za žalovaným. <i>9. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>10. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>11. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>12. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>13. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>14. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 15. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 16. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka] + [částka], a to do 29 dnů. Nebyly předloženy žádné doklady, kterými by bylo ověřeno, že žalobce řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že splatnost byla do 29 dní. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru. 17. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona číslo 257/2016 Sb.), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutí údajů na spotřebitele ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt,