10 C 377/2021-32 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání rozsudku, který by žalované uložil zaplatit mu částku [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroky ve výši 23,72 % p.a. z částky [částka] od [datum] zaplacení a náklady řízení s tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce [číslo]. Součástí byly smluvní podmínky. V důsledku fúze sloučením ze dne [datum] stala právním nástupcem společnosti věřitele společnost [právnická osoba], dnes pod názvem [právnická osoba], tj. právní předchůdce žalobce. Právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy uzavřel schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě. Informací od spotřebitelky a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Informace od žalované byly ověřovány oproti dokladům od ní vyžádaných. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 23,72%, ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Tuto částku pak měla zaplatit v 58 týdenních splátkách po 390 korunách, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Žalobci uhradila pouze částku [částka], z toho na jistinu [částka], na úrok [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka] Poslední platbu provedla [datum]. Vzhledem k tomu, že dluh nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen, úročí se neuhrazená jistina ve výši [částka] ode dne [datum] až do dne zaplacení úrokem ve výši 23,72% ročně. Pohledávka pak byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci a žalované toto bylo oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení pak činil dluh [částka] skládající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Žalobce tedy po žalované požaduje částku ve výši [částka], kapitalizované úroky ve výši [částka], kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši [částka], úroky z prodlení v zákonné výši 8,05% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroky ve výši 23,72% p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úhradu nákladů řízení. 2. Původně byla žaloba podána k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který usnesením č.j. 60C 4162/2020-12 ze dne 12.10.2021, které nabylo právní moci [datum], vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Litoměřicích. Soud ve věci nařídil jednání. K jednání se účastníci nedostavili po omluvě a vzhledem k tomu, že nežádali odročení jednání, soud jednal ve věci jejich nepřítomnosti podle § 101, odstavec 3 o.s.ř. 3. Soud pak provedl důkazy listinami, a to: smlouva o půjčce z [datum] a smluvní podmínky bez podpisu, karta zákazníka, hodnocení bonity, podací lístky, oznámení o postoupení pohledávky, přehled pohledávky, předžalobní upomínka ze dne [datum]. 4. Z těchto dokladů bylo zjištěno, že smlouva o půjčce byla uzavřena [datum] mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou ohledně poskytnutí půjčky [částka], jejíž součástí budou i poplatky ve výši [částka] (poplatek za administrativní činnost [částka], úrok [částka], poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]), celkem tedy [částka] splatných v 58 týdenních splátkách á [částka]. Žalobce též předložil smluvní podmínky, které však neobsahují podpis žalované. Z karty zákazníka, pak bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že bydlí v nájemním bytě, má manžela a je zaměstnána s příjmem [částka], sociálními dávkami [částka] a přídavky na děti [částka] Celkem příjmy tedy [částka] a výdaje [částka] - nájem a inkaso, [částka] výdaje domácnosti (jídlo, doprava, oblečení), splátky úvěru [částka], ostatní náklady [částka], tedy celkové výdaje [částka] a použitelný příjem pro splácení je pak [částka] měsíčně. Údaj ohledně zaměstnavatele pak byl ověřen telefonicky. Finanční situace byla ověřena z daňového přiznání. Bylo též zjištěno, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce a žalovaná o tom byla řádně vyrozuměna dopisem. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že byla žalované zaslána [datum]. <i>5. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>6. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen [příjmení]) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>7. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>8. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>9. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>10. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 11. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] Consumer Finance proti [jméno] [příjmení] a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 12. V projednávané věci žalobce sice tvrdí, avšak řádně neprokazuje, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele, tj. žalované splácet úvěr poskytnutý ve výši [částka], respektive částku ve výši [částka], bude schopna splácet v 58 týdenních splátkách á [částka]. Veškeré skutečnosti nutné k posouzení úvěruschopnosti žalované pak uvedl žalobce v kartě zákazníka, když vycházel zejména z údajů žalované, kde tedy dále zaškrtl, že pracovní poměr byl telefonicky ověřen u zaměstnavatele. Zjevně nebyly zjišťovány celkové majetkové poměry žalované, její příjmy za delší období, výdaje, závazky, apod. Žalobce dle shora citovaného zákonného ustanovení je povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní řádně povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Z posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. Zde je nutno ještě podoktnout, že frekvence splácení je týdenní, nikoliv měsíční, když za měsíc je to splátka [částka], ačkoliv žalobce vychází z měsíčního příjmu žalované a jejích použitelných příjmů právě na měsíc. K zjištění úvěruschopnosti klienta je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, respektive domácí rozpočet spotřebitele, žadatele o spotřebitelský úvěr, a to na obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy, zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální zá