12 C 47/2022-48 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 22 808,27 Kč představující nesplacenou zápůjčku poskytnutou žalované na základě Smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] (dále také jen„ smlouva“ nebo„ smlouva o zápůjčce“), a to elektronicky v souladu s ustanoveními obchodních podmínek pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru ve znění verze [číslo], které tvoří nedílnou součást smlouvy. Totožnost žalované žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy porovnáním kopií občanského průkazu a cestovního pasu žalované a údajů evidovaných klientským centrem žalobkyně. K ověření totožnosti žalované sloužila rovněž verifikační platba, přičemž bankovní údaje se musely shodovat s údaji, které žalovaná zadala v klientském centru žalobkyně. Návrh smlouvy pak žalovaná elektronicky podepsala tak, že unikátní časově omezený kód, který žalobkyně uvedla jako variabilní symbol vrácené verifikační platby, žalovaná zadala v klientském centru žalobkyně a následně nově vygenerovaný unikátní časově omezený kód opět vložila do klientského centra žalobkyně. Na základě uzavřené smlouvy o zápůjčce poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky v celkové výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit spolu s úrokem ve výši 11 859 Kč a administrativním poplatkem ve výši 6 300 Kč. Žalovaná neplatila řádně sjednané splátky (uhradila pouze 7 812 Kč) a žalobkyně ke dni [datum] zesplatnila nesplacenou zápůjčku. Kromě nesplacené jistiny ve výši 11 983 Kč žádala žalobkyně přiznání částky ve výši 2 602 Kč (neuhrazené úroky), 1 050 Kč (administrativní poplatky), 3 763,05 Kč (smluvní pokuta), 2 950 Kč (náklady spojené s uplatněním pohledávky), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 460,22 Kč a zákonného úroku z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení. Dále žalobkyně uvedla, že zkoumala schopnost žalované splácet z výplatních pásek za období od března 2020 do května 2020, výpisu z bankovního účtu žalované ode dne [datum] do [datum], formuláře vyplněného dle informací od žalované a nahlížením do registrů (insolvenční, exekuční). Tyto údaje následně prostřednictvím analýzy ve scóringovém systému vyhodnotila tak, že žalovaná byla schopna poskytnutou zápůjčku řádně splácet ve sjednaných měsíčních splátkách. 2. Žalovaná se žádným způsobem v průběhu řízení nevyjádřila. 3. Z listin označených jako smlouva [číslo] ze dne [datum], sazebník úroků, poplatků a smluvních pokut [právnická osoba] [anonymizováno], obchodní podmínky pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru, elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím Klientského centra, splátkový kalendář, soud žádné rozhodné skutečnosti ve vztahu k žalované nemohl zjistit (a to ani jednotlivě ani v jejich souhrnu), protože se na nich nenachází vlastnoruční podpis žalované, ale smlouvy jsou podepsány pouze prostým elektronickým podpisem. Nebyly předloženy žádné důkazy, že uvedené identifikační znaky (email, telefon) mají jakýkoli vztah k žalované. Ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že bylo vyhotoveno znění smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovanou, kterou se žalobkyně zavazuje žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 14 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet]. Z předložených listinných důkazů však nikterak nevyplývá (a to ani v jejich souhrnu), že smlouva o zápůjčce byla žalovanou odsouhlasena či podepsána, a že tedy došlo k jakémukoli uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem. Nebylo prokázáno, že žalovaná se seznámila se smlouvami, ani to, že s nimi vyslovila souhlas. Nebylo prokázáno, že prostý elektronický podpis na smlouvách připojila právě žalovaná (byť se na tom nějak musela podílet osoba s přístupem k účtu žalované), neboť údajné elektronické podpisy žalované na dokumentech žalobkyně nelze dostatečně spojit se žalovanou, ani nelze ověřit, že se jedná o podpisy žalované – není prokázáno, že žalobkyně, která nejspíše elektronický podpis vystavila, spolehlivě ověřila totožnost osoby, pro kterou jej vystavila. 4. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že pobírá měsíčně 18 000 Kč čistého, její výdaje činí 8 000 Kč měsíčně, z čehož náklady na pravidelné splátky činí 4 000 Kč a zbylé životní náklady činí průměrně též 4 000 Kč, bydlí [anonymizováno] [role v řízení] a má [anonymizováno] náklady na bydlení, spolu s ní žijí v domácnosti [anonymizována tři slova] bez vlastního příjmu. 5. Z výplatních pásek žalované za březen, duben a květen 2020 bylo zjištěno, že žalovaná pobírala průměrně 19 000 Kč čistého měsíčně. 6. Z fotokopie občanského průkazu a cestovního pasu byla ověřena totožnost žalované. 7. Z přehledu obratů žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne [datum] na účet č. [bankovní účet] částku 14 000 Kč. 8. Z žalobkyní předloženého výpisu z bankovního účtu žalované ode dne [datum] do [datum], který žalobkyně získala na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2366, o platebních službách na vnitřním trhu, soud zjistil, že žalovaná v uvedeném období hospodařila se záporným zůstatkem, konkrétně její příjmy činily celkem 116 146,71 Kč, výdaje činily celkem minus 117 794,08 Kč. Dále je z výpisu z bankovního účtu žalované zřejmé, že žalované v měsících březen 2020 až květen 2020 poskytli přinejmenším tři věřitelé spotřebitelské úvěry či zápůjčky ve výši minimálně 52 180 Kč celkem. 9. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že majitelkou bankovního účtu č. [bankovní účet] je žalovaná, a že byla na tento účet žalované dne [datum] z protiúčtu č. [bankovní účet] s názvem [právnická osoba] připsána platba ve výši 14 000 Kč. 10. Bylo tak prokázáno, že žalovaná obdržela dne [datum] od žalobkyně částku 14 000 Kč na svůj účet č. [bankovní účet]. 11. Žalobkyně neprokázala splnění zákonné povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet žalovanou zápůjčku, a smlouva tak nemohla být platná, i kdyby k jejímu uzavření došlo. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele: a. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. b. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. c. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schop