21 C 116/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 12 696,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno] s. r. o., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela se žalovanou dne 29. 8. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] ve znění dodatku ze dne 22. 10. 2018, a to elektronickými prostředky komunikace na dálku. Ve smlouvě právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovanou jako úvěrovanou poskytnutí úvěru ve výši 8 500 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 36 % ročně. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 29. 8. 2018 na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala, že úvěr splatí nejpozději dne 27. 10. 2018. Žalovaná však úvěr ve stanovené době právní předchůdkyni žalobkyně neuhradila, uhradila pouze část (35,93 Kč). Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 464,07 Kč a smluvní pokuty ve výši 4 232,04 Kč. Za účelem posouzení úvěruschopnosti žalované porovnala právní předchůdkyně žalobkyně příjmy (doložené výplatními páskami) a odhadované výdaje žalované a dále nahlédla do veřejně přístupných rejstříků. Po provedeném šetření dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že žalované zůstává dostatek volných finančních prostředků pro řádné splácení požadovaného úvěru. Žalobkyně ke své aktivní legitimaci v žalobě uvedla, že pohledávku za žalovanou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná ani přes předžalobní upomínku žalobkyni ničeho dalšího neuhradila. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná dostavila a sdělila, že si není jistá, zda předmětnou smlouvu uzavřela, neboť v minulosti měla více úvěrů, ničeho však platit nechce. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a zástupce žalobkyně. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: Z listinného důkazu označeného jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, vysvětlení předsmluvních informací a poučení spotřebitele soud zjistil, že byla vyhotovena listina smlouvy o spotřebitelském úvěru datovaná 29. 8. 2018, kde jako úvěrující je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako úvěrovaná je označena žalovaná, předmětem je spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 8 500 Kč se způsobem poskytnutí na bankovní účet žalované (účet č. [bankovní účet]), jsou zde uvedeny podmínky poskytnutí úvěru a jeho splácení včetně úrokové sazby ve výši 36 % ročně, RPSN ve výši 1 090,89 %, poplatku za sjednání úvěru ve výši 1 919,50 Kč, s tím, že celkovou částku 10 419,50 Kč má žalovaná uhradit nejpozději do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Smlouva není opatřena řádným podpisem právní předchůdkyně žalobkyně ani žalované. Z dodatku ke smlouvě o půjčce bylo zjištěno, že byla vyhotovena listina označená jako dodatek ke smlouvě o půjčce, datovaná 22. 10. 2018, kde jako zapůjčitel je označena právní předchůdkyně žalobkyně a jako vydlužitel žalovaná, předmětem je prodloužení splatnosti půjčky (půjčky [číslo]) do 27. 10. 2018 s tím, že celková částka, která má být splacena k novému datu splatnosti, činí 12 303,07 Kč, ani tato listina však není podepsána žalovanou. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 35,93 Kč. Z výplatních pásek žalované soud zjistil, že žalovaná v březnu 2018 dosahovala čisté mzdy 20 358 Kč, v dubna 2018 čisté mzdy 22 005 Kč a v květnu 2018 čisté mzdy 21 181 Kč. Z ukončení mimosoudního vymáhání ze dne 25. 9. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalované oznámila, že dnem [datum] skončila lhůta pro mimosoudní řešení sporu a zároveň žalovanou vyzvala k zaplacené dlužné částky. Z listinného důkazu označeného jako odpovědní formulář včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila formulář pro případné uznání dluhu ze strany žalované. Z dodejky soud ověřil, že žalobkyně odeslala žalované zásilku, kterou žalovaná osobně převzala dne 30. 9. 2020. Z výpisu z registru soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně provedla lustraci žalované v interním registru. Z výpisů z běžného účtu žalované (účet č. [bankovní účet]) za červenec až srpen 2018 soud ověřil, že dne 30. 8. 2018 byla na účet žalované připsána částka 8 500 Kč. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 20. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaná je majitel úču č. [bankovní účet], na který byla dne 30. 8. 2018 připsána částka 8 500 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně. Z výpisu z podnikatelského konta právní předchůdkyně žalobkyně za období od 1. 8. 2018 do 31. 8. 2018 (účet [číslo] [bankovní účet]) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně odeslala ve prospěch účtu č. [bankovní účet] částku 8 500 Kč dne 29. 8. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy [číslo] – seznam pohledávek, přílohy [číslo] – výše úplaty za postoupení pohledávek, přílohy [číslo] – kontaktní osoby a spojení, přílohy [číslo] – struktura dat a přílohy [číslo] – předávací protokol, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne 27. 9. 2019 soud zjistil, že předmětem postoupení jsou pohledávky specifikované v seznamu pohledávek. Ačkoliv tato příloha (seznam pohledávek) byla soudu předložena, pohledávka za žalovanou se v tomto seznamu postupovaných pohledávek nenachází. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznamovala žalované, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2018 na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Z dodejky soud ověřil, že žalobkyně odeslala žalované zásilku, kterou žalovaná osobně převzala dne 24. 4. 2020. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na účet žalované (účet č. [bankovní účet]) částku ve výši 8 500 Kč dne 29. 8. 2018, a to na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 8. 2018 ve znění dodatku ze dne 22. 10. 2018, která však nebyla opatřena podpisem žalované. Žalovaná na svůj dluh uhradila pouze 35,93 Kč. Za účelem posouzení úvěruschopnosti si právní předchůdkyně žalobkyně nechala předložit výplatní pásky žalované a provedla lustraci žalované v registru právní předchůdkyně žalobkyně, k výdajům žalované si však nevyžádala žádné doklady. 5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 7. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle § 86 odst. 2 zá