21 C 171/2021 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem prostřednictvím [webová adresa]. Věřitel poskytl žalované částku [částka] převodem na účet žalované, která se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem [částka], celkem tedy [částka] do 28 měsíců. Žalovaná neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na [právnická osoba] OŰ, [anonymizováno] [číslo] sídlem [adresa], [země]; dále smlouvou ze dne [datum] byla postoupena na [právnická osoba], [IČO] a konečně dne [datum] na žalobkyni. 2. K jednání se žalovaná nedostavila, ačkoliv byla předvolána na adresu pro doručování podle § 46b písm. a) o.s.ř., neomluvila se a nepožádala o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřila. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila a požádala soud, aby jednal v její nepřítomnosti. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: [právnická osoba], [IČO], uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] to distančním způsobem prostřednictvím [webová adresa]. Věřitel poskytl žalované částku [částka] převodem na účet žalované, která se zavázala vrátit úvěr spolu s poplatkem [částka], celkem tedy [částka] do 28 měsíců. Žalovaná neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena na [právnická osoba] OŰ, registrační [číslo] sídlem [adresa], [země]; dále smlouvou ze dne [datum] byla postoupena na [právnická osoba], [IČO] a konečně dne [datum] na žalobkyni. 5. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 6. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle § 1841 občanského zákoníku smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 8. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru: 12. Dle soudu nedošlo k řádnému ujednání o uzavření smlouvy o poskytnutí úvěru dle listiny označené smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Listina označená smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] není opatřena řádným podpisem předchůdkyně žalobkyně ani žalované, není zřejmé, v jaké podobě měla být smlouva uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. 13. Na základě výše uvedeného soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena, a to buď písemně, nebo elektronicky, když smlouva opatřená písemným (vlastnoručním) podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky nezaměnitelným způsobem, se všemi důsledky pro elektronický podpis daným zákonem č. 297/2016 Sb.) a změně některých dalších zákonů, tedy elektronickým podpisem, který obsahuje dostatečnou identifikaci a autentičnost podpisu. 14. Soud se tedy zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalované plnění bez právního důvodu. Z výpisu účtu žalované vyplývá, že je majitelem účtu, na který předchůdkyně žalobkyně zaslala částku [částka]. Jedná se o plnění bez právního důvodu podle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, které je žalovaná povinna vrátit spolu s úrokem z prodlení od doručení výzvy k zaplacení (odeslaná až [datum], splatnost v dopise stanovena do [datum], od [datum] je tedy v prodlení). 15. Žalobní nároky plynoucí z úvěrové smlouvy uvedené ve výroku II. soud zamítl z důvodu neplatnosti smlouvy (poplatky za poskytnutí úvěru, popř. smluvní pokuta nebo úroky). Ty nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku (úvěrovému vztahu), který byl neplatně sjednán. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 52,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76,23 % a úspěchu žalované v rozsahu 23,77 %, do neúspěchu se počítá i zamítnuté příslušenství). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 17. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.