7 C 315/2021-37 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku [částka] s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka], s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od [datum] do [datum], které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy o Pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky [anonymizováno], [registrační značka]„ [anonymizována dvě slova] - [rok] [anonymizováno]“ číslo formuláře pojistného produktu [číslo], a to ve výši [částka], částku [částka] jako paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v žalobě, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Pojistnou smlouvou pro [anonymizována čtyři slova] ze [datum], číslo formuláře pojistného produktu [číslo], bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem vozidla tovární značky [anonymizováno], typ [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistné mělo být hrazeno pololetně á [částka] Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Dodejkou žalobkyně doložila, že žalovanému zaslala zásilku, která byla uložena na poště ode dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] oznamovala žalobkyně žalovanému, že dnem [datum] zaniklo sjednané pojištění pro neplacení pojistného. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně dokládala, že upomínala žalovaného o úhradu dlužného pojistného. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně dokládala, že [právnická osoba] s. r. o., jež byla žalobkyní pověřena k vymáhání pohledávky, upomínala žalovaného o úhradu dlužného pojistného. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], včetně výpisu z poštovního podacího archu ze dne [datum] a sledování zásilek PoštaOnline, má soud za prokázané, že právní zástupce žalobkyně jménem žalobkyně žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu před podáním žaloby. Z bilance dotčené pojistné smlouvy se podává, že žalobkyně kromě dlužného pojistného za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] předepsala 2 x [částka] coby náklady za vymáhání. 5. Dle § 2758 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 6. Dle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím právním závěrům: Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením § 2758 o. z. Žalovaný neplnil svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od [datum] do [datum] a soud proto žalobě v rozsahu dlužného pojistného ve výši [částka] vyhověl. Bylo na žalovaném, pokud dlužné pojistné uhradil, aby toto tvrdil a ke svému tvrzení soudu nabídl důkazy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z. ve výši stanovené § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z částky [částka], tj. za požadované období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]. 9. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 10. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 11. Vedle dlužného pojistného žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení poplatku 2 x [částka] za zaslání upomínek (náklady za vymáhání). Z předložených listinných důkazů, zejména pojistné smlouvy, lze konstatovat, že sjednání nákladů za vymáhání - poplatku za zaslání upomínky v této výši není předmětem vlastních smluvních ujednání mezi účastníky. V tomto směru lze ve věci zaujmout stanovisko a rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (ve smyslu § 115a o. s. ř). Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za zaslání upomínky je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v daném případě hradit paušální náklady za zaslání upomínky by nastoupila výlučně proto, že poskytovatel využil dispozitivní úpravu občanského zákoníku a tuto povinnost spotřebitele do adhezní smlouvy vtělil. Za situace, kdy stíhá povinnost hradit paušální náklady za zaslání upomínky výlučně spotřebitele, nikoli poskytovatele služby, lze uzavřít, že jde o ujednání představující, i vzhledem k poměru výše paušálních nákladů k výši (významu) jimi zajištěné povinnosti, významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, a to k újmě spotřebitele. Poskytovatel přitom nemohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s daným ujednáním souhlasil v případě individuálního sjednání smlouvy. Ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady za zaslání upomínky je tak neplatné, když poskytovatel žádnou takovou povinnost nemá. Ujednání, jež nebylo součástí samotného smluvní textu (pojistné smlouvy), pod který žalovaný připojil svůj podpis, nýbrž součástí všeobecných pojistných podmínek, na něž smlouva odkazuje, soud shledal nepoctivým, a to při respektování závěrů formulovaných v nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, jehož nosnými důvody jsou obecné soudy při svém rozhodování v obdobných případech vázány (srov. kupř. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3465/12). Ústavní soud v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 deklaroval, že v rámci spotřebitelských smluv zásadně nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (tj. listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis), s tím, že výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (např. smlouva o přepravě osob). Pokud je ujednání o smluvní pokutě – v rozporu s citovaným názorem Ústavního soudu – obsaženo toliko ve všeobecných obchodních podmínkách, nelze jej považovat za poctivé a věřiteli nelze právo na takto sjednaný poplatek přiznat (viz též ust. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). Soud proto požadavek na zaplacení částky 2 x [částka] jako nákladů za zaslání upomínky nepovažuje za odůvodněný. Nelze ani přehlédnout, že poplatek za zaslání upomínky nebyl ujednán přímo v pojistné smlouvě, není tedy prokázáno, že se s výší tohoto poplatku mohl žalovaný coby spotřebitel seznámit. V ustanovení § 1813 a § 1815 o. z., se konstruuje domněnka, že jsou zakázána ujednání zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, soud tak požadavek žalobkyně na zaplacení poplatku za zaslání upomínky ve výši 2 x [částka] nepovažuje za důvodný. 12. Tedy ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky 2 x [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za požadované období od [datum] do [datum] ve výši [částka], byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok ad II.