7 C 366/2022-72 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je zaplacení částky 18 057,50 Kč představující nesplacený úvěr poskytnutý žalovanému na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 8. 4. 2021. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím ověřovací platby, kterou žalovaný zaslal ze svého bankovního účtu a z kopie občanského průkazu žalovaného. Úvěruschopnost žalovaného právní předchůdce žalobkyně ověřil nahlížením do registrů (insolvenční rejstřík, BRKI, NRKI). Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni tuto částku do 22. 4. 2021. Žalovaný nezaplatil řádně a včas. Pohledávka za žalovaným byla postotoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Zároveň se zesplatněnou pohledávkou ve výši 15 500 Kč žalobkyně žádala přiznání smluvní pokuty ve výši 2 557,50 Kč, neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč (označených jako kapitalizovaný úrok), náhrady za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 473 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 578,07 Kč a zákonného úroku z prodlení. Žalovaný žalobkyni ani přes předžalobní upomínku dlužnou částku neuhradil. 2. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil a nežádal o odročení jednání, k žalobě se nevyjádřil. Žalobkyně a její právní zástupce se k jednání též nedostavili, svou neúčast omluvili, nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Podle § 101 odst. 3 o. s. ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků a právního zástupce žalobkyně, vycházel přitom z obsahu spisu. 3. Z listiny označené Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označen právní předchůdce žalobkyně a jako klient žalovaný. Na základě této smlouvy se měl právní předchůdce žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 500 Kč a žalovaný se měl zavázat splatit úvěr s dohodnutou RPSN ve výši 263,1 % ročně s datem splatnosti 22. 4. 2021, tj. 92 dnů.. Strany se měly dohodnout pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, a to bez ohledu na jeho zavinění, na povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta měla být splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Úvěrová smlouva ani další dokumenty související s úvěrovou smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalovaného. 4. Z listiny označené Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že byla vyhotovena listina úvěrové smlouvy datovaná [datum], kde jako věřitel je označen právní předchůdce žalobkyně a jako klient žalovaný. Na základě této smlouvy se měl právní předchůdce žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč a žalovaný se měl zavázat splatit úvěr s dohodnutou RPSN ve výši 0 % ročně s datem splatnosti 19. 2. 2021, tj. 30 dnů.. Strany se měly dohodnout pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoli část závazku řádně a včas, a to bez ohledu na jeho zavinění, na povinnosti žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta měla být splatná den následující po dni takového prodlení, úrok z prodlení v zákonné výši a poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (nejvýše tři zpoplatněné upomínky). Úvěrová smlouva ani další dokumenty související s úvěrovou smlouvou však nejsou opatřeny podpisem žalovaného. 5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 6. Podle § 104 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu. 7. Podle § 561 odst. 1 o. z., k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 8. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 9. Podle § 1841 o. z., smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové, platební nebo pojistné služby, smlouva týkající se penzijního připojištění, směny měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními nástroji. 10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále jen„ o. s. ř.“) každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu závěru: 14. Otázkou zůstává otázka splnění požadavku písemnosti smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum]. Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] a [datum] tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. 10. 2009 sp. zn. 33 Cdo 3210/2007). 16. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s je