8 C 192/2022-59 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný s právní předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dále jen Smlouva. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 20,98 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 43 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem [částka]. Dále žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] dále jen Smlouva. Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uhradil celkem [částka]. Na základě smlouvy o postoupní pohledávek byly pohledávky za žalovaným z výše uvedené smluv postoupeny na žalobkyni a tato skutečnost byla žalované 2. Žalobkyně se z jednání omluvila. 3. Žalovaný se k jednání nedostavil, ve věci se nevyjádřil. 4. Z provedených důkazů bylo zjištěno, a to z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], že žalovaný a žalobkyně sjednali smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechal žalovanému částku [částka], přičemž tuto částku a poplatek ve výši [částka] a [částka], úrok ve výši [částka] se žalovaný zavázal vrátit v 43-ti týdenních splátkách po [částka]. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na [datum] a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky. 5. Z karty zákazníka ze dne [datum] je patrno, že předchůdce žalobkyně zjišťoval osobní a majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy. Z listiny vyplývá, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši [částka], výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] měsíčně. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný předložil při ověřování příjmů pracovní smlouvu, výplatní pásky. Z výzev k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. 6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], soud zjistil, že žalovaný a žalobkyně sjednali smlouvu, na jejímž základě žalobkyně přenechal žalovanému částku [částka], přičemž tuto částku a poplatek ve výši [částka] a [částka], úrok ve výši [částka] se žalovaný zavázal vrátit v 58-ti týdenních splátkách po [částka]. Předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. První splátka byla sjednána na [datum] a další vždy 7. dní po datu splatnosti předchozí splátky. 7. Z karty zákazníka ze dne [datum] je patrno, že předchůdce žalobkyně zjišťoval osobní a majetkové poměry žalovaného před uzavřením smlouvy. Z listiny vyplývá, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši [částka], výdaje na bydlení [částka], osobní výdaje [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] měsíčně. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný předložil při ověřování příjmů pracovní smlouvu, výplatní pásky. Z výzev k plnění bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu. 8. Z oznámení a smlouvy o postoupení pohledávky je patrno, že původní věřitel postoupil výše uvedené pohledávky za žalovaným žalobkyni a o postoupení pohledávky a o dlužné částce žalovanou písemně informoval. 9. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalovaného jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). <i>10. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>11. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.</i> <i>12. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele:</i> <i>13. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>14. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>15. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>16. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>17. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 18. Problematikou posouzení úvěruschopnosti spotřebitele se zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, tak i Ústavní soud Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Nejvyšší soud zaujal v této věci stanovisko, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů