8 C 193/2019-124 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Předmětem řízení v této věci je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu s úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o dílo uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanými, předmětná smlouva o dílo měla spočívat ve stavebních pracích provedených žalobkyní v období od [datum] do [datum] na nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalovaných – budově [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek]. Stavební práce měly spočívat ve zhotovení běžných udržovacích prací dle dílčích objednávek na základě ústní dohody se žalovanými. Na stavební práce měl navazovat projekt objednaný žalovanými u [právnická osoba] kancelář [právnická osoba], [IČO] Cena díla byla stanovena dle cenové soustavy ponížené o 10- 20% dle skutečného stavu a prováděného díla, přičemž práce samotné byly prováděny subdodavatelsky, a to zaměstnanci [celé jméno žalovaného], [IČO] a [jméno] [příjmení], [IČO]. Vzhledem k tomu, že na přestavbu nemovitosti nebylo v rozporu s očekáváním vydáno stavební povolení, nebylo možné ze strany žalobkyně v provádění stavebních pracích dále pokračovat a v návaznosti na to žalobkyně provedla vyúčtování ceny díla. Cena byla stanovena dle položkového rozpočtu [číslo] 2016. Žalovaní neuhradili cenu díla vyúčtovanou fakturou č. 2019 [číslo] ani po zaslání předžalobní výzvy. 2. Žalobkyně při jednání dne [datum] doplnila, že případná existence soudních sporů mezi manželi [příjmení] nemá a nemůže mít dopad do tohoto řízení, když je zde jiný okruh účastníků, kdy předmětem tohoto řízení je zaplacení díla, které pro manžele [celé jméno žalovaného] prováděla žalobkyně, nikoliv narovnání či vyrovnání vzájemných závazků mezi žalovanými. Žalobkyně je přesvědčena, že i pokud by nebylo prokázáno ve vztahu k žalované [číslo] že o uzavření tohoto smluvního vztahu věděla, uvádí, že za takové situace by závazek stejně padal na oba žalované jakožto manželé, z něhož jsou povinni společně a nerozdílně, v době vzniku závazku nebylo rozděleno jmění manželů a tedy dle občanského zákoníku i tento závazek je společným závazkem i pokud jeden z manželů o něm nevěděl, pokud nepřesahuje obvyklé majetkové poměry manželů. Žalobkyně je dále přesvědčena, že bylo dostatečně tvrzeno, jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy o dílo a to s odkazem na projektovou dokumentaci. Dle dosavadní soudní praxe např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 23 Cdo 964/2012, lze smlouvu sjednat určitě právě odkazem na projektovou dokumentaci. Žalobce má dále za to, že nejen, že dostatečně tvrdil vznik smlouvy a její rozsah, ale k tomuto navrhl i příslušné důkazy, když z provedených důkazů je zcela zřejmé, že k takové dohodě došlo a z výpovědi žalované [číslo] je i zcela jednoznačné, že o prováděných pracích ze strany jiného subjektu věděla. A v rámci postupu prováděných prací i tak činila, žalobkyně odkazuje na založený návrh na zábor podepsaný ze strany žalované [číslo]. Žalobkyně má současně za to, že je zcela nepodstatná skutečnost, že většinovým společníkem žalobkyně je žalovaný [číslo] když žalobkyně má samostatnou právní subjektivitu a jeho statutární orgán musí jednat s péčí řádného hospodáře a domáhat se úhrady závazku po jeho provedení. 3. Dne [datum] žalovaný [číslo] uznal žalovanou částku jako svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše. K závazku žalované [číslo] uvedl, že s ní veškeré stavební práce konzultoval, s jejich realizací tedy byla seznámena a sama se podílela na řízení provádění těchto prací, přičemž byla i v kontaktu s pracovníky žalobkyně. Dále žalovaný [číslo] při jednání soudu dne [datum] sdělil jako reakci na vyjádření právní zástupkyně žalované [číslo] že jej chce žalovaná [číslo] očernit a zmínil, že je mezi žalovanými vedeno opatrovnické řízení, v němž soud kritizoval naopak chování žalované [číslo]. 4. Žalovaná [číslo] s žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že s žalobkyní smlouvu o dílo neuzavřela, od žalobkyně neobdržela žádnou dokumentaci vztahující se k údajné smlouvě, stavebním pracím ani kalkulaci. Dále uvedla, že žalovanému [číslo] pouze poskytla finanční prostředky, které od ní požadoval, a to dne [datum] částku 200 000 Kč převedenou na společný účet s poznámkou„ [obec]“. Poukázala rovněž na propojenost žalobkyně a žalovaného [číslo] když zaměstnanci uvedení ve stavebním deníku nejsou zaměstnanci žalobkyně, nýbrž žalovaného (jako osoby samostatně výdělečně činné). V tomto řízení uplatňovanou pohledávku žalobkyně uplatnil žalovaný [číslo] proti žalované [číslo] také v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. [spisová značka]. Pokud jde o údajné stavební práce, žalovaná [číslo] uvedla, že tyto dle tvrzení žalobkyně započaly již v roce 2016, a byly ukončeny v roce 2018, fakturu za jejich provedení však žalobkyně vystavila až v roce 2019. I tato skutečnost dle žalované [číslo] působí dojmem účelovosti vystavených faktur, jimiž se žalovaný [číslo] snaží„ ekonomicky deptat“ žalovanou za její odchod ze společné domácnosti a podání návrhu na rozvod manželství. Dle názoru žalované je tedy otázkou, kdo ve skutečnosti dílo prováděl a poukázala také na totožně formulovaný výčet prováděných stavebních prací a totožně uváděné zkrácené označení těchto prací, a to v žalobě i ve vyjádření žalovaného. Stavební deník a faktura jsou dle žalované jednostranně vystavenými dokumenty. Podle názoru žalované, žalobkyně v řízení neprokázala uzavření smlouvy o dílo se žalovanou, a proto navrhla zamítnutí žaloby. 5. Při jednání dne [datum] právní zástupkyně žalované upozornila na účelovost žaloby, která zapadá do kontextu dalších účelových a šikanozních žalob žalovaného [číslo] vůči žalované [číslo] pro ilustraci jeho chování uvedla, že žalovaný [číslo] prostřednictvím svého právního zástupce podal ústavní stížnost proti rozsudku, kterým bylo manželství účastníků rozvedeno a která byla ústavním soudem odmítnuta. V této věci, údajně měla být uzavřena smlouva o dílo v roce 2016 a práce prováděny až do roku 2019, v této věci jsou vystavené faktury v rozporu se zákonem o účetnictví, neboť faktury byly vystaveny téměř půl roku po údajně ukončených prací, což je v rozporu se zákonem o dani z příjmu přidané hodnoty. Žalobkyně neprokázala, že by předmětné práce prováděl svými zaměstnanci, ostatně své zaměstnance neměl. Tyto práce nemohly být prováděny ani zaměstnanci firmy [celé jméno žalovaného], OSVČ, neboť společník má stejný předmět podnikání jako samotná společnost. Obecné podmínky, které brání fakturačnímu vztahu mezi společností a jednatelem nebyly splněny. Smlouvu žalovaná nikdy neuzavřela, jak zmínila v řízení u Okresního soudu v Ústí nad Labem, nepodepsala návrh na zábor, jak bylo zde nově tvrzeno, setrvává na svém stanovisku, který prezentovala ve svém návrhu u zdejšího soudu před rozhodnutím a i jej prezentovala před Krajským soudem, neboť dle jejího názoru nedošlo k žádným změnám skutkového stavu. 6. S ohledem na výslovné uznání závazku ze strany žalovaného [číslo] soud vůči žalovanému nejprve rozhodl částečným rozsudkem pro uznání ze dne 10. 12. 2019, č. j. [číslo jednací], a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni polovinu žalované částky, tj. 123 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 866 Kč od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč a to na základě žádosti žalovaného o splátky. Tento částečný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Jelikož žalovaný [číslo] uznal celou spornou částku a v rozsudku o uznání ze dne [datum] soud rozhodl jen o polovině žalované částky s ohledem na výslovné uznání závazku ze strany žalovaného [číslo] soud vůči žalovanému [číslo] rozhodl, tak že mu uložil povinnost zaplatit 123 866 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 123 866 Kč od [datum] do zaplacení (výrok II.), a to v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč (výrok III.) Toto rozhodnutí pak vyplývá z § 153a odst. 1 o.s.ř. 7. Rozsudek Okresního soudu ze dne [datum] byl zrušen Krajským soudem (rozhodnutí č.j. [číslo jednací]) a to z důvodů nesouladu vyhlášeného rozsudku v jeho znění v části týkající se nákladů řízení. 8. Soud při jednání dne [datum] zopakoval výsledky předchozích jednání. 9. Z výpisu z [list vlastnictví] v k. ú. a obci [obec] soud zjistil, že žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky budovy [adresa], jež je součástí pozemku parc. [číslo] zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. a [územní celek], vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], s podíly ve výši ½. 10. Ze spisu Okresního soudu v Ústí nad Labem sp.zn. [spisová značka] a to konkrétně ze žaloby, jenž byla podána žalovaným [číslo] vůči žalované [číslo] dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný [číslo] podal žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z doplnění žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že se žalovaný [číslo] domáhal v rámci žaloby na vypořádání po žalované uhradit investice do sporné nemovitosti. Toto doplnění se v