19 C 175/2023-17 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nezaplaceného příspěvku, placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel neměl v období od [datum] do [datum] (tj. 250 dní) sjednáno k osobnímu automobilu [příjmení] [jméno], [registrační značka], [VIN kód], č. technického průkazu vozidla [anonymizováno], se zdvihovým objemem válců nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoli je k tomu dle zmíněného zákona povinen. 3. [název žalobkyně] vyzvala dne 26. 5. 2022 žalovaného k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných za nepojištěné období, sestávajícího ze základu příspěvku 65 Kč a nákladů na uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 4. Dne 12. 9. 2023, tedy po podání žaloby, vzala žalobkyně svůj návrh částečně zpět, a to co do výše žalované částky 16 550 Kč, když sdělila soudu, že žalovaný žalovanou částku ke dni 5. 9. 2023 uhradil. Žalobkyně současně sdělila, že nadále požaduje po žalovaném zaplacení zákonného úroku z prodlení a také vyčíslila výši nákladů řízení. 5. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení v rozsahu návrhu na zpětvzetí zastaví. 6. Soud tedy řízení v souladu s dispozitivním projevem žalobkyně dle ustanovení § 96, odst. 1 a 2 o. s. ř. ř částečně zastavil co do jistiny ve výši 16 550 Kč (výrok II.). 7. Pokud jde o zbylou část žalobního nároku a to zákonné úroky z prodlení (viz výrok I. rozsudku) rozhodl soud rozsudkem pro uznání, neboť pro to byly splněny veškeré procesní podmínky. Žalovanému byla totiž soudem doručena žaloba i tzv. kvalifikovaná výzva dle § 114b o.s.ř. k vyjádření se k uplatňovaným nárokům, přičemž, jak soud zjistil z doručenky, uvedené písemnosti byly žalovanému doručeny i s žalobou do vlastních rukou dne 11.8.2023. V tzv. kvalifikované výzvě byl žalovaný vyzván, aby se ve věci samé písemně vyjádřil, a to ve lhůtě třiceti dní ode dne jejího doručení. Zároveň byl žalovaný upozorněn, že pokud se písemně nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává a soud tak ve věci samé rozhodne rozsudkem pro uznání. 8. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na tzv. kvalifikovanou výzvu nereagoval. <i>9. Ve smyslu ust. § 114b odst. 1 o.s.ř. vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, jakož i tehdy, bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem nebo evropským platebním rozkazem, může předseda senátu žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení; to neplatí ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír.</i> <i>10. Podle § 114b odst. 2 o.s.ř., věty první, k podání vyjádření podle odstavce 1 předseda senátu určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení.</i> <i>11. Podle § 114b odst. 4 o.s.ř. usnesení podle odstavce 1 musí být žalovanému doručeno do vlastních rukou. Náhradní doručení je vyloučeno. To neplatí, doručuje-li se prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky. Usnesení nesmí být žalovanému doručeno dříve než žaloba.</i> <i>12. Podle § 114b odst. 5 o.s.ř. věty první., jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku musí být poučen.</i> <i>13. Podle § 153a odst. 1 o.s.ř. první, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání.</i> <i>14. Podle § 153a odst. 3 o.s.ř. rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o.s.ř.)</i> <i>15. Podle § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.</i> 16. Na základě výše uvedeného má tedy soud za to, že nárok, který je žalobou uplatňován, žalovaný uznal podle § 153a odst. 3 o.s.ř., když kvalifikovaná výzva mu byla spolu s žalobou doručena do datové schránky na základě fikce dle § 114b odst. 4 o.s.ř. Žalovaný na tzv. kvalifikovanou výzvu, ač poučen o možných důsledcích, včas nezareagoval, soud proto rozhodl rozsudkem pro uznání bez nařízení jednání a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Z důvodu vydání rozsudku pro uznání soud nenařizoval jednání a v souladu s § 157 odst. 3 o.s.ř., soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvedl pouze předmět řízení a stručně vyložil důvody vydání rozsudku pro uznání. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o.s.ř., věta druhá, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 550 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 18. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.