20 C 278/2023-30 — Okresní soud v Litoměřicích

Žalobci se svou žalobou domáhali vyklizení v žalobě specifikované nemovitosti. Žalobu odůvodnili tím, že jsou podílovými spoluvlastníky rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku pare. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], a je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. V předmětné nemovitosti pronajali žalované písemnou smlouvou o nájmu byt umístěný v 1. patře domu sestávající ze tří pokojů, kuchyně, koupelny s přilehlým prostorem na úklidové prostředky, WC, předsíně, spíže a komory, spolu s kůlnou [číslo] umístěnou na dvoře domu. Smlouva byla uzavřena 31. května 2016 na dobu určitou jednoho roku do 31. května 2017. Žalovaná však pronajatý prostor nevyklidila ani přes výzvy žalobců ani na výzvu jejich právního zástupce. K jednání, které se ve věci konalo dne [datum], se žalovaná nedostavila, svou neúčast omluvila, o odročení jednání nepožádala, k žalobě se nevyjádřila. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. V daném případě soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, a to Informace o pozemku, ze které vyplývá, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky budovy - rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku pare. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], a je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce]. Smlouvu o nájmu ze dne 31. 5. 2016, ze které vyplývá, že žalobci jako pronajímatelé uzavřeli dne 31.5.2016 s žalovanou jako nájemkyní smlouvu, kterou žalobci žalované pronajali ve výroku I. rozsudku specifikovaný byt za podmínek ve smlouvě sjednaných, když nájem byl sjednán na dobu určitou, a to do 31.5.2017. Žádostí o vyklizení bytu, předžalobní výzvou ze dne 15. 6. 2023 vyzvali žalobci žalovanou k vyklizení předmětného bytu. <i>Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.</i> <i>Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.</i> <i>Podle § [číslo] Pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.</i> <i>Podle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.</i> <i>Podle § 1042 o. z. se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší, jinak než tím, že mu věc zadržuje.</i> Na základě výše uvedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav, žalobci jako vlastníci rodinného domu [adresa], který je součástí pozemku pare. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí], [územní celek], a je zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], uzavřeli s žalovanou dne [datum] smlouvu o nájmu bytu, kterou žalované pronajali byt umístěný v 1. patře domu sestávající ze tří pokojů, kuchyně, koupelny s přilehlým prostorem na úklidové prostředky, WC, předsíně, spíže a komory, spolu s kůlnou [číslo] umístěnou na dvoře domu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku do 31. května 2017. Písemnou výzvou ze dne 15. 6. 2023 vyzvali žalobci žalovanou k vyklizení předmětného bytu. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle ustanovení § 132 o.s.ř. každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k následujícímu: Žalobci a žalovaná uzavřeli nájemní smlouvu, kterou přenechali žalované k dočasnému užívání byt umístěný v 1. patře domu sestávající ze tří pokojů, kuchyně, koupelny s přilehlým prostorem na úklidové prostředky, WC, předsíně, spíže a komory, spolu s kůlnou [číslo] umístěnou na dvoře domu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku do 31. května 2017. V souladu s ust. § 2285 se nájem prodlužoval vždy o jeden rok. Dne 15.6.2023, tj. ve lhůtě 3 měsíců od skončení nájmu vyzvali žalobci žalovanou písemně k opuštění bytu. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení není soud vázán návrhem (§151odst. 1 o.s.ř.) a náhrada nákladů řízení, včetně náhrady nákladů řízení mezi účastníky, je kogentně upravena v ustanoveních § 142 až 151 o.s.ř. (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 16.11.2000, sp.zn. 3 Cmo 243/99, uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 3/2001 na str. 78 nebo usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 26.5.2010, sp.zn. II. ÚS 1103/10, dostupné na internetových stránkách http:// nalus.usoud.cz). Podle § 142 odst. 1 věty prvé občanského soudního řádu, soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatnění nebo bránění práva účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Dle názoru Ústavního soudu prezentovaného v rozhodnutí III.ÚS 2985/14, právo žalující strany domáhat se svého nároku u soudu a využít k tomu služeb advokáta nezbavují obecný soud povinnosti brát na zřetel všechny relevantní okolnosti pro posouzení výše účelně vynaložených nákladů žalobce při vymáhání pohledávky, a že relevantní okolnosti je třeba vyhodnotit ústavně konformním způsobem, tedy racionálně a srozumitelně, s respektem k výkladu provedeným Ústavním soudem ohledně posuzování výše účelně vynaložených nákladů řízení. Protože žalobci byli ve věci zcela úspěšní, přiznal jim soud vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši, jež sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, z nákladů právního zastoupení za 3,5 úkonu právní služby á 1 500 Kč dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva ½, žaloba, účast při jednání dne [datum]). Protože zástupce žalobců zastupoval tři žalobce, náleží mu odměna za každou takto zastupovanou osobu snížená o 20% (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu), ze 4x režijního paušálu á 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb., a dále z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 2 898 Kč Celkem je žalovaná povinna zaplatit žalobcům na náhradu nákladů řízení částku 21 698 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobců. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to lhůtu dvou měsíční v případě povinnosti vyklidit předmětný byt, když tuto lhůtu s ohledem na skutečnost, že nájem byl původně sjednán do 31.5.2017 a žalobci se vyklizení domáhali až v roce 2023, a s ohledem na zdravotní stav žalované, považuje za přiměřenou. Pokud jde o povinnost uhradit náklady řízení, pak soud určil lhůtu třídenní, neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.