7 C 180/2023-45 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 26 588 Kč (jedná se o součet částek: (1) neuhrazená jistina ve výši 9 760,41 Kč; (2) úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 610,30 Kč; (3) úhrada za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 4 635,39 Kč; (4) úhrada za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 879,10 Kč; (5) úhrada za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 1 702,80 Kč a (6) smluvní pokuta ve výši 9 000 Kč) s příslušenstvím, spočívajícím v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2 564 Kč, kapitalizovaném úroku ve výši 3 787,98 Kč, zákonném úroku z prodlení z částky 10 370,71 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % a úroku z částky 9 760,41 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně. Uvedla, že žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně finanční hotovost žalované ve výši 15 000 Kč, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit: (i) úrok ve výši 1 444 Kč, (ii) úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, (iii) úhradu za administrativní činnost ve výši 1 394 Kč a (iv) úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku 27 888 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná nehradila splátky řádně ani včas, čímž porušila závazky ze smlouvy. Naposledy dne [datum] uhradila částku 1 000 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně, dále úrok ve výši 15 % ročně a úhradu smluvní pokuty. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně uvedla, že pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum], postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu odeslanou dne [datum] ničeho dalšího neuhradila. 2. Žalovaná s ohledem na svou [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] situaci požádala o poskytnutí výhody splátek ve výši 300 Kč měsíčně, s tím, že je odkázána na [anonymizována dvě slova] ve výši [částka] měsíčně a [anonymizováno] na [anonymizováno] [částka] měsíčně, od roku [rok] se [anonymizováno] s [anonymizováno] a přidruženými [anonymizováno], za [anonymizováno] vydá [částka] za tři měsíce. Nemá [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], je [anonymizováno], bydlí [anonymizováno] v [anonymizována dvě slova], kde na nájemném spolu se zálohami na elektřinu, topení apod. hradí [částka] + [částka] měsíčně. Splácí ještě [anonymizována dvě slova] ve výši necelých [částka] splátkami po [částka] měsíčně. Jiný příjem [anonymizováno], nevlastní [anonymizováno] větší [anonymizováno] ani [anonymizováno] věci. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr s dohodnutým úrokem a poplatky dle podmínek ve smlouvě sjednaných ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 15 % ročně a RPSN ve výši 272,44 %. 4. Z listiny bez označení, kterou žalobkyně v návrhu uvádí jako„ Transakční historie“ bylo zjištěno, že žalovaná uhradila v hotovosti částku ve výši [částka] celkem, a to v 12 dílčích platbách, poslední platbu ve výši [částka] provedla dne [datum]. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval k úhradě žalovaného dluhu, a to nejpozději do [datum]. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byla zaslána tohoto dne zásilka. 6. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, bylo provedenými listinnými důkazy – ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně seznamu pohledávek, z oznámení právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] o postoupení pohledávky zaslaného žalované zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila celou žalovanou pohledávku se všemi právy souvisejícími žalobkyni. 7. Soud má tedy za prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti. Úvěr se žalovaná zavázala splácet ve 14 měsíčních splátkách á 1 992 Kč měsíčně. RPSN byla sjednána ve výši 272,44 %. Žalovaná přestala řádně a včas platit splátky a žalobkyně úvěr zesplatnila a uplatnila za žalovanou smluvní pokutu za prodlení, poplatky, úroky, které vyjmenovává ve svém tvrzení. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Podle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 11. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 18. Soud se z moci úřední zabýval předloženou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18. 12. 2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 19. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES byla zapracována do zákona o spotřebitelském úvěru. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 87 odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnos