8 C 589/2022-94 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala uhrazení částky 79924 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi ní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] a na základě této smlouvy byla žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 107 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 102,09 % ročně a splácet úvěr ve 30 měsíčních splátkách ve výši 9963 Kč splatných vždy k 14. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem lednem 2020. Žalobkyně uvedla, že žalovaná uhradila celkem na splátkách částku 199.260 Kč, když poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Jelikož se dostala žalovaná do prodlení s úhradou, došlo k sesplatnění celého úvěru. Žalobkyně kromě jistiny úvěru požaduje smluvní pokutu ve výši 18 325,70 Kč a úrok ve výši 102,09% ročně. Žalobkyně uvedla, že žalovaná svůj dluh neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy. Doplnila, že dostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované. 2. Písemným podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 7990 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11. 75% ročně z částky 7990 Kč od [datum] do [datum], z částky 15.979,41Kč od [datum] do [datum], z částky 23 968,82 Kč od [datum] do [datum], z částky 31 958,23 Kč od [datum] do zaplacení, co do částky 18 325,70 Kč, úrok ve výši 76,95% p.a. z částky 65349,91 Kč od [datum] do [datum], částky 59 909,59 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11. 75 % ročně z částky 5440.32 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11. 75 % ročně z částky 11 740,32 Kč od [datum] do zaplacení, úrok ve výši 102,59% ročně z částky [číslo] od [datum] do [datum]. 3. Žalovaná k věci uvedla, že uzavřená smlouva o úvěru je od počátku absolutně neplatná a to hned z několika důvodů. Podle žalované se v dané věci jedná o lichvu ve smyslu § 1796 občanského zákoníku, neboť RPSN byla sjednána ve výši 237,67%. Je zřejmé, že dle smlouvy žalobkyně poskytla žalované plnění, jenž bylo v hrubém nepoměru k majetkové hodnotě, která byla žalované poskytnuta. Ze samotné smluvní dokumentace pak vyplývá, že žalovaná smlouvu uzavřela v časové tísni, respektive ve velice krátké časové návaznosti, když v 16:56 hod. bylo podepsáno„ prohlášení klientů – informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“, v 16:57 hod.„ předsmluvní formulář“, v 17:02 hod.„ hodnocení klienta“ a 17:07 hod. již návrh smlouvy, což zcela vyloučilo možnost žalované se řádně seznámit s obsahem smlouvy. Tíseň lze spatřovat i v tom, že žalovaná uzavírala smlouvu z důvodu financování léčení dnes již zemřelého otce. Žalovaná uvedla, že teprve po řádném přečtení smluvní dokumentace doma zjistila výši úroku, chtěla od smlouvy odstoupit, ale telefonicky jí bylo sděleno, že to již nelze. Doplnila, že je smlouva v rozporu s dobrými mravy a rovněž má žalovaná za to, že nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované. Uvedené údaje ve smluvní dokumentaci neodpovídají skutečným majetkovým poměrům žalované. Smlouva podle žalované zakládá nerovnováhu v neprospěch spotřebitele, tedy žalované. Žalovaná označila za nesporné, že uhradila žalobkyni na splátkách celkem částku 199 260 Kč. Z těchto důvodů žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby z důvodu neplatnosti smlouvy, když žalovaná žalobkyni uhradila celou půjčenou částku 107 000 Kč. [příjmení] pak představuje podle názoru žalované bezdůvodné obohacení ze strany žalobkyně. 4. Z listinných důkazů a to zejména z listiny označené jako návrh smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná akceptovala (podepsala) návrh na uzavření smlouvy o úvěru. Celková výše úvěru byla sjednána 107 000 Kč s úrokem ve výši 166,38 % ročně. Ve smlouvě je uvedeno, že celkovou částku, kterou má žalovaný zaplatit je 298890 Kč, výše splátky byla sjednána 9963 Kč měsíčně. Návrh na uzavření smlouvy žalovaná podepsala dne [datum] v 17:08h. 5. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně oznámila žalované, že akceptovala návrh na uzavření úvěrové smlouvy s celkovou výší úvěru 107 000 Kč, v oznámení je uvedena i částka, jenž má žalovaná celkem zaplatit a to 298 890 Kč ve splátkách po 9963 Kč měsíčně. 6. Z listiny označené jako předsmluvní formulář soud ověřil, že tento žalovaná podepsala dne [datum] v 16:57, v této listině jsou uvedeny informace ohledně podmínek úvěru a rovněž sankce za neplnění smlouvy o úvěru. 7. Z dokladu o úhradě bylo soudem ověřeno, že žalovaná obdržela od žalobkyně jistinu na svůj účet. 8. Z listiny označené jako Hodnocení klienta je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované. Z této listiny se podává, že žalovaná měla ke dni návrhu na uzavření smlouvy o úvěru pravidelný čistý měsíční příjem 20 500 Kč. Z této listiny, pak vyplývá, že žalobkyně vycházela z toho, že má žalovaná celkové měsíční výdaje 5910 Kč. Žalobkyně z daného vyhodnotila, že žalovaná má volné zdroje ve výši 13 590 Kč. 9. Z potvrzení o zaměstnání vyplývá, že žalovaná byla v době uzavření smlouvy zaměstnána jako kuchařka u společnosti [právnická osoba], kdy za období od září 2019 do listopadu 2019 měla průměrný měsíční příjem ve výši 21 175 Kč. 10. Z kopie výplatních dokladu je patrno, že žalovaná obdržela za měsíc listopad 2019 mzdu ve výši 23056 Kč. 11. Z výzev k zaplacení bylo zjištěno, že žalobkyně upozornila žalovanou, že neuhradila splátky a vyzvala ji, aby uhradila svůj dluh spolu se smluvními pokutami a upozornila na možnost sesplatnění celého dluhu. 12. Z listiny ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyhověla žádosti žalované (ze dne [datum]) o odklad splátek, přičemž jednotlivé splátky vyplývají z upraveného splátkového kalendáře ze dne [datum], na této listině však absentuje podpis žalované. 13. Z oznámení ze dne [datum] vyplynulo, že žalobkyně sesplatnila celou úvěrovou částku a vyzvala žalovanou k její úhradě i se sankcemi. 14. Žalovaná byla vyzvána znovu k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne [datum]. 15. Totožnost žalované pak žalobkyně ověřila kopií občanského průkazu. 16. Soud posuzoval daný spor po právní stránce s ohledem na okamžik uzavření úvěrové smlouvy a postavení žalované jako spotřebitele zejména podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru). 17. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 19. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru pak upravuje důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele: (1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit. 20. Podle § 580 odst. 1 o. z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle § 2991 odst.