10 C 272/2023-22 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobce se ve své žalobě domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit žalobci: a) částku 52 654,72 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 22 768,80 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 11,75 %, ročně z částky 22 768,80 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 671,71 Kč, b) náhradu nákladů řízení ve výši 14 884,60 s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu [číslo] o poskytnutí úvěru. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem zkoumána schopnost splácet poskytnutý úvěr, a to s odbornou péčí podle zákona. Vycházel z bankovních registrů a nebankovních registrů, dále insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, z daňového přiznání žalovaného a jeho tvrzení. Na základě smlouvy pak byla žalovanému poskytnuta bezhotovostní půjčka ve výši 28 000 Kč. Za poskytnutí úvěru, respektive zápůjčky se žalovaný zavázal ve smlouvě zaplatit vyčíslení a neměnný poplatek ve výši 29 959 Kč. Poplatek byl vyčíslen jako souhrn úroku ve výši 86 %, p. a. Částka za zpracování, doručení a flexibilní splácení, dále pak částka za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou částku, kterou se žalovaný zavázal ve smlouvě právní předchůdci žalobce zaplatit, celkem činila 57 959 Kč. Zaplatit pak měl v osmnáctiměsíčních splátkách á 3 220 Kč. Na dluh žalovaný, uhradil však pouze 14 000 Kč, a to [datum] 340 Kč, [datum] 9 660 Kč a [datum] 4 000 Kč. Část z toho částka ve výši 5 231,20 Kč, byla započtena na jistinu, která byla ponížena na částku 22 768,80 Kč a ostatní platby byly pak započteny na ostatní poplatky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil své povinnost ze smlouvy řádně a včas vznikla právnímu předchůdci žalobce právo na smluvní pokutu v sazbě 0,1 % denně, z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je v prodlení. Žalobce pak požaduje zaplatit pouze částku ve výši 14 000 Kč, a to ke dni [datum]. Za kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení též věřitel, respektive žalobce, požaduje pouze 671,71 Kč, sankční poplatky ve výši 3 700 Kč, předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobce. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která nabyla účinnosti k [datum]. Byla pak tedy celkem ve výši 53 326,43 Kč a byla složena z jistiny ve výši 22 768,80 Kč, poplatků 12 185,92 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 14 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 671,71 Kč a sankčních poplatků výši 3 700 Kč. Žalovaný pak byl vyrozuměn o postoupení pohledávky spolu s výzvou okamžitému zaplacení dluhu, a to nejpozději do [datum]. Dále pak žalobce uplatnil smluvní úrok jako příslušenství ve výši 11,75 % p. a., z jistiny 22 768,80 Kč, jedoucí od [datum] do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 %, p. a., jdoucí z jistiny 22 768,80 Kč ode dne [datum] do zaplacení. Žalovaný následně uhradil částku ve výši 7 676 Kč. Toto plnění bylo započteno na dlužnou částku ve výši 61 002,43 Kč, čímž byla ponížena na částku 53 326,48 Kč. 2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán a bylo nařízeno ve věci jednání. 3. Soud ve věci provedl řadu listinných důkazů. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi firmou [právnická osoba] a žalovaným, a to dne [datum]. Spotřebitelský úvěr byl ve výši 28 000 Kč, když tímto úvěrem došlo k refinancování dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce [číslo] která činí 3 000 Kč. Zákazníkovi tak byla vyplacena částka snížena o zůstatek celkové dlužné částky, tedy byla mu půjčena částka 25 000 Kč. Žalovaný se pak zavázal zaplatit jako poplatek částku 29 959 Kč (úrok ve výši 22 708 Kč), částka za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, částka za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 5 751 Kč, s tím, že částka za komfortní poskytnutí a splácení činí 2 391 Kč a částka za flexibilní splácení 3 360 Kč. Žalovaný se tak zavázal celkově zaplatit věřiteli částku 57 959 Kč, respektive částku 52 208 Kč, to je bez částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Úroková sazba pak činila 86 % a žalovaný celou částku měl zaplatit v 18 měsíčních splátkách á 3 220 Kč RPSN pak činila 14 027 %. 5. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr pak bylo zjištěno, že žalovaný uvedl ke svým poměrům, že žije s rodiči, je vyučen, je svobodný, částku si půjčuje na neočekávané výdaje, je podnikatelem, tj. OSVČ, jeho čistý příjem činí 28 000 Kč. Dále jsou bez konkretizace uvedeny další čisté příjmy domácnosti 19 000 Kč, celkem tedy příjem domácnosti 47 000 Kč. Výdaje byly odhadnuty na částku 3 000 Kč a uvedeny interní splátky [právnická osoba] 1 500 Kč měsíčně. Doloženo bylo daňové přiznání za rok 2019. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že toto sdělení bylo žalovanému zasláno [datum], a to věřitelem. 7. Ve výzvě k okamžitému splacení dluhu ve výši 61 002,43 Kč, včetně příslušenství a poplatku ze dne [datum] bylo žalovanému uloženo zaplacení do [datum] a zároveň byl i vyrozuměn o postoupení pohledávky z věřitele na žalobce. 8. Z předžalobní upomínky bylo zjištěno, že žalovanému byla zasílána [datum]. 9. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že tyto údaje jsou totožné s údaji ve smlouvě. 10. Ze záznamu věřitele vyplynulo, že zjišťoval skutečnosti k úvěruschopnosti žalovaného z bankovních registrů a nebankovních registrů, dále insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí a z daňového přiznání žalovaného. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek s jejich seznamem pak bylo zjištěno, že tuto uzavřel věřitel se žalobcem dne [datum] s účinností k [datum]. <i>12. Podle § 3028 odstavec 1 zákona číslo 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen OZ) účinný od 01.01.2014 se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.</i> <i>13. Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku číslo 89/2012 Sb. účinného od 01.01.2014 (dále jen OZ) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>14. Podle § 86 odstavec 1 zákona číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých, dostatečných a přiměřených informacích získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>15. Podle § 87 odstavec 1téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>16. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.</i> <i>17. Podle § 588 OZ věta první soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.</i> <i>18. Podle § 2991 odstavec 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>19. Podle § 2991 odstavec 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> 20. Nejprve se soud zabýval předloženou úvěrovou smlouvou se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (článek 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.04.2008 a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 18.12.2014 ve věci C -449/13 Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další a jeho transpozicí ve výši uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru. 21. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, základem je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že„ …poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě.