13 C 81/2024-35 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , Anonymizováno, , náklady spojenými s uplatním pohledávky ve výši , částka, a částku , částka, . Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovaným dne , Anonymizováno, uzavřela smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalovanému poskytla na jeho bankovní účet č. , č. účtu, částku , částka, , přičemž žalovaný se touto smlouvou zavázal k úhradě poplatku ve výši , částka, . Žalovaný však své povinnosti nesplnil, neboť žalobkyni pouze zaplatil částku , částka, . Co se týče způsobu uzavření smlouvy, pak žalobkyně vysvětlila, že ta byla uzavřena prostřednictvím její webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaný nastavil podmínky zápůjčky. K ověření totožnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že tu ověřila prostřednictvím skenu dokladu a pomoci ověřovací korunové bezhotovostní platby. Vlastní smlouva byla uzavřena vložením PINu, který byl žalovanému zaslán na jím uvedené telefonní číslo. Protože žalovaný svůj dluh nesplnil, požaduje žalobkyně úhradu nákladů spojených se zaslání 5 výzev a dále smluvní pokutu ve výši , částka, .2. Žaloba byla žalovanému doručena dne , Anonymizováno, , žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobkyně jako klienta označila žalovaného s tím, že se mu zavazuje poskytnout zápůjčku ve výši , částka, , za což se klient zavázal uhradit poplatek ve výši , částka, . Dluh měl klient uhradit ve 3 splátkách po , částka, . Peněžní prostředky se žalobkyně zavázala zaslat na bankovní účet č. , č. účtu, . Smlouva nebyla žalovaným podepsána, u jeho podpisové doložky byl pouze uveden údaj PIN kód: , Anonymizováno, . Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, který byl opět podepsány prostřednictvím PIN kódu: , Anonymizováno, .5. Žalobkyně dále doložila, že žalovaného vyzývala výzvami z , Anonymizováno, k úhradě dluhu. Soudu však nebylo doloženo, že by tyto výzvy byly žalovanému doručeny.6. Žalobkyně dále disponovala fotokopií občanského průkazu žalovaného.7. Z výpisu bankovního účtu , Anonymizováno, předloženého žalobkyní soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je , Jméno zainteresované osoby 0/0, . Na tento bankovní účet žalobkyně zaslala dne , Anonymizováno, částku , částka, , a to z bankovního účtu č. , č. účtu, . Žalobkyně dále žalovaného vyzvala k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , Anonymizováno, do 3 dnů, přičemž tato výzva byla dána k poštovní přepravě dne , Anonymizováno, .8. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ničeho nepředložila.9. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , Anonymizováno, soud ověřil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, byl žalovaný, přičemž banka potvrdila, že na tento účet byla dne , Anonymizováno, připsána platba ve výši , částka, .10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.11. Podle § 2390 občanského zákoníku platí, že „Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.“12. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku „K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.“13. Podle § 562 odst. 1 o. z., „Písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.“ Podle § 562 odst. 2 o. z. „Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.“14. Podle čl. 25 odst. 1 nařízení evropského parlamentu a rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS“), elektronickému podpisu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Podle odst. 2 kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.15. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (dále jen „adaptační zákon“), k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.16. Podle § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinného od 1.12.2016) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.17. Podle § 86 odst.2 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.19. V dané věci byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena písemná smlouva o zápůjčce v elektronické podobě prostřednictvím komunikace na dálku, přičemž soud se zabýval otázkou, zda došlo k jejímu podpisu ze strany žalovaného prostřednictvím podpisu pomocí zadání kódu.20. Výklad ustanovení § 561 a 562 občanského zákoníku stran náležitostí elektronického podpisu se zabýval Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne ze 17. 1. 2019, č. j. 27 Co 327/2018-142, v němž dospěl k závěru, že „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem…. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.).“21. Soud má za to, že výše uvedené závěry stran „neakceptovatelnosti“ prostého elektronického podpisu jsou aplikovatelné i v projednávané věci. Soud se přitom ztotožňuje se stvrzením žalobkyně, že podepisování prostřednictvím zadání PINu představuje formu tzv. prostého podpisu, která představují „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba pou