23 C 156/2025-67 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, tj. , právnická osoba, . (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, jíž si sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit (dále společně jen „smlouva“). Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěrový limit , částka, . Žalovaná však porušila závazky ze smlouvy, neboť překročila povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek , částka, převedla dne , datum, na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Žalovaná dlužnou částku nesplácela řádně ani včas. Předchůdkyně žalobkyně proto zesplatnila celou dlužnou částku dopisem ze dne , datum, ke dni , datum, , vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným dne , datum, . Uvedla, že se domáhá mimo jiné zaplacení dlužné jistiny úvěru , částka, , poplatků a smluvní pokuty , částka, .2. Dále se žalobkyně domáhá plnění, neboť se žalovaná dostala do nepovoleného záporného zůstatku na běžném účtu č. , hodnota, , který si sjednala předchůdkyně žalobkyně a žalovaná v rámci smlouvy. Nepovolený záporný zůstatek na uvedeném účtu činil , částka, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku včetně příslušenství žalobkyni s účinností ke dni , datum, . Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným žalované. Následně si předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly i poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k uvedenému běžnému účtu.3. Jde-li o posouzení úvěruschopnosti žalované, žalobkyně uvedla, že její předchůdkyně kontrolovala aktuální interní a externí dluhy, negativní záznamy, neplatné doklady, informace z externích úvěrových registrů (BRKI, NRKI, SOLUS, insolvenční rejstřík atd.). Žalovaná deklarovala čistý měsíční příjem , částka, a celkový čistý měsíční příjem domácnosti , částka, . Předchůdkyně žalobkyně porovnala příjem žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. V době podání žádosti o úvěr žalovaná neměla závazky.4. Po podání žaloby dne , datum, žalobkyně vzala žalobu částečně zpět následujícími podáními: (i) ze dne , datum, , neboť žalovaná dne , datum, uhradila , částka, ; (ii) ze dne , datum, , neboť žalovaná dne , datum, uhradila , částka, ; (iii) ze dne , datum, , neboť žalovaná dne , datum, uhradila , částka, a (iv) ze dne , datum, , neboť žalovaná uhradila , částka, , tj. žalovaná po podání žaloby uhradila celkem , částka, .5. Podle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.6. S ohledem na obsah podání žalobkyně ze dnů , datum, a , datum, má soud za to, že je na místě řízení o žalobě ze dne , datum, zčásti zastavit, a to v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku.7. Žalovaná při jednání dne , datum, uvedla, že přišla o práci, nyní je na tom finančně špatně, celkem uhradila , částka, .8. Ze smlouvy o flexikontu včetně Všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, . z , datum, , sazebníku cen za peněžní a obchodní služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od , datum, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně se zavázala pro žalovanou vést běžný účet, povolit debetní zůstatek do , částka, a žalovaná se zavázala vrátit předchůdkyni žalobkyně prostředky, které vyčerpá z běžného účtu do debetního zůstatku.9. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou dne , datum, soud zjistil, že k běžnému účtu žalované č. , č. účtu, je sjednána služba „, Anonymizováno, “ s výší povoleného limitu: , částka, , RPSN: , Anonymizováno, %.10. Z dokumentu označeného „, číslo, “ (č.l. , Anonymizováno, soudního spisu) soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně eviduje o žalované následující: měsíční příjem žalované ve výši , částka, , měsíční příjem domácnosti žalované ve výši , částka, , žádné aktuální interní splátky a aktuální externí splátky ve výši , částka, .11. Z výpisů z úvěrového účtu žalované č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, soud zjistil, že konečný zůstatek jistiny činil , částka, .12. Z dokumentu označeného „platební historie“ soud zjistil, že žalovaná čerpala první úvěr ve výši , částka, .13. Z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni , datum, .14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně části Přílohy č. , hodnota, uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní včetně potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne , datum, , dohody ze dne , datum, soud zjistil, že na jejím základě jsou postupovány pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru nebo o bankovních produktech a službách specifikované v Příloze č. , hodnota, zmíněné smlouvy, které uzavřela mimo jiné předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka se svými zákazníky jako dlužníky a které předchůdkyně žalobkyně předčasně ukončila, případně u kterých prohlásila poskytnutý úvěr za splatný, a to se všemi právy s nimi spojenými. Listinou – dopisem označeným „Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalované, že žalovaná pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z podacího lístku , právnická osoba, . ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně dne , datum, odeslala žalované písemnost.15. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu do , datum, . Z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně téhož dne odeslal žalované písemnost.16. Z výpisu žalobkyně z obchodního rejstříku ze dne , datum, soud ověřil existenci žalobě.17. Soud současně vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaná řádně nesplácela úvěr a uhradila dlužnou částku pouze co do , částka, . Důkazní břemeno o opaku nese žalovaná, která sice tvrdila, že uhradila celkem , částka, , ale jde-li o úhradu částky , částka, ze dne , datum, , v.s. , var. symbol, , dle sdělení žalobkyně se jedná o úhradu ohledně jiné smlouvy – č. , hodnota, .18. Po skutkové stránce má soud žalobkyní tvrzené skutečnosti za prokázané, zjištěné z listinných důkazů v řízení provedených, a to konkrétně, že právní předchůdkyně žalobkyně, jako věřitel, s žalovanou, jako dlužníkem, uzavřela smlouvu dne , datum, , na základě které žalované poskytla úvěr. Žalovaná se však dostala do nepovoleného debetního zůstatku ve výších , částka, plus , částka, , tj. celkem , částka, , žalovaná po podání žaloby uhradila toliko , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.19. Podle § 3028 odst. 3 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud tedy tuto věc posoudil podle právních předpisů platných do , datum, .20. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.21. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.22. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.23. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.24. Soud shledal smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy (§ 39 a § 56 obč. zák.). Dobrými mravy judikatura rozumí „souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnos