15 C 321/2025-30 — Okresní soud v Litoměřicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. V žalobě tvrdila, že uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu charakteru „bezúčelový spotřebitelský úvěr“. Jednání mezi účastníky probíhala prostřednictvím internetových stránek společnosti www.kamali.cz, v němž zájemce o uzavření smlouvy vyplnil požadované údaje, zaslal také tzv. potvrzovací platbu, popřípadě doklady o své identitě a výpisy z účtů. Žalobkyně hodnotila také schopnost žadatele splácet prostřednictvím dostupných registrů. Žalované byla poskytnuta částka , částka, , kterou se zavázala uhradit do 30 dnů od jeho poskytnutí, dále měla zaplatit navýšení poplatek za poskytnutí , částka, a další služby, například za expres výplatu , částka, , za bezpečnou splátku , částka, , za SMS servis , částka, a dále měla platit úroky, avšak ocitl se v prodlení s úhradou dlužné částky. Byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu. Žalobou se tedy domáhá zaplacení neuhrazené jistiny , částka, , poplatků za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , poplatků za expres výplatu , částka, , poplatků za prodloužení splatnosti korunovým odkladem celkem , částka, , účelně vynaložené náklady v celkové výši , částka, , smluvní pokuty ve výši , částka, .2. Soud ve věci vydal elektronický platební rozkaz č. j. EPR , č. účtu, -5 dne , datum, , který však usnesením ze dne , datum, byl zrušen, neboť se nepodařilo žalovanému doručit platební rozkaz do vlastních rukou.3. Žalovaný se žádným způsobem nevyjádřil.4. Soud v daném případě nařídil ústní jednání, k jednání se zástupce žalobce nedostavil, byl omluven, žalovaný se ani neomluvil, ačkoliv byl řádně předvolán soudem v souladu s o. s. ř. Soud tedy dle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z listiny nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že dne , datum, žalovaný na internetových stránkách společnosti vyplnil příslušné požadované údaje a zaslal tzv. potvrzovací platbu , částka, na bankovní účet žalobkyně. Téhož dne byla žalovanému vyplacena částka , částka, na příslušný účet, který žalovaný označil. Dále bylo zjištěno z příslušných dokladů, že žalovaný uhradil dne , datum, částku , částka, , dne , datum, částku , částka, .6. Z úvěrových podmínek žalobkyně se podává, že v případě, že se klient opozdí s úhradami podle smlouvy, účtuje žalobkyně takzvaně účelně vynaložené náklady na vymáhání, například na upomínku a s tím, že účtuje také poplatky za prodloužení splatnosti a za poskytnutí úvěru a za expres výplatu a dále účtuje smluvní pokutu za nezaplacení dluhu řádně a včas.7. Dále bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, tzv. předžalobní upomínkou ze dne , datum, , když soud měl k dispozici i výpis podacího archu, prokazující odeslání této tzv. předžalobní výzvy.8. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně provozuje internetové stránky, www.kamali.cz, žalovaný prostřednictvím internetových stránek požádal o poskytnutí úvěru, dne , datum, byla žalovanému vyplacena částka , částka, bezhotovostně na účet č. , č. účtu, , který označil žalovaný ve svých žádostech, dále bylo zjištěno, že byla žalovaným uhrazena částka , částka, (dne , datum, , dne , datum, ).9. V daném případě soud dospěl k závěru, že jednak nedošlo k řádnému uzavření úvěrové smlouvy, avšak žalovaný je povinen vrátit tzv. bezdůvodné obohacení, tedy částku, kterou bez právního důvodu přijal.10. Dle § 2395 občanského zákoníku upravující smlouvu o úvěru, dle kterého se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo učiněného elektronickými prostředky dle zákona č. 297/2016 Sb. o službách vytvářející důvěru v elektronické transakce, což znamená způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Žalobkyně se k ústnímu jednání nedostavila, z účasti se omluvila. Soud tedy nemohl dle § 118a a následující o. s. ř. poučit žalobkyni o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření podpisu žalovaného prokazovaly.12. Dle § 1 odst. 2 o. z. jsou zakázaná ujednání porušující dobré mravy. Podle § 6 odst. 1 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a podle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z. i bez návrhu soud přihlédne k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.14. Podle § 1812 odst. 2 o. z. se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona k ochraně spotřebitele nepřihlíží. Podle § 1813 o. z. se má za to, že jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, což neplatí pro ujednání o předmětu plnění a o ceně, jsou-li spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží.15. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Žalobkyně coby poskytovatel úvěru, je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinna náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatelů o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své tzv. bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebitel v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.17. Ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. výslovně předpokládá, že zdrojem informací může být i samotný spotřebitel, jemuž zákon ukládá v odst. 3 cit. ustanovení povinnost poskytnout věřiteli „na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Tato povinnost však nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostateč