13 C 77/2020-110 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 76 647 Kč představující bezdůvodné obohacení žalovaného s odůvodněním, že se žalovaným žili v družském soužití, během něhož si po vzájemné domluvě vzala žalobkyně úvěr ze stavebního spoření [číslo] u [právnická osoba] na částku 495 182 Kč, dále byla žalobkyni ze stavebního spoření vyplacena částka 200 000 Kč. Úvěr byl účelový na změnu, údržbu stavby a udržovací práce, byl použit na rekonstrukci domu [adresa] v obci [obec] ve výlučném vlastnictví žalovaného. Investice do nemovitosti byly započaty začátkem roku 2007, většina prací byla dokončena uvedeného roku, bazén a zastřešení dokončeny do [datum]. Jednalo se o následující investice: [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] [Anonymizovaný odstavec] Užití úvěru bylo kontrolováno peněžním ústavem na základě předložených faktur a dalších výdajových dokladů. Účastníci dne [datum] uzavřeli manželství, úvěr byl splácen za trvání manželství až do rozvodu manželství na základě rozsudku Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 20. 2. 2018, č. j. 14 C 158/2017-31, právní moc rozsudku dne [datum]. V rámci vypořádání SJM účastníků navrhla žalobkyně e-mailem ze dne [datum] zástupkyni žalovaného, aby v rámci vypořádání byla žalobkyni zaplacena polovina splátek úvěru zaplacených za manželství a aby žalovaný doplatil dluh z úvěru v té době ve výši 170 000 Kč. Zástupkyně žalovaného dne [datum] sdělila, že žalovaný zaplatí na vypořádacím podílu částku 800 000 Kč, pokud chce žalobkyně další částky, musí se obrátit na soud. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku na částku 76 647,19 Kč představující 18 měsíčních splátek ve výši 3 750 Kč (celkem 67 500 Kč), protože po rozvodu sama dluh splácela, a to za období od [datum] do [datum], a dále úroky za toto období ve výši 8 847,19 Kč a 300 Kč za vedení úvěrového účtu. Žalobkyně nesouhlasila, že by se mělo zjišťovat, o kolik byla nemovitost žalovaného investicemi žalobkyně zhodnocena, neboť žalobkyně přímo rekonstrukci neprováděla, vzala si úvěr a finanční prostředky poskytla přímo žalovanému na nákup materiálu či prací provedených při rekonstrukci. Z úvěru byly hrazeny faktury, které se musely dokládat úvěrové společnosti. Žalovaný se obohatil tím, že se mu jinak zvýšil majetek tím, že si zrekonstruoval nemovitost, ale především tím, že nesplácením předmětného úvěru se mu majetek nesnížil, avšak žalobkyni se majetek hrazením splátek úvěru snižuje, neboť prostředky byly použity právě na majetek žalovaného. Proto byla v rámci SJM rovněž nahrazena ½ splátek z předmětného úvěru, který byl splácen za trvání manželství, nikoli však, že by byl zhotoven znalecký posudek na prokázání hodnoty nemovitosti, neboť z předložených faktur a účelu úvěru bezesporu plyne, jaký částka a na co byla žalovanému poskytnuta. Posléze uvedla, že jí není známa cena nemovitosti před a po úpravě, navrhovala ustanovení znalce pro zjištění hodnoty nemovitosti před a o rekonstrukci. K obsahu vypořádání uvedla, že v části zaměřené na investice byla ½ splátek zaplacené za trvání manželství na její úvěr, proto bylo žalovaným zaplaceno žalobkyni na investicích v rámci vypořádání SJM celkem 229 933,50 Kč (polovina z celkem zaplacených splátek za dobu trvání SJM ve výši 459 867 Kč). K žalovaným vznesené námitce promlčení uvedla při ústním jednání před soudem dne [datum], že promlčecí lhůta začala běžet až rozvodem manželství účastníků. Po tzv. koncentraci řízení uvedla, že pro počátek tříleté lhůty (objektivní) je rozhodný den, kdy k získání bezdůvodného obohacení došlo. V případě účastníků došlo k zhodnocení nemovitosti žalovaného až v průběhu manželství, a proto objektivní promlčecí doba začala běžet dnem právní moci rozsudku o rozvodu manželství účastníků, tj. dne 21 2. 2018 a končí dne [datum]. Pro počátek dvouleté promlčecí lhůty (subjektivní) je rozhodný okamžik, kdy se oprávněný skutečně dozví o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a kdo jej získal (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, dále jen„ NS ČR“, sp. zn. 33 Cdo 3003/99, sp. zn. 33 Odo 528/2006, nález Ústavního soudu č.j. II ÚS 2460/17-1). Vzhledem k tomu, že účastníci jednali o vypořádání SJM, byť chybně i o vypořádání úvěru, který nebyl předmětem SJM, přesto bylo jejich vůlí vypořádat i tento úvěr, což je mezi účastníky nesporné, a proto by měla začít žalobkyni běžet subjektivní lhůta nejdříve dnem podpisu dohody o vypořádání SJM, tj. dnem [datum], neboť teprve v tento den se žalobkyně dozvěděla, že zbytek nároku musí uplatnit v rámci bezdůvodného obohacení. Žalobkyně z chování žalovaného měla za to, že se vypořádávají pouze splátky předmětného úvěru, až při jednání soudu dne [datum] se dozvěděla z předběžného názoru soudu, že se bude bezdůvodné obohacení posuzovat investicemi do majetku žalovaného, a nikoli vypořádáním splátek předmětného úvěru, kdy u jednotlivých splátek by promlčení ani v jedné z lhůt nenastalo. Žalobkyni neuběhla objektivní lhůta k uplatnění jejího nároku a námitku žalovaného tak považuje za nedůvodnou a zároveň za námitku příčící se dobrým mravům, neboť z jednání žalovaného je zřejmé, že jednal o vypořádání právě uhrazených splátek předmětného úvěru, nikoli zhodnocením jeho nemovitosti, toto tvrzení začal žalovaný tvrdit až ve svém vyjádření k žalobě. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Nerozporoval tvrzení, že v době, kdy se žalobkyní žil jako druh a družka, vzala si žalobkyně úvěr u [právnická osoba] ze stavebního spoření, nebyl schopen říci, zda se celý úvěr použil na rekonstrukci nemovitosti [adresa] v [obec] v jeho výlučném vlastnictví. Souhlasil s tvrzením žalobkyně, že dne [datum] uzavřeli manželství, předmětný úvěr se splácel ze společných prostředků. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] (nabytí právní moci [datum]). Po zániku SJM došlo k jeho vypořádání dohodou, na vypořádací podíl vyplatil žalovaný žalobkyni částku 800 000 Kč. Při výpočtu vypořádacího podílu byla ze strany žalovaného vzata v úvahu investice žalobkyně do nemovitosti ve výlučném vlastnictví žalovaného, a to konkrétně částka 200 000 Kč ze stavebního spoření žalované u [právnická osoba], kterou měla žalobkyně naspořenou před uzavřením manželství se žalovaným, a dále jí byl poskytnut úvěr ve výši 495 182 Kč. Z takto poskytnutého úvěru byla za trvání manželství uhrazena částka 450 000 Kč, žalovaný tak do vypořádacího podílu ze SJM z tohoto titulu zahrnul částku 245 000 Kč (200 000 Kč naspořené žalobkyní plus 45 000 Kč nedoplatek úvěru). Dále do vypořádacího podílu zahrnul částku 400 000 Kč představující částku zapůjčenou žalobkyní žalovanému na doplacení bytu bývalé manželce žalovaného. Zbývající částka zahrnutá do vypořádacího podílu byla žalovaným uhrazena v zájmu smírného vyřešení celé záležitosti spojené s majetkovým vypořádáním mezi účastníky. Dohodou tak byly vypořádány nejen majetkové závazky za trvání manželství, ale celkové majetkové vztahy účastníků řízení. Pokud žalobkyně investovala své vlastní prostředky do rekonstrukce nemovitosti ve výlučné vlastnictví žalovaného, náleží jí právo na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu, v němž byla nemovitost zhodnocena (NS ČR sp. zn. 28 Cdo 1532/2010). Pro výši bezdůvodného obohacení je rozhodující rozdíl mezi cenou nemovitosti před provedením investic a po něm, vyčíslený ke dni vzniku bezdůvodného obohacení (NS ČR sp. zn. 33 Cdo 1184/2005). Žalovaný je názoru, že bezdůvodné obohacení bylo již žalobkyni vyplaceno v rámci vypořádání SJM, když byly vypořádávány splátky úvěru, který byl žalobkyni poskytnut a který byl splácen ze společných prostředků účastníků za dobu jejich manželství. Vypořádací podíl ze SJM, který žalovaný žalobkyni vyplatil, převyšuje její podíl na zhodnocení nemovitosti žalovaného. Žalobkyně užívala se svými nezletilými dětmi z předchozího vztahu a žalovaným a následně se společnou dcerou účastníků nemovitost ve vlastnictví žalovaného, a to po celou dobu družského vztahu, posléze i manželství, když všichni žili ve společné domácnosti. Žalovaný vznesl námitku promlčení k uplatněnému nároku žalobkyně. Manželství účastníků bylo rozvedeno dne [datum] s právní mocí dne [datum], žaloba byla doručena sudu dne [datum]. V případě zhodnocení nemovitosti investicemi prováděnými na základě právního důvodu, který dopadl, dochází ke vzniku bezdůvodného obohacení až v okamžiku, kdy tento právní důvod odpadl. Za dostatečný právní důvod vynaložení investic na nemovitost z pohledu naplnění skutkové podstaty bezdůvodného obohacení vzniklého z právního důvodu, který odpadl, soudní praxe považuje i vzájemnou dohodu účastníků o společném bydlení a využívání nemovitosti k tomuto účelu. Ke vzniku bezdůvodného obohacení dochází v okamžiku, kdy účastníci zrušili společné soužití a společné užívání bytu. Z hlediska posouzení počátku běhu subjektivní dvouleté promlčecí lhůty u práv mezi manžely se b