§ 114 občanský zákoník – Promlčení práva nezačíná ani neběží…
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 114 občanského zákoníku stanoví, že promlčení práva nezačíná ani neběží mezi zákonnými zástupci a jimi zastoupenými nezletilými dětmi či jinými osobami, a také mezi manžely, s výjimkou úroků a opakujících se plnění. Práva mezi zákonnými zástupci a jejich nezletilými dětmi nebo jinými zastoupenými osobami, například právo na náhradu škody, se nepromlčují, dokud trvá tento vztah. (§ 114 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 114 odkazuje 32 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Práva mezi zákonnými zástupci a jejich nezletilými dětmi nebo jinými zastoupenými osobami, například právo na náhradu škody, se nepromlčují, dokud trvá tento vztah.
- Stejné pravidlo platí i pro práva mezi manžely, což znamená, že například právo na vrácení půjčky mezi manžely se nepromlčuje.
- Výjimku tvoří úroky a opakující se plnění (např. výživné), u kterých promlčení běží i v těchto vztazích.
- Promlčecí doba u těchto práv začne běžet až poté, co vztah zákonného zastoupení skončí (např. zletilostí dítěte) nebo po zániku manželství.
Na co si dát pozor
- Promlčení se týká pouze hlavního práva, nikoli úroků a opakujících se plnění, u kterých promlčecí doba běží standardně.
- Ustanovení se vztahuje na vztahy, kde je jedna strana zákonným zástupcem a druhá zastoupenou osobou, nebo na vztahy mezi manžely.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 114
Jak soudy aplikují § 114
… věcí, movitých věcí a akcií, resp. uložení povinnosti k jejich vydání, s tvrzením, že je oprávněnou dědičkou po své babičce J. K., zemřelé dne 16. 4. 1997, podle závěti ze dne 5.1.1997, jejíž existence byla zjištěna v září 2015. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 485 odst. 1, § 101 odst. 1, § 105 a § 114 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný v době smrti zůstavitelky (dále jen „obč. zák.“), a uzavřel, že bylo-li řízení o dědictví po J. K. skončeno usnesením o potvrzení nabytí veškerého majetku zůstavitelky jejímu synovi M. …
Odvolací soud poukázal na ustanovení § 114 obč. zák., podle kterého promlčecí doba mezi manželi (nejde-li o úroky a opětující plnění) neběží.
Ústavní soud dospěl k závěru, že „ustanovením § 114 občanského zákoníku z roku 1950 pozbyl zápis v pozemkové knize konstitutivní povahu i v případech přechodu vlastnictví výrokem soudu, úřadu nebo orgánu veřejné správy.