20 C 319/2020-28 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se podaným návrhem na vydání elektronického rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení částky 14 644,70 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], kterou se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku původní věřitelce vrátit a zaplatit jí poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč do [datum] Smlouva o úvěru byla žalovaným a původní věřitelkou uzavřena prostřednictvím webové stránky původní věřitelky [webová adresa], kde se žalovaný zaregistroval a poté požádal původní věřitelku o poskytnutí konkrétního úvěru. Původní věřitelka před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji mimo splátku a lustrací ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Původní věřitelka zaslala částku úvěru na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Žalovaný svým smluvním povinnostem nedostál, když jistinu úvěru ani poplatek za poskytnutí úvěru původní věřitelce neuhradil. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou zaslanou mu dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. I přes to, že došlo k částečnému zamítnutí žaloby, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť z listinných důkazů obsažených ve spise jednoznačně vyplývají všechny rozhodné skutečnosti. Zamítavý výrok je pouze důsledkem právního hodnocení těchto důkazů soudem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5270/2009). 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru č. [anonymizováno], souhlasu se zpracováním a nakládáním s osobními údaji pro Registr, výpisu z účtu původní věřitelky s platbou na účet žalovaného, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], na základě s žalovaným uzavřené smlouvy o úvěru č. B0015910807101668 ze dne [datum] zaslala téhož dne na účet žalovaného č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 7 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit původní věřitelce částku úvěru a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč do [datum]. Společně s uzavřením smlouvy žalovaný souhlasil se zpracováním a nakládáním s jeho osobními údaji v rozsahu a za účelem vymezenými v písemném souhlasu. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že na svou smluvní povinnost neuhradil ničeho. Vlastnické právo k pohledávce za žalovaným nabyla žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené s původní věřitelkou. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a zároveň byl žalovaný právním zástupcem žalobkyně vyzván k zaplacení žalované částky. 5. [právnická osoba], má soud za prokázané, že majitelem účtu č. [bankovní účet] byl ke dni [datum] žalovaný. 6. Na základě provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byl uzavřen závazkový vztah, kdy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit ve sjednané lhůtě splatnosti společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 644,70 Kč. Žalovaný však svým smluvním povinnostem nedostál, když peněžní prostředky včas a řádně nevrátil. Žalobkyně nabyla vlastnické právo k pohledávce za žalovaným ze smlouvy o úvěru smlouvou o postoupení pohledávek. K prokázání prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy původní věřitelkou neoznačila a nepředložila žalobkyně jediný důkaz, z něhož by vyplývalo, že provedla lustrace v databázích, které uváděla, případně že si zjišťovala měsíční příjmy a výdaje žalovaného. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>8. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.</i> <i>9. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>10. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>12. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 13. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným byla postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému oznámeno, a žalobkyně je tak aktivně legitimována nárokovat si svou pohledávku. 14. Při nedostatečném posouzení úvěruschopnosti úvěrovaného úvěrujícím přihlíží soud k neplatnosti takové smlouvy i bez návrhu, neboť porušením povinností dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. původní věřitelka narušila veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost (viz rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018 Nejvyššího soudu České republiky). 15. Jak výše uvedeno, žalobkyně neunesla břemeno důkazní co do prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalovaného původní věřitelkou před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Soud proto v souladu s § 588 o. z. shledal smlouvu o úvěru uzavřenou původní věřitelkou a žalovaným, na jejímž základě byla žalovanému původní věřitelkou poskytnuta částka 7 000 Kč, jako neplatnou. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Výši bezdůvodného obohacení představuje jistina úvěru ve výši 7 000 Kč, na níž žalovaný neuhradil ničeho, a o tuto částku se žalovaný tedy obohatil na úkor původní věřitelky. Aktivní legitimace žalobkyně ve věci této byla dostatečně prokázána. Soud proto žalobě vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy co do žalované částky jistiny i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z. z nesplacené jistiny ve výši 7 000 Kč od [datum] do zaplacení, přičemž výše úroku z prodlení je dána zákonnou sazbou stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb. K okamžiku prodlení žalovaného s úhradou částky 9 000 Kč soud dodává, že žalovanému byla lhůta splatnosti, tj. den, do kterého měl původní věřitelce poskytnuté peněžní prostředky vrátit, známa. 16. Co do žalované částky 7 644,70 Kč, představující poplatek za sjednání úvěru, včetně žalovaného zákonného úroku z prodlení z této částky, pak byla žaloba pro neplatnost smlouvy o úvěru zamítnuta (výrok II.), neboť neplatné ujednání nemohlo žalovaného zavázat. 17. Výrok III. rozsudku je dán ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci je téměř totožný, proto soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 18. Žalovaný je povinen zaplatit přiznanou částku včetně příslušenství ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).