15 C 255/2021-26 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 21. 6. 2018, [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalované v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy poté, co ověřil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná (Zákazník) se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 5 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,32 % ročně sjednanou v čl 1.4 Smlouvy, odměnou za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 10 000 Kč, celkem 60 týdenními splátkami po 750 Kč, počínaje 28. 6. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15. 8. 2019. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo následující den po dni splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni 15. 1. 2021 svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 15. 1. 2021. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši 2 200 Kč, dále neuhradila ničeho. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 42 800 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 17 800 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 6 963,25 Kč za období od 16. 8. 2019 do 15. 1. 2021, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení za ve výši 3 604,17 Kč za období od 16. 8. 2019 do 15. 1. 2021, úroků ve výši 19,32 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 21. 6. 2018, soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dne 21. 6. 2018 mezi společností [právnická osoba], a žalovanou jako Zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek s tím, že původní věřitel poskytuje Zákazníkovi úvěr v částce 25 000 Kč, a že Zákazník se zavazuje zaplatit původnímu věřiteli za tento úvěr poplatek, jenž je tvořen úrokem ve výši 5 000 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 10 000 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí 45 000 Kč. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně, v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po poslední činí 750 Kč, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výši uvedené částky úvěru. Dále se původní věřitel a Zákazník v článku 5.1 smluvních podmínek dohodli, že v případě prodlení Zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové částky, má původní věřitel právo na úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně zákonného úroku z prodlení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, podle které přešla pohledávka za žalovanou na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, poslaného dle podacího lístku dne 22. 2. 2021, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021, odeslané dle podacího lístku následujícího dne, soud zjistil, že žalovaná byla k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby řádně vyzvána s tím, že Zákazník uhradil na tento dluh pouze částku 2 200 Kč. 6. Přípisem zdejšího soudu ze dne 26. 8. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalované uvedeného v žádosti o úvěr, že její měsíční příjem ze zaměstnání činí 12 710 Kč, že žije ve spolubydlení a že nemá vyživovací povinnosti k žádné další osobě. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila Kartu zákazníka a Smlouvu o spotřebitelském úvěru (obojí již spisem), a dále Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020. 7. Ze shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: dne 21. 6. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 25 000 Kč, což žalovaná svým podpisem potvrdila. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 20 000 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 750 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná si svůj závazek řádně a včas neplnila, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatila pouze částku ve výši 2 200 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni a tuto skutečnost jí písemně oznámila. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Závazkový právní vztah uzavřely žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 11. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vr