15 C 261/2021-24 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Původní věřitel“), smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 13. 12. 2018, [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě Původní věřitel poskytl žalovanému v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy poté, co ověřil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný (Zákazník) se smlouvou zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky společně s úrokem ve výši 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a hotovostním inkasem splátek ve výši 5 200 Kč, celkem 60 týdenními splátkami po 390 Kč, počínaje 20. 12. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 2. 2020. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Původnímu věřiteli vzniklo následující den po dni splatnosti poslední sjednané splátky, tj. 6. 2. 2020, právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Původní věřitel postoupil s účinností ke dni 15. 1. 2021 svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku v celkové výši 5 650 Kč, dále neuhradil ničeho. Žalobce tak požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 19 750 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 0 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 850 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 899,95 Kč. Žalobkyně dále požadovala zaplacení kapitalizovaných zákonných úroků za období od 7. 2. 2019 do 15. 1. 2021 ve výši 2 355,25 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení za období od 7. 2. 2019 do 15. 1. 2021 ve výši 1 242,22 Kč, úroků ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou, ani na základě této výzvy žalovaný nereagoval a zůstal dlužný žalovanou částku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] z Karty zákazníka – žádosti o zápůjčku ze dne 13. 12. 2018, soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dne 13. 12. 2018 mezi společností [právnická osoba], a žalovaným jako Zákazníkem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Zákazník si zvolil hotovostní režim splátek s tím, že původní věřitel poskytuje Zákazníkovi úvěr v částce 13 000 Kč, a že Zákazník se zavazuje zaplatit původnímu věřiteli za tento úvěr poplatek v částce 10 400 Kč, jenž je tvořen úrokem ve výši 2 600 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 2 600 Kč a hotovostním režimem splátek ve výši 5 200 Kč, a že celková dlužná částka, kterou je Zákazník na základě této smlouvy povinen zaplatit činí 23 400 Kč. Zákazník se zavázal splatit celkovou dlužnou částku v hotovosti, a to v 60 týdenních splátkách, přičemž výše každé týdenní splátky od první po poslední činí 390 Kč, a že Zákazník podpisem této smlouvy potvrzuje, že při uzavření smlouvy v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výši uvedené částky úvěru. Dále se původní věřitel a Zákazník v článku 5.1 smluvních podmínek dohodli, že v případě prodlení Zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové částky, má původní věřitel právo na úhradu celé dosud nesplacené jistiny včetně zákonného úroku z prodlení. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 15. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2021, poslaného dle podacího lístku dne 22. 2. 2021, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 5. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021, odeslané dle podacího lístku následujícího dne, soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby řádně vyzván s tím, že Zákazník uhradil na tento dluh částku 22 581,49 Kč. 6. Přípisem zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, doplnila tak, že vycházela z prohlášení žalovaného uvedeného v žádosti o úvěr, že jeho měsíční příjem ze zaměstnání činí 11 812 Kč. Žalobkyně na podporu svých tvrzení předložila Kartu zákazníka a Smlouvu o spotřebitelském úvěru (obojí již spisem) a dále Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 5 Co 231/2020-97 ze dne 31. 7. 2020. 7. Ze shora provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav: dne 13. 12. 2018 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v částce 13 000 Kč, což žalovaný svým podpisem potvrdil. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 10 400 Kč, a to pravidelnými měsíčními splátkami po 390 Kč. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný si svůj závazek řádně a včas neplnil, jelikož na úhradu svého dluhu zaplatil pouze částku ve výši 5 650 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávku za žalovaným na žalobkyni a tuto skutečnost mu písemně oznámila. Žalovaný na úhradu zbylé části jeho dluhu nezaplatil ničeho ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzván. 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 11. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě s