15 C 264/2021-18 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 440,40 Kč spolu s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru, kterou uzavřela s žalovaným právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] x [právnická osoba] [IČO] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webových stránek právní předchůdkyně žalobkyně [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů a poté zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétní půjčky. Právní předchůdkyně žalobkyně po prověření úvěruschopnosti žalovaného zaslala žalovanému návrh smlouvy o úvěru. Odesláním žádosti o úvěr žalovaný potvrdil, že se seznámil s obchodními podmínkami právní předchůdkyně žalobkyně. K uzavření smlouvy o úvěr došlo dne 27. 12. 2017. Na jejím základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] částku 10 000 Kč a žalovaný se jí zavázal vrátit poskytnutou částku a zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 921,40 Kč, a to nejpozději do 25. 2. 2018. Žalovaný poskytnutý úvěr nezaplatil řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 na žalobkyni. Žalovaný svůj dluh nesplnil ani poté, co k tomu byl právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění před podáním žaloby, odeslané dne 2. 2. 2021, vyzván. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno], z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, z formulářů pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a z všeobecných obchodních podmínek pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem [anonymizováno] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]) soud zjistil, že smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena dne 27. 12. 2017 mezi společností [právnická osoba] jako Zapůjčitelem a žalovaným jako Klientem. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy. Klient byl ve smlouvě identifikován rodným číslem, trvalou adresou, telefonním číslem a emailovou adresou. Soud dále zjistil, že Zapůjčitel se zavázal poskytnout Klientovi spotřebitelský úvěr v částce 10 000 Kč převodem na bankovní účet č. [bankovní účet] s rodným číslem jako variabilním symbolem, a že Klient se zavázal tento úvěr vrátit spolu s jednorázovým poplatkem ve výši 2 921,40 Kč a úrokem ve výši 0 %, a že celková dlužná částka, kterou je Úvěrovaný na základě této smlouvy povinen zaplatit činí 12 921,40 Kč. Úvěrovaný se zavázal splatit celkovou dlužnou částku bezhotovostním bankovním převodem, a to jednorázovou splátkou ve výši 12 921,40 Kč, splatnou nejpozději do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru. Soud dále zjistil, že Klient zažádal o odložení splatnosti zápůjčky a Zapůjčitel 25. 1. 2018 prodloužil splatnost úvěru o dalších 30 dní, za což se Klient zavázal zaplatit jednorázový poplatek ve výši 3 519 Kč. Klient se pro případ prodlení se splacením úvěru dále zavázal zaplatit Zapůjčiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a úrok z prodlení z hodnoty nesplacené částky ve výši stanovené příslušným právním předpisem. 5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet č. [bankovní účet] byla pod variabilním symbolem [číslo] tj. pod rodným číslem žalovaného, odeslaná částka ve výši 10 000 Kč dne 27. 12. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že smlouva o postoupení pohledávek byla uzavřena dne 1. 1. 2021 mezi společností [právnická osoba] jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, podle které přešla pohledávka za žalovaným na žalobkyni. Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, odeslaného dle podacího lístku téhož dne, má soud za prokázané, že postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 7. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 2. 2. 2021, odeslané dle podacího lístku téhož dne, soud zjistil, že žalovaná byl k úhradě jeho dluhu před podáním žaloby řádně vyzván. 8. Z listinných důkazů předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 9. Žalovaný požádal dne 27. 12. 2017 právní předchůdkyni žalobkyně, společnost [právnická osoba], o zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou právní předchůdkyně žalobkyně schválila téhož dne. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč převodem na jeho bankovní účet dne 27. 12. 2017 pod variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 2 921,40 Kč a 3 519 Kč do 25. 2. 2018. Žalovaný poskytnutou zápůjčku nezaplatil řádně a včas, dlužná částka činí 13 440,4 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 2. 2. 2021. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 2. 2021, odeslaným dle podacího lístku téhož dne. Žalovaný však na výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil. 10. Přípisem zdejšího soudu ze dne 2. 9. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně v uvedené lhůtě svá tvrzení ničím nedoložila. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Závazkový právní vztah uzavřeli žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), přičemž dle § 2395 uvedeného zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Vzhledem k tomu, že ke sjednání poskytnutí úvěru došlo po 1. 1. 2014, je nutno v souladu s § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „o. z.“, na právní posouzení věci použít úpravu tohoto zákona a dále zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, v platném znění, dále jen„ ZoSÚ“, neboť právní jednání uskutečněné mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je zjevně vztahem mezi podnikatelem a spotřebitelem ve smyslu § 1 až 3 uvedeného zákona a § 420 a § 1810 a násl. o. z. 14. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 15. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 20. Podle § 1968 o. z. dlužník který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník ne