15 C 274/2021-20 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 6. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky uvedené v záhlaví rozsudku z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 20. 2. 2017 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (s účinností ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]), na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 900 Kč, celkem tedy 16 900 Kč, a to 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byl Předpis splátek. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni splatnosti poslední splátky, tj. 20. 3. 2018, uhradila pouze osm splátek v celkové výši 10 700 Kč. V důsledku prodlení vznikla žalované povinnost uhradit právní předchůdkyni žalobkyně též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení a zákonný úrok z prodlení. Právní předchůdkyni žalobkyně vzniklo právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky. Původní věřitel postoupil svou pohledávku ve výši 14 975,77 Kč za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020, s účinností k témuž dni, na žalobkyni. Žalovaná od postoupení pohledávky ke dni podání žaloby neuhradila ničeho. Žalobkyně tak požaduje po žalované zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 422,18 Kč, nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 434 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 6 200 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2021, ani na základě této výzvy žalovaná nereagovala a zůstala dlužna žalovanou částku. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, proti žalobě proto ničeho nenamítala. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění, z nichž dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: 4. Z žádosti o poskytnutí úvěru, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o úvěru [číslo] předpisu splátek ke smlouvě o úvěru 13 M soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela dne 20. 2. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 10 000 Kč a žalované vznikla povinnost vrátit poskytnutou částku spolu s náklady úvěru ve výši 7 300 Kč v 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč, splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Náklady úvěru sestávaly z úroku ve výši 28 % ročně z jistiny, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2 200 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 900 Kč. Dle bodu III. 3. smlouvy byly náklady úvěru splatné v prvních pěti splátkách a částečně ve splátce šesté. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek sjednali účastníci v bodu V. 4. smlouvy smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, maximálně do výše součinu čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Podpisem smlouvy žalovaná stvrdila, že peněžní prostředky převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy. V případě prodlení dlužníka s úhradou kterékoli splátky řádně a včas bylo v bodu V. 2. sjednáno právo věřitele prohlásit celý úvěr za splatný. Z předpisu splátek pro smlouvu má soud za prokázané, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že se seznámila se složením jednotlivých splátek. 5. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 sepsaného notářkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v [obec] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jakožto prodávající a společnost [právnická osoba], jakožto kupující uzavřeli smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů, a to v rozsahu definovaném v čl. III odst. 3.2. Smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek – struktura dat pak soud zjistil, že dne 21. 12. 2020 byla uzavřena smlouva mezi společností [právnická osoba], jakožto Postupitelem a žalobkyní jako Postupníkem, smlouva o postoupení pohledávek, podle které přešla pohledávka ve výši 14 975,77 Kč za žalovanou na žalobkyni. Žalované to bylo oznámeno dopisem ze dne 19. 1. 2021 Ta je tak ve věci aktivně věcně legitimována. 6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 2. 6. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla řádně vyzvána k úhradě jejího dluhu před podáním žaloby. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla žalované odeslána dne 14. 6. 2021. 7. Přípisem zdejšího soudu ze dne 16. 9. 2021 byla žalobkyně vyzvána, aby do 10 dní od doručení přípisu prokázala, zda a jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované. Žalobkyně v uvedené lhůtě doplnila žalobu tak, že nedisponuje důkazy o tom, že splnila svou zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a proto podáním ze dne 23. 9. 2021 vzala žalobkyně svoji žalobu, pokud jde o částku 5 000 Kč představující smluvní pokutu, zpět. Soud postupoval v souladu s § 96 odst. 2 věty prvé o. s. ř., podle které, je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Vzhledem k tomu, že byl návrh vzat částečně zpět ještě před prvním jednáním ve věci, soud dle § 96 odst. 4 o. s. ř. nezjišťoval stanovisko žalované. Žalobkyně proto požadovala po částečném zpětvzetí žaloby zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 6 200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 1 422,18 Kč, nákladů vynaložených na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 434 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% z částky 6 200 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení. 8. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: dne 20. 2. 2017 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky v částce 10 000 Kč, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Žalovaná měla tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 300 Kč, a to pravidelnými 13 měsíčními splátkami po 1 300 Kč. Pro případ prodlení žalované s úhradou splátek bylo mezi stranami smlouvy dohodnuto právo právní předchůdkyně žalobkyně na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. Sjednané splátky žalovaná včas a řádně nehradila, když uhradila pouze 10 700 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně po vzniku práva na zaplacení zbývající části dluhu převedla pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná na úhradu zbylé části jejího dluhu nezaplatila ničeho ani poté, co k tomu byla právním zástupcem žalobkyně ve výzvě k plnění vyzvána. 9. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 10. Věc byla soudem posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“, přičemž podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a prá