16 C 288/2021-25 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k soudu dne 14. 7. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 66 750,11 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. V žalobě tvrdí následující: Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 14. 10. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 62 656 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč (tzv. Komfort čerpání) splatných vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný sjednané splátky včas a řádně nehradil. Žalobkyni vzniklo vůči žalovanému právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z každé částky, s níž se žalovaný ocitl v prodlení delším 30 dnů, tedy na smluvní pokutu v celkové výši 558,50 Kč. V důsledku nesplácení úvěru odstoupila žalobkyně po marné výzvě žalovanému k úhradě dne 25. 5. 2021 od úvěrové smlouvy, odstoupení se stalo účinným dne 30. 6. 2021 a k tomuto dni se stal splatným rovněž celý dluh žalovaného. Dlužná částka ve výši 66 750,11 Kč představuje podle žalobkyně nesplacenou jistinu úvěru ve výši 59 044,24 Kč, nesplacený úrok z úvěru ve výši 5 559,02 Kč, pojistné 988,35 Kč, náklady za vymáhací proces 600 Kč a nesplacenou smluvní pokutu ve výši 558,50 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní dne 1. 7. 2021 písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného na základě údajů získaných od žalovaného - žalovaný uvedl, že pracuje u [právnická osoba] družstvo [obec] jako pracovník v zemědělství, lesnictví a rybářství, má měsíční příjem 25 000 Kč, je nájemník a má náklady na bydlení 5 000 Kč a splátky úvěrů ve výši 5 000 Kč. Žalovaným deklarovaný příjem žalobkyně ověřila proti tabulce předpokládaných příjmů a nebyla zjištěna nekonzistence. Žalobkyně dále učinila dotaz na databázi [příjmení], kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena vhozením do domovní schránky na adrese trvalého pobytu. 3. K výzvě soudu, nechť uvede, zda souhlasí s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání, se žalovaný nevyjádřil, proto má soud za to, že nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně s uvedeným postupem vyjádřila souhlas již v žalobě. Soud dospěl k závěru, že věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, proto postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Žalobkyně uzavřela se žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 14. 10. 2020 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo]. Nedílnou součástí návrhu a smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb a produktové podmínky pro spotřebitelské úvěry. Žalovanému byl poskytnut revolvingový úvěr s aktuálním úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč a s maximálním úvěrovým rámcem ve výši 500 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však 500 Kč, a to včetně úroků ve výši 22,68 % ročně do 17. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po prvním čerpání úvěru. Pro případ, že nebude poskytnutý úvěr splácen řádně a včas, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení a případné náklady na vymáhací proces ve výši 600 Kč a další poplatky spojené s upomínáním. (Prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo]). 6. V bodu [číslo], [číslo] a [číslo] všeobecných obchodních podmínek je uvedeno, že žalobkyně může jakoukoliv smlouvu ukončit odstoupením v případě podstatného porušení povinností žalovanou podle smlouvy nebo právních předpisů (všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb). 7. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjišťovala od žalovaného údaje o úvěruschopnosti – žalovaný uvedl, že pracuje u [právnická osoba] družstvo [obec] jako pracovník v zemědělství, lesnictví a rybářství, má měsíční příjem 25 000 Kč, je nájemník, má náklady na bydlení 5 000 Kč a finanční závazky ve výši 5 000 Kč. Žalobkyně dále učinila dotaz na databázi [příjmení], kde žalovaný nebyl veden jako osoba se závazky po splatnosti (prokázáno smlouvou o revolvingovém úvěru). 8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho dluhu dopisem ze dne 19. 4. 2021 s tím, že pokud nebude dluh uhrazen ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy, odstoupí žalobkyně od smlouvy o úvěru, čímž dojde k zesplatnění úvěru (výzva ze dne 19. 4. 2021). 9. Vzhledem k tomu, že žalovaný na zaslanou výzvu nereagoval, zaslala žalobkyně dne 25. 5. 2021 dopis o odstoupení od úvěrové smlouvy a o zesplatnění úvěru ke dni 30. 6. 2021. Žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 66 750,11 Kč představující jistinu ve výši 59 044,24 Kč, úroky ve výši 5 559,02 Kč, pojistné 988,35 Kč, náklady na vymáhání 600 Kč a smluvní pokutu za prodlení ve výši 558,50 Kč (odstoupení od smlouvy). 10. Žalovaný vyčerpal celkem částku 61 386 Kč Celkem žalovaný uhradil dne 21 12. 2020 částku 5 000 Kč (prokázáno přehledem splátek ke dni 18. 5. 2021). 11. K zaplacení dlužné částky ve výši 66 750,11 Kč byl žalovaný ještě vyzván dopisem žalobkyně ze dne 1. 7. 2021. Žalovaný však poté ničeho neuhradil (výzva k zaplacení dluhu ze dne 1. 7. 2021). 12. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným na základě jeho žádosti ze dne 14. 10. 2020 smlouvu o úvěru, v souladu s níž žalovaný čerpal finanční prostředky v rozsahu poskytnutého úvěrového rámce. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného údaje o jeho příjmech a výdajích; žalobkyně v řízení netvrdila, že by tyto údaje ověřovala, nebo že by žalovaný tyto údaje doložil doklady (žalobkyně pouze tvrdila, že údaje od žalovaného porovnala s tabulkou předpokládaných výdajů na bydlení a s tabulkou předpokládaných příjmů). 13. Soud věc posoudil zejména podle následujících ustanovení právních předpisů: 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 16. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „zákon [číslo]“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 zákona [číslo] poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 ods.t 1 zákona [číslo] poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 20. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.). Soud se však zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona [číslo]). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední