16 C 373/2020-32 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení částky 144 126,81 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí následující: Žalobkyně se žalovaným dne 11. 8. 2012 uzavřela rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalovanému žalobkyní aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 23. 5. 2018 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o úvěr ve výši 240 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně a podmínky pro používání úvěru žalobkyně. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru, byl mu úvěr č. [anonymizováno] schválen a dne 24. 5. 2018 vyplacen žalobkyní na běžný účet. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 10 717 Kč se splatností vždy ke 13. dni v měsíci počínaje dnem 13. 6. 2018 a konče dnem 13. 5. 2020. Součástí každé splátky byla též úhrada úroku z úvěru ve výši 6,9 % ročně. Dne 29. 10. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovaným dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, na základě kterého byla provedena změna výše pravidelné splátky na 2 721 Kč (tím byla prodloužena doba splácení). První splátka s touto změnou proběhla dne 13. 11. 2018. Žalovaný řádně uhradil splátky splatné v období od 13. 6. 2018 do 13. 6. 2020, počínaje splátkou ke dni 13. 7. 2020 nebyly splátky ze strany žalovaného řádně hrazeny. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností ze strany žalovaného žalobkyně úvěr ke dni 13. 7. 2020 zesplatnila. Ke dni zesplatnění činila dlužná jistina 158 194,81 Kč a nesplacený úrok z úvěru 897,16 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil dne 29. 7. 2020 částku 14 068 Kč, kterou žalobkyně započetla na úhradu jistiny splátky ze dne 13. 7. 2020. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 7. 2020. Poté již žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu jistiny ve výši 144 126,81 Kč a úrok z úvěru. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění, dále jen„ o. s. ř.“ soud k projednání věci samé nenařídil jednání. Souhlas žalovaného s tímto postupem soud předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř., když žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil. 4. Soud provedl důkazy listinami, které předložila žalobkyně k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o. s. ř.). V řízení byl prokázán následující skutkový stav: Účastníci řízení uzavřeli dne 11. 8. 2012 rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně (prokázáno rámcovou smlouvou). Na základě rámcové smlouvy uzavřeli účastníci řízení dne 23. 5. 2018 úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno]. Úvěrovou smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 240 000 Kč a žalovaný se jej zavázal splatit ve splátkách po 10 717 Kč se splatností každého 13. dne kalendářního měsíce počínaje dnem 13. 6. 2018. Součástí každé splátky měla být podle smlouvy i úhrada úroku ve výši 6,9 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny obchodní podmínky a podmínky pro používání úvěru (prokázáno formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a dodatkem [číslo] – smlouvou o úvěru č. [anonymizováno]). Žalobkyně dne 24. 5. 2018 převedla na účet žalovaného částku 240 000 Kč (prokázáno výpisem z běžného účtu žalovaného). Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě byla dne 29. 10. 2018 provedena změna výše měsíční splátky na částku 2 721 Kč. První splátka s touto změnou měla proběhnout dne 13. 11. 2018 (prokázáno dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě). Žalovaný do splátky splatné dne 13. 6. 2020 hradil splátky řádně a včas, na splátku splatnou 13. 7. 2020 uhradil 0,04 Kč, poté již žalovaný neuhradil ničeho (prokázáno přehledem plateb). Žalobkyně proto ke dni 13. 7. 2020 úvěr zesplatnila dle podmínek pro používání úvěru, jejich bodu Několik bodů k ukončení smlouvy, odst. 3 (obchodní podmínky), a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 159 091,97 Kč, která byla v částce 158 194,81 Kč dlužnou jistinou a v částce 897,16 Kč dlužným úrokem z úvěru (výzva k zaplacení dluhu ze dne 13. 7. 2020 a poštovním podacím archem ze dne 14. 7. 2020). Po zesplatnění úvěru žalovaný uhradil dne 29. 7. 2020 částku 14 068 Kč. Žalovaný zbylou část dlužné částky neuhradil (žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by hradil více). Žalobkyně prověřovala před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr; žalovaný předložil žalobkyni daňové přiznání, kterým prokázal výši svých příjmů za předcházející období; žalovaný od 11. 8. 2012 využíval běžný účet vedený u žalobkyně, tudíž žalobkyně příjmy a výdaje ověřovala z účtu žalovaného; žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti přihlédla rovněž ke skutečnosti, že žalovaný řádně splácel dříve poskytnuté úvěry, které byly dne 24. 5. 2018, tedy ihned po načerpání úvěru, doplaceny. (Prokázáno úvěrovou zprávou z brki, přiznáním k dani z příjmů, rámcovou smlouvou o vedení běžného účtu.) 5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 23. 5. 2018 úvěrovou smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 240 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni úrok z úvěru ve výši 6,9 % ročně ve sjednaných měsíčních splátkách. Žalobkyně převedla na účet žalovaného peněžní prostředky ve výši 240 000 Kč. Žalovaný sjednané měsíční splátky včas a řádně nehradil a ocitl se s jejich splácením v prodlení. Žalobkyně úvěr zesplatnila. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 9. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395, § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru), žalobkyně poskytla žalovanému v souladu se smlouvou úvěr, žalovaný však úvěr a smluvně sjednané úroky včas a řádně nehradil. Neuhrazená jistina činí 144 126,81 Kč, kromě ní přiznal soud žalobkyni rovněž smluvní úroky z úvěru ve sjednané výši. 11. Žalobkyni dále náleží s ohledem na prodlení žalovaného s peněžitým plněním také úroky z prodlení podle § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení požaduje až od data 1. 11. 2020. 12. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 13. Ve věci zcela úspěšné žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení (§ 142 odst 1 o. s. ř.), které sestávají z žalobkyní zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 766 Kč podle položky 2 písm. c) sazebníku soudních poplatků. 14. Lhůta k plnění je stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.