19 C 166/2021-49 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující je žalovaný vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v domě [adresa] v [obec], [anonymizováno] ulici. Mezi žalovaným jako členem společenství vlastníků jednotek a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zajištění správy společných částí domu. V čl. 3 smlouvy se žalovaný zavázal vždy k 15. dni měsíce hradit zálohu na náklady spojené se správou domu. Žalobkyně uvedla, že žalovaný dluží na uvedených platbách úhradu na měsíc únor–květen 2021, vždy ve výši 4 020 Kč, tj. 16 080 Kč. Dále dluží nedoplatek za vyúčtování zálohových plateb za rok 2020 ve výši 16 056 Kč. Za zaslané upomínky dluží 150 a 200 Kč. Žalovaný se k věci samé nevyjádřil. Soud ve věci vydal platební rozkaz, který se žalovanému nezdařilo doručit. Poté soud zaslal žalovanému vzor 73 o.s.ř. a 69 o.s.ř., tedy výzvu k vyjádření ke skutkovému stavu věci dle § 114a o.s.ř. a výzvu k vyjádření dle 115a o.s.ř. k otázce postupu soudu, a to možnosti rozhodnutí bez nařízení jednání. Soud k této výzvě připojil, že v případě absence reakce žalovaného dle § 101 odst. 4 o.s.ř. bude toto pokládat za souhlas s rozhodnutím bez nařízení jednání. Uvedené výzvy byly doručeny žalovanému do jeho datové schránky (doručeno do vlastních rukou dne 23. 8. 2021). Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud vyhlásil rozsudku bez jednání na 20. 10. 2021 7:56 hodin. Dle protokolu bylo vyhlášení rozsudku zahájeno v 7:56 a protokol byl ukončen v 8:00 hod. Žalovaný dne 19. 10. 2021 ve 23:58 hod a pak ještě několikrát, naposledy 20. 10. 2021 7:53 hod odeslal do datové schránky soud podání, jímž namítal místní nepříslušnost soudu (bez odůvodnění) a dále uvedl a doložil, že je v pracovní neschopnosti a nemůže se jednání 20. 10. 2021 v 8 hodin zúčastnit. Soud na toto podání nemohl z časových důvodů reagovat, neboť se s ním soudkyně seznámila až po vynesení rozsudku (vynesen mezi 7:56 a 8 hod dne 20. 10. 2021). Toto však nelze přičítat k tíži soud. Pracovní doba soudu je od 7 hodin. Soud potřebuje přiměřený čas na zpracování přijatých podání. Účastník nemůže oprávněně spoléhat, že soudci se ani ne hodinu po zahájení pracovní doby dostane datová zpráva odeslaná v nočních hodinách téhož dne. Soud připomíná, že vyhlášení rozsudku proběhlo cca hodinu po zahájení pracovní doby soudu. Žalovaný měl přitom dostatek času reagovat na postup soudu, když byl o něm s dostatečným předstihem informován do datové schránky 19. 8. 2021 a žalovaný se do datové schránky přihlásil dne 23. 8. 2021, tedy byla doručena do vlastních rukou žalovaného. Formálně vzato žalovaný doručil námitku místní nepříslušnosti soudu před vynesením rozsudku a s prvním úkonem, který mu v řízení přísluší, učinil tak však způsobem, který neumožnil soudu na toto reagovat před vynesením rozsudku. Takové uplatnění práva nemůže soud považovat za řádné a včasné. Soud s ohledem na uvedené k námitce místní nepříslušnosti jako opožděné nepřihlížel. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že u žalovaného je v centrální evidenci obyvatel ke dni podání žaloby evidováno bydliště na adrese [adresa žalovaného], ke změně bydliště došlo až po podání žaloby. Soudu nebyly sděleny žádné skutečnosti, z nichž by vyplynula místní nepříslušnost soudu ke dni podání žaloby, ani žalovaný je ve své námitce neuvádí. Pokud jde o sdělení o pracovní neschopnosti, jako důvodu nemožnosti účastnit se vyhlášení rozsudku i k tomuto soud ze shodných časových důvodů nepřihlíží, nadto soud účast žalovaného na vyhlášení jednání nepožadoval, tudíž i z tohoto důvodu je jeho pracovní neschopnost irelevantní. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se se v domě [adresa] v [obec], [anonymizováno] ulici, zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], vedeno u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mladá Boleslav. Mezi žalovaným, jako členem společenství vlastníků jednotek a žalobkyní byla uzavřena smlouva o zajištění správy společných částí domu (l. č. 140 spisu). Z článku 3 bod 5 této smlouvy soud zjistil, že se žalovaný byl povinen hradit zálohy na úhradu služeb spolu se zálohami k úhradě nákladů na správu domu dle čl. 2 odst. 4, to vše do 15. dne příslušného měsíce. Z vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytnutá s užíváním objektu (l. č. 6 spisu) soud zjistil, že žalovaný měl za rok 2020 nedoplatek 16 056 Kč, tento byl dle výzvy ve vyúčtování povinen uhradit do 30 dní od vyhotovení vyúčtování. Z upomínky - úhrad plateb ze dne 16. 4. 2021 (l. č. 5 spisu) soud zjistil, že žalobkyně upomenula žalovaného o úhradu zálohy za služby za měsíc únor 2021 a březen 2021 vždy ve výši 4020 Kč, tj. 8 040 Kč s tím, že za upomínku byla rovněž účtována částka 150 Kč. Vyúčtování za rok 2020 spolu s upomínkou dluhů k 31. 3. 2021 (měsíční platby za únor a březen 2021 l. č. 5) a předpisem úhrad záloh na rok 2021 (l. č. 9) bylo dodán do datové schránky žalovaného (l. č. 7 spisu) 20. 4. 2021 a doručeno žalovanému (přihlásil se do schránky) dne 29. 4. 2021. Dále žalobkyně datovou zprávou dne 11. 5. 2021 (l. č. 3, 4 spisu) upomenula žalovaného znovu o úhradu záloh za měsíce únor a březen 2021 a navíc za měsíc duben 2021, celkem 12 260 Kč, za upomenutí v upomínce účtovala 200 Kč. I po podání žaloby byl žalovaný znova upomenut žalobkyní o úhradu dluhů, včetně dluhu na zálohách za měsíc květen 2021 4 020 Kč, dne 4. 8. 2021 (l. č. 27, 28 doklad o doručení). V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná pohledávka ke dni rozhodnutí soudu byť jen částečně zanikla. Povinnost žalovaného (stejně jako ostatních vlastníků jednotek v domě) platit žalobkyni (správci) nejen tyto zálohy za služby čerpané s užíváním jednotky, nýbrž i příspěvky na správu domu a pozemku, vyplývá z ustanovení § 1180 odst. 1 a § 1181 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. a je promítnuto i do smlouvy o zajištění správy domu, kterou uzavřelo SVJ (zastupující všechny vlastníky bytových jednotek v domě [adresa] [anonymizováno] ulici v [obec] s žalobkyní) s žalobkyní. Mezi žalobkyní a jednotlivými vlastníky jednotek (tedy i žalovaným) tak vznikl závazkový vztah. Podle tohoto vztahu měl žalovaný povinnost plnit zálohy na služby spojené s užíváním bytu v předepsané výši měsíčně do 15 dne a žalobkyně zajisti tyto služby a vyúčtovat zálohy za ně. Žalobkyně je v tomto sporu aktivně legitimovaná. Žalovaný svou povinnost porušil neuhrazením záloha a doplatku vyúčtování jak je uvedeno v žalobě. Soud dospěl k závěru, že žalobní nárok je odůvodněn prokázaným skutkovým stavem. Podle §1970 z. č. 89/2012 Sb. má věřitel právo na úroky z prodlení s plněním peněžitého dluhu, a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu. V daném případě by to bylo u měsíčních záloh od 16. dne daného měsíce. Úrok z prodlení u nedoplatku z vyúčtování za rok 2020 byl požadován a přiznán od 19. 5. 2021, když v řízení bylo prokázáno, že vyúčtování bylo žalovanému doručeno nejpozději 29. 4. 2021. Pokud jde o náklad upomínání 150 a 200 Kč za dvě upomínky soud toto posoudil jako oprávněné v souladu s §1971 zákona č. 89/2012 Sb., podle kterého má věřitel právo na náhradu škody vzniklé nesplněním peněžitého dluhu jen tehdy, není-li kryta úroky z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 220 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 620 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč, představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.