19 C 34/2020-44 — Okresní soud v Mladé Boleslavi

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] ve znění jeho doplnění ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 2. Soud uvádí, že správně měla být žaloba označena jako na zaplacení [částka] s příslušenstvím, neboť i kapitalizovaný úrok [částka] stále zůstává příslušenstvím pohledávky. Podle § 513 příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Právní zástupkyně žalobkyně při jednání potvrdila, že poplatek z úvěru byl úrokem z úvěru. Z tohoto důvodu žaloba spadá do kategorie tzv. bagatelních žalob a není vůči rozhodnutí o ní přípustné odvolání. Podle § 202 odst. 2 o.s.ř. platí:„ Odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující [částka], k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání. 3. Žalované částky se domáhala z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], ICO: [číslo] a žalovaným. Na základě citované smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši [částka], který žalovaný čerpal a zavázal se jej vrátit původní úvěrující společnosti spolu s dohodnutým poplatkem včetně úroku z úvěru [částka]. Žalovaný svému peněžitému závazku z úvěrové smlouvy nedostál, se zaplacením úvěru se dostal do prodlení, byť o zaplacení vzniklého dluhu byl opakovaně urgován. Podle čl. VIII. 1. smlouvy vznikla žalovanému povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru [částka], úroku z úvěru v kapitalizované výši [částka], úhrady za upomínky (písemné upomínky 3 x [částka]) a smluvní pokuty [částka] (tj. 0,1 % denně z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]). Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyni písemně vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum]. 4. Žalovaný před soudem uznal přijetí částky [částka] jako jistiny úvěru od žalobkyň. 5. Soud v prvé řadě hodnotil důkazy k tvrzením o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného. V případě nesplnění této zákonné povinnosti by úvěrová smlouva nebyla uzavřena platně, tedy by soud již dále nemusel zkoumat její další obsah a poskytnuté plnění žalobkyni by bylo nutno posoudit jako bezdůvodným obohacením žalovaného. 6. K tvrzení o řádném posouzení úvěruschopnosti žalobkyně předložila výpis z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období [datum] - [datum]. 7. Z výpisu z běžného účtu soud zjistil, že žalovanému byly účtovány čtyři poplatky za upomínku k úhradě splatných splátek úvěrů (dle variabilních symbolů jde o čtyři různé úvěry). Žalovaný potvrdil, že šlo o úvěry od [jméno] [příjmení] [příjmení]. Dále jsou v závěru výpisu rekapitulovány veškeré úvěry od banky, která účet vede [jméno] [příjmení] [příjmení] je jich celkem 10, doba po kterou budou ještě spláceny je do 16 měsíců a nejdelší má splatnost do 107 měsíců, přičemž výše nehrazené jistiny těchto úvěrů ke dni [datum] je [částka], k tomu byl, však ještě žalovaný povinen hradit úroky z úvěru které se pohybovali od 12,6% do 17,9%. Z výpisu dále vyplývá (žalovaný to potvrdil), že byl splácen další úvěr u [anonymizována dvě slova]. ÚČTY [částka], dále byl splácen úvěr u české spořitelny splátkou [částka] na účet [číslo] na úvěry od [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo v daném zúčtovacím období uhrazeno [částka] (soud nezná výši splátek a zda tak byly uhrazeny v tomto měsíci řádně. Tedy z výpisu je zřejmé, že žalovaný hradil v daném období jen na splátkách úvěrů částku [částka]. K tomu žalovaná uvedl, že měl výdaje na domácnost dle svého tvrzení [částka]. Další výdaj byl mobilní telefon, hradil dlouhodobý pronájem chalupy [částka] a [částka] za elektřinu měsíčně, dále měl povinnost od zaměstnavatele hradit pojištění [částka] (položky z [datum] ve výpise z účtu). 8. K příjmům žalovaného bylo z výpisu zjištěné, že jeho příjem od zaměstnavatele [právnická osoba] [anonymizováno] byl ve výši [částka]. Další částka uvedená ve výpise [částka] od [právnická osoba] byla příjmem bratra žalovaného. 9. Dále byl žalobkyni předložen dokument nazvaný [anonymizováno] online. Z něho však nemůže soud učinit závěr, že informace tam uvedené měla žalobkyně k dispozici a brala je při poskytnutí úvěru v úvahu ke dni poskytnutí úvěru. Dokument je datován [datum], a z položky 34 je zřejmé, že byl pořízen k posouzení žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum], která byla zamítnuta. Údaje v dokumentu uvedené proto neodpovídají stavu v době poskytnutí úvěru, dle stavu ke dni [datum], např. položka 6 počet úvěrů vádí 0 přitom z výpisu z účtu žalovaného i jeho tvrzení vyplývá, že měl minimálně 12 úvěrů (10 [jméno], 1 [ulice] spořitelna, jedné [anonymizováno] těch. účty). Navíc i o jejich přesnosti by bylo možno pochybovat, v dokumentu není uvedeno správné datum narození žalovaného ani rodné číslo. Z uvedeného dokumentu tedy nemůže soud činit žádný relevantní závěr k otázce, zda a jak žalobkyně hodnotila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. 10. Žalovaný sám ke způsobu, jakým byla zkoumána jeho úvěruschopnost, uvedl, že vyplnil formulář ohledně svých příjmů a výdajů, žalobci sdělil i výši svých úvěrů. V době žádosti o úvěr u žalobkyně již měl některé úvěry k refinancování předchozích, s kterými byl v prodlení na to, zda splácí úvěry řádně, se ho žalobkyně neptala. O úvěr žádal i u [jméno] a ještě asi u 2-3 jiných poskytovatelů, kteří na základě stejný údajů poskytnutých žalovaným včetně výpisu z účtu poskytnout úvěr odmítli. K důvodu, proč si bral další úvěr, uvedl, že byl ve skluzu se splácením předchozích úvěrů, to asi [částka], a úhradou nájemného, hrozilo ukončení nájmu bytu. 11. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uvedl své výdaje ve výši [částka]. Žalovaný to rozporoval, tvrdil, [částka] domácnost, [částka] úvěry. Kdyby však žalobkyně pečlivě zkoumala výpis z běžného, účtu, zjistila by, že tento údaj nemůže odpovídat realitě a je značně podhodnocen. Jak uvedeno shora jen na úhradách úvěrů, které jsou z výpisu lehce seznatelné, hradil žalovaný měsíčně [částka], k tomu měla žalobkyně přičíst náklady na bydlení stravování, ošacení, hygienické potřeby atd. Navíc měla si povšimnout množství úvěrů a sankcí za prodlení, které ve výpise jsou a toto dále analyzovat na základě důvěryhodných zdrojů (úvěrové smlouvy atd.). Zároveň měla vyhodnotit i informaci o záporném zůstatku za dané zúčtovací období, tím spíš, že předchozí roční kreditní a debetní obrat si byly téměř rovny. Uvedené pak nemohlo bez dalšího vést u žalobkyně k závěru, že žalovaný má dostatečné rezervy na straně příjmů k hrazení dalšího úvěru. To že se žalovaný v dané chvíli nenacházel v insolvenci či exekuci, ještě neznamená, že je schopen úvěr splácet. Bez dostatečných podkladů tak byly žalobkyni k úvěruschopnosti žalovaného vykázány údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost spotřebitele byla zkoumána s kladným výsledkem. 12. Soud tedy dospěl k závěru o skutkovém stavu v otázce zkoumání úvěruschopnosti žalobkyni, že tato si jednak nevyžádala dostatek podkladů od žalovaného, de facto byl předložen jen výpis z účtu za jediný měsíc, který předcházel poskytnutí úvěru. Údaje v něm však nemohly být žalobkyni analyzovány, jinak by sama došla k závěru, že údaje, které údajně uvedl žalovaný o výši svých měsíčních výdajů, již jen podle výpisu z účtu neodpovídají skutečnosti. Především ale měla z těchto údajů zjistit, že žalovaný není vzhledem k množství úvěrů a již existujícím zásadním problémům se splácením předchozích úvěrů reálně schopen plnit závazky z dalšího úvěru, o který u žalobkyně žádal s měsíční splátkou [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatelka úvěru, neměla jen spoléhat na údaje uvedené v dotazníku žalovaným, ale měla sama aktivně ověřit tyto informace a odborně je analyzovat, to jí ostatně ukládá zákon v § 84 z. č. 257/2016 Sb. 13. Soud uzavírá: úvěruschopnost nebyla u žalovaného před poskytnutím úvěru řádně zkoumána a z toho důvodu je úvěrová smlouva neplatná. Nebylo proto nutné se dále zabývat jejím obsahem, jiné nároky než jistina dluhu nejsou pro neplatnost úvěrové smlouvy odůvodněné (nárok je posuzován jako bezdůvodné obohacení žalovaného). Nadto žalovaný učinil nesporným, že jistinu dluhu [částka] na základě uzavřené úvěrové smlouvy převzal a spor nebyl ani o tom, že uhradil jednu splátku [částka], přičemž z jistiny dluhu nebylo dosud uhrazeno [částka]. Z uvedeného důvodu soud v tomto odůvodnění dále nerozebírá k důkazu provedenou Smlouvou spotřebitelském úvěru [číslo] z [datum] včetně příloh [číslo] [číslo] základních informací a poučení spotřebitele a přílohy [číslo] formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzením o provedené platbě ze dne [datum], upomínky k úhradě pohledávek z úvěrové smlouvy. 14. V řízení bylo prokázáno, že právní předchů